Respirační infekce – "choroby z nachlazení"?

( aktualizováno 28. února 2013, Jaroslava Sladká | přečteno: 24423x )

Při vzniku viróz horních cest dýchacích není chlad hlavní příčinou.

shutterstock.com
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ

Mohou mrazivé dny skutečně přispět ke zvýšenému výskytu problémů, označovaných jako „nemoci z nachlazení“?
Přestože je vznik virózy stále dáván do souvislosti s prochlazením organismu, není to tak docela pravda. Člověk ani nemusí nachladnout, mnohem podstatnější je styk s vyvolávajícím virem nebo baktérií. V minulosti, ještě předtím, než bylo známo, co toto onemocnění skutečně způsobuje, lidé prostě vypozorovali souvislost mezi výrazným prochladnutím nebo uhřátím a vznikem zápalu plic. Chlad ale působil jen jako spouštěč, základem byla přítomnost infekčního agens a oslabený imunitní systém.
V podstatě se tedy jedná o respirační infekci, která se manifestuje stejně tak vystavením člověka chladu, jako stresové situaci nebo jiné nemoci. Dá se tedy říci, že jedinou skupinou chorob, způsobenou opravdu jenom prochlazením, jsou choroby z přímého účinku chladu – omrzliny, oznobeniny nebo celkové prochladnutí..

Antibiotika nemají být u viróz první volbou

Častou chybou při léčbě viróz bývá neodůvodněné nasazení antibiotik. Ta totiž nezahubí virové agens. Proto jejich užívání u virového zánětu hrtanu a průdušnice (laryngotracheitidy) nebo zánětu průdušnice a průdušek (tracheobronchitidy) smysl nemá a pacienti by se jich neměli dožadovat.V takovýchto případech jsou obvykle doporučována antipyretika (např. paralen) nebo různá mukolytika (léky ulehčující vykašlávání).
Antibiotika mají význam pouze tam, kde je riziko možné bakteriální superinfekce, tedy u lidí, kteří mají například sníženou imunitu na podkladě jiného základního onemocnění nebo absolvovali transplantaci a užívají tzv. imunosupresiva (jejich podávání je nutné k potlačení imunity organismu, který se přirozeně brání přijetí transplantovaného orgánu). Totéž platí pro stav, kdy se už superinfekce projevila a je třeba ji potlačit (např. stoupne horečka nebo se objeví hnisavé sputum).
U astmatiků, jejichž stav se v průběhu virózy zhorší tím, že trpí více vyjádřeným zúžením průdušek (bronchospazmem), často i s výrazným zhoršením dechových funkcí a okysličení krve, je na místě především intenzivní bronchodilatační léčba (tj. terapie, která napomáhá rozšíření průdušek).

U běžné nekomplikované virózy postačí samoléčba

V akutní fázi chřipky většinou stačí několik dní pobytu na lůžku. Po ústupu akutních potíží může ještě několik dní přetrvávat kašel jako důsledek devastace sliznice respiračního traktu virem. Vedlejší příznaky, jako bolesti kloubů, zimnice, zažívací obtíže, bolest hlavy aj., jsou jen důsledkem manifestace viru v jiných tělesných systémech.
Příčinu chřipku tedy vlastně neléčíme (tj. nejedná se o kauzální léčbu). Praktický lékař také zpravidla nedoporučí nic jiného, než aspirin nebo paralen, mucosolvan, nosní kapky apod. Opravdu protivirová léčba antivirovými léky je indikována jenom u těch lidí, kteří mají sníženou imunitu nebo jsou celkově v těžkém zdravotním stavu.

Chřipku můžete dostat stejně tak v zimě, jako v parném létě

Přesto, že je výskyt chřipkových onemocnění mnohem častější v zimě, můžeme virózou onemocnět prakticky kdykoli v průběhu roku. Proč je ale zimní období obecně rizikovější? Je to dáno tím, že v tomto ročním cyklu obvykle jíme méně čerstvého ovoce a zeleniny, čímž se snižuje přísun vitamínů a více se kumulujeme ve vytápěných prostorách, kde je přenos virů snadnější. Rizikovými místy jsou proto veřejná hromadná doprava, kina, divadla, různé společenské akce apod. V zimě je také méně slunce a hrozí i větší výskyt depresí, které oslabují náš organismus.

Očkování jako účinná prevence

U rizikových skupin (především při chronických onemocněních jako např. diabetes nebo astma, při oslabené imunitě a u seniorů) je indikováno očkování, a to ještě před začátkem chřipkové epidemie – nejlépe už od poloviny září do konce listopadu. Je třeba myslet na to, že dostatečná imunitní odpověď se vytváří zhruba po 10 až 15 dnech po očkování.
Očkovat ale lze i v období trvalého výskytu chřipky, je ovšem třeba, aby se očkovaná osoba vyvarovala kontaktu s touto infekcí minimálně po dobu 14 dnů od očkování. Pozdní očkování nemá vliv na účinnost vakcíny a nezvyšuje ani riziko nežádoucích účinků. Vzhledem k nestabilitě chřipkového viru je samozřejmě nezbytné každoroční očkování vakcínou, která je pro daný rok doporučena Světovou zdravotnickou organizací a schválena Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Diskuse k článku
Danica
1x

Já se snažím každý podzim pravidelně jíst wobenzym, prvně mi ho koupila mamka k Vánocům a ted už si ho kupuju sama a nemoci na mě moc nechodí ;)

hana
1x

Já vyzkoušela curenzym a zabírá, i na mého 5letého syna. (i když cena je poměrně vysoká.)

kája

Co je fakt, je zbytečné užívání antibiotik, neřeší to nic, jedině oslabuje imunitu. Já mám kladnou zkušenost taky s curenzymem, osobně mě překvapili v nemocnici, když ho doporučili jako preventivní imunokúru pro mou malou dceru - 6 let.


Celkový počet příspěvků v diskusi: 9. Vstoupit do diskuse.

Přidat nový komentář

Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Anketní otázka

Znáte hladinu cukru ve vaší krvi?

Zatím hlasovalo 117 lidí
Inzerce
Inzerce
Inzerce

Mohlo by vás zajímat

Angína

Dnes je tato komplikace již naštěstí poměrně vzácná. Včasná léčba streptokokové angíny a spály spolehlivě brání vzniku pozdních následků.

Zánět uší způsobuje i nevinná rýma. Podceněná léčba může poškodit sluch

Silná bodavá bolest, která dohání k slzám a je typickým příznakem zánětu ucha, se nejčastěji objevuje u dětí od 6 měsíců do tří let. Otitida, jak se zánět ucha odborně nazývá, se však nevyhýbá ani dospělým. Nejčastěji pak napadá střední ucho. Její nedostatečná léčba může mít fatální důsledky v podobě trvalého poškození sluchu. Seznamte se s příznaky, léčbou i prevencí této nepříjemné choroby.

Horečkou vám tělo říká, že něco není v pořádku

Horečka není nemoc. Je to ukazatel toho, že obranné reakce organismu startují. Když se na teploměru dostanete do "červených čísel", je to stejné, jako kdyby tam vyskočil vzkaz od vašeho organismu: Něco je špatně, začínám bojovat.

Kouření a stres zvyšují riziko zápalu plic

Teploty, pocení, kašel a schvácenost, bolestivé dýchání. To jsou příznaky, které prozradí začínající zápal plic. Přijít může zcela nečekaně, i z plného zdraví. „Neléčený zápal plic může skončit otravou krve, selháním životně důležitých orgánů i smrtí,“ říká doc. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D. primářka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.