Kouření a stres zvyšují riziko zápalu plic

S podzimním chladným počasím přicházejí i častější nachlazení, chřipky. Příznaky, které přičítáme nachlazení či chřipce, ale mohou ohlašovat i zápal plic. A s tím bychom měli neprodleně jít k lékaři, protože přecházet ho je velmi nebezpečné. To potvrzuje i primářka MUDr. Vašáková.

Lze si zápal plic splést s „klasickými“ chorobami, jako jsou chřipka či nachlazení?

„Jistě, mezi jeho příznaky také patří teplota, kašel, pocení, bolest na prsou při nádechu. Ty lze přičítat i jiným chorobám. Obvykle zápalu plic předchází vyčerpání fyzické, či psychické, stres a "chřipkové" onemocnění. Někdy jsou však příznaky zápalu plic náhlé a přicházejí z plného zdraví. Jako zápal plic se ale mohou projevovat i závažnější onemocnění – nádor plíce, zánět pohrudnice, plicní embolie, tuberkulóza. Až lékař, který má k dispozici rentgen hrudníku a výsledky krevních testů může určit správnou diagnózu, nebo požádat o další vyšetření.“

Jaká jsou rizika zanedbaného zápalu plic?

„Neléčený zápal plic může vyústit v otravu krve, selhání životně důležitých orgánů a smrt.“

Mají lékaři k dispozici nějakou novou možnost léčby angíny plic?

„Zápal plic klasicky léčíme antibiotiky, kterých je k dispozici velká škála. V případě těžkého stavu je ještě potřeba léčba k podpoře životních funkcí, případně umělé dýchání. Nic převratně nového v léčbě není. U některých pacientů – hlavně starších a s narušenou imunitou, se vyplatí očkování.“

Odborníci varují - končí doba antibiotik. Víc najdete zde.

Může být někdo k zápalu plic náchylnější?

„Větší sklon k zápalu plic mají lidé s poruchami imunity, ať už vrozenými, či získanými  - například při nádorových onemocněních, léčbě léky potlačujícími imunitu, těžké cukrovce, ledvinném selhání a dialýze. Snáze dostanou zápal plic alkoholici, kuřáci, lidé trpící chronickým stresem či podvýživou.“