Inzerce https://www.lekarna.cz/pece-o-zuby/?utm_source=ordinace&utm_medium=leaderboard&utm_campaign=pece-o-zuby

Smích je lék proti rýmě, bolestem i rakovině

( Renata Vyšínová | přečteno: 18379x )

Jestli chcete být zdraví a plní energie, pusťte si komedii. I lékaři přiznávají, že smích je účinným lékem, který působí blahodárně na celé tělo i duši, aniž by měl jediný vedlejší účinek. Lenochy potěší, že má podobný efekt jako cvičení.

shutterstock.com

Co všechno smích léčí?

  • Optimisté onemocní méně – pesimisté jsou třikrát až čtyřikrát náchylnější nachladit se, dostat chřipku, rýmu, trpět na záněty horních cest dýchacích a trpět na bolesti hlavy. Také si jich víc týkají negativní dopady stresu.
  • Jisté je, že když se smějete, vyplavuje vaše tělo endorfiny, tedy hormony štěstí. Ty tlumí bolesti hlavy, zubů, ale třeba i menstruační bolesti. Stačí se deset minut pořádně smát a máte od nich nejméně na dvě hodiny pokoj.
  • Při smíchu se víc nadechujete, takže se zrychlí srdeční tep, až na 130 tepů za minutu, což je podobné, jako při cvičení. Takže smích prokrvuje mozek a celé tělo – plíce při něm dostávají čtyřikrát víc kyslíku. Pomáhá tedy i při léčení mozkových poruch a je skvělý jako „rehabilitace“ mozku.
  • Při smíchu víc pracuje bránice, plíce a celý hrudní koš – to vše působí jako masáž na žaludek a střeva, což zrychluje zažívání.
  • Smích zpomaluje vylučování stresového hormonu adrenalinu, takže se díky němu cítíte uvolnění, opadnou svalové křeče.
  • Zdravý smích podporuje tvorbu a vylučování hormonů, které působí na tělo podobně jako antidepresiva či sedativa. Nejen, že tlumí fyzickou a psychickou bolest, ale odstraní i pocit smutku, depresi.
  • Smích prý nejen posiluje imunitu, ale má i schopnost zvýšit v těle počet buněk, které umí likvidovat infekce, ale i nádory.
  • Při smíchu se v ústech tvoří více slin, což má příznivý vliv na prevenci zubního kazu.
  • Při smíchu si procvičujete mimiku obličeje, masírujete jím vlastně všechny obličejové svaly, takže působíte proti vzniku vrásek – kdo se směje, ten zůstane déle mladý.

Fakta o smíchu

  • Děti se smějí asi 400 krát denně, dospělí maximálně 20 krát.
  • Podle statistik se každý z nás denně směje asi šest minut.
  • Dvacetivteřinový smích je prý stejně přínosný jako tři minuty veslování nebo patnáctiminutová jízda na kole.
  • Mužský smích má frekvenci minimálně dvě stě osmdesát kmitů za vteřinu, u žen je to pět set kmitů.
  • Severské národy se údajně smějí méně než lidé z jihu planety.
  • Lékaři zatím netuší, kde v mozku smích vzniká – ale když sledovali reakce mozku na magnetické rezonanci, zjistili, že akce probíhá v mozkovém kmeni a různých částech mozkové kůry – jakých, to záleží na podnětu, který smích vyvolal. Člověk přitom nemá nad smíchem absolutní kontrolu – však si vzpomeňte na pocit, když vás někdo lechtá.
  • Smějí se i orangutani a šimpanzi.

I „umělý“ smích pomáhá

Nemusíte se smát upřímně, abyste mohli využít všechny jeho příznivé vlastnosti. Již před několika desítkami let vymyslel indický lékař jógu smíchu – hasja jógu. Učí se smát „řízeně“, tedy bez zjevného důvodu. Psychologové potvrzují, že i uměle vyvolaný smích má podobné účinky, jako ten spontánní.  Příznivcem a propagátorem terapie smíchem je i MUDr. Karel Nešpor, CSc., primář Oddělení léčby závislostí mužů v Psychiatrické léčebně Bohnice. Ve své práci „Pozitivní emoce, smích, laskavost a klinická medicína“ mimo jiné uvádí, že smích, který vyvolali u hospitalizovaných dětí klauni, zabral proti předoperační úzkosti lépe, než premedikace.

Zdravotní klauni jako součást léčby těžce nemocných

Smích jako lék ordinovali i lékaři ve středověku – záznamy již ze 13. Století uvádějí, že známý chirurg Henri de Mondeville doporučoval smích jako součást pooperační rekonvalescence. Nebyl sám, kdo si ověřil, že veselý pacient se dřív hojí. V Rusku chtěl lékař Andrej Skutin dokonce o smíchu přednášet na univerzitě budoucím lékařům.

Terapii smíchem doporučuje oficiálně i Americká společnost proti rakovině – ostatně i kvůli jeho příznivým dopadům na psychiku a tím pádem i zdraví pacientů, zná i české zdravotnictví „zdravotní klauny“, které často potkáte na dětské onkologii. „Psychický stav nemocného je velmi důležitým faktorem léčení a někdy i uzdravení. I onkologičtí nemocní, který svůj boj se zákeřnou nemocí nevzdávají, mají prokazatelně větší šanci na dočasné nebo i trvalé uzdravení. Naproti tomu u pesimistů, kteří ztrácejí naději často i optimální léčba zabírá pomaleji a výjimečně je i málo úspěšná.  Snaha o udržení dobré nálady pacienta by tedy měla být nedílnou součástí komplexní péče o nemocného i v onkologii,“ potvrzuje účinky dobré nálady i přední český onkolog prof. MUDr. Pavel Klener.


Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Diskuse k článku
Honza

Článek podle mého gusta. Není nad pozitivní a optimistické smýšlení. Přeji ordinaci.cz více takových to článků.

majka

Proto se také říká, že smích je nejlepší lékař


Celkový počet příspěvků v diskusi: 2. Vstoupit do diskuse.

Přidat nový komentář

Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Inzerce https://www.lekarna.cz/vzdalena-odborna-pece/?utm_source=ordinace&utm_medium=square&utm_campaign=vzdalena-odborna-pece

Anketní otázka

Máte rádi zázvor?

67%
33%
Zatím hlasovalo 9 lidí

Mohlo by vás zajímat

Více o civilizačních vlivech a psychice

Pojďme si představit obory, které spojují péči o duši i tělo. Můžeme jim také říkat alternativní.

Roky budujeme životní plán, závažná diagnóza v něm udělá škrty během chvíle

Nemoci, u kterých existuje nebezpečí úmrtí, mají vždy dvojí aspekt. Jednak je to tělesná bolest, ať souvisí s nemocí, léčbou nebo umíráním. Ale psycholog Jeroným Klimeš poukazuje na to, že tím hlavním důvodem, proč mají lidé z vážných nemocí takové obavy, je změna životního plánu.

Máme na výběr, jak se postavit k vážné nemoci

Mimořádný talent, vysoká inteligence, ambicióznost – to byly atributy, na kterých Monika stavěla svůj život a své plány. Pak ale přišla těžká nemoc, neúspěšná léčba a neodvratný konec. Jak ho prožívala a proč se ostatním tak vzdálila ještě před smrtí? Druhý díl textu psychologa Jeronýma Klimeše o prožívání lidí s vážnou nemocí.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce