Inzerce 
karusel_poradny_196px.jpg
POTŘEBUJETE RADU LÉKAŘE?
Nabízíme vám možnost jak ji rychle a pohodlně získat. Zeptejte se sami, nebo se podívejte na dotazy, které jsme již zodpověděli.

Smích je lék proti rýmě, bolestem i rakovině

( Renata Vyšínová | přečteno: 16854x )

Jestli chcete být zdraví a plní energie, pusťte si komedii. I lékaři přiznávají, že smích je účinným lékem, který působí blahodárně na celé tělo i duši, aniž by měl jediný vedlejší účinek. Lenochy potěší, že má podobný efekt jako cvičení.

shutterstock.com

Co všechno smích léčí?

  • Optimisté onemocní méně – pesimisté jsou třikrát až čtyřikrát náchylnější nachladit se, dostat chřipku, rýmu, trpět na záněty horních cest dýchacích a trpět na bolesti hlavy. Také si jich víc týkají negativní dopady stresu.
  • Jisté je, že když se smějete, vyplavuje vaše tělo endorfiny, tedy hormony štěstí. Ty tlumí bolesti hlavy, zubů, ale třeba i menstruační bolesti. Stačí se deset minut pořádně smát a máte od nich nejméně na dvě hodiny pokoj.
  • Při smíchu se víc nadechujete, takže se zrychlí srdeční tep, až na 130 tepů za minutu, což je podobné, jako při cvičení. Takže smích prokrvuje mozek a celé tělo – plíce při něm dostávají čtyřikrát víc kyslíku. Pomáhá tedy i při léčení mozkových poruch a je skvělý jako „rehabilitace“ mozku.
  • Při smíchu víc pracuje bránice, plíce a celý hrudní koš – to vše působí jako masáž na žaludek a střeva, což zrychluje zažívání.
  • Smích zpomaluje vylučování stresového hormonu adrenalinu, takže se díky němu cítíte uvolnění, opadnou svalové křeče.
  • Zdravý smích podporuje tvorbu a vylučování hormonů, které působí na tělo podobně jako antidepresiva či sedativa. Nejen, že tlumí fyzickou a psychickou bolest, ale odstraní i pocit smutku, depresi.
  • Smích prý nejen posiluje imunitu, ale má i schopnost zvýšit v těle počet buněk, které umí likvidovat infekce, ale i nádory.
  • Při smíchu se v ústech tvoří více slin, což má příznivý vliv na prevenci zubního kazu.
  • Při smíchu si procvičujete mimiku obličeje, masírujete jím vlastně všechny obličejové svaly, takže působíte proti vzniku vrásek – kdo se směje, ten zůstane déle mladý.

Fakta o smíchu

  • Děti se smějí asi 400 krát denně, dospělí maximálně 20 krát.
  • Podle statistik se každý z nás denně směje asi šest minut.
  • Dvacetivteřinový smích je prý stejně přínosný jako tři minuty veslování nebo patnáctiminutová jízda na kole.
  • Mužský smích má frekvenci minimálně dvě stě osmdesát kmitů za vteřinu, u žen je to pět set kmitů.
  • Severské národy se údajně smějí méně než lidé z jihu planety.
  • Lékaři zatím netuší, kde v mozku smích vzniká – ale když sledovali reakce mozku na magnetické rezonanci, zjistili, že akce probíhá v mozkovém kmeni a různých částech mozkové kůry – jakých, to záleží na podnětu, který smích vyvolal. Člověk přitom nemá nad smíchem absolutní kontrolu – však si vzpomeňte na pocit, když vás někdo lechtá.
  • Smějí se i orangutani a šimpanzi.

I „umělý“ smích pomáhá

Nemusíte se smát upřímně, abyste mohli využít všechny jeho příznivé vlastnosti. Již před několika desítkami let vymyslel indický lékař jógu smíchu – hasja jógu. Učí se smát „řízeně“, tedy bez zjevného důvodu. Psychologové potvrzují, že i uměle vyvolaný smích má podobné účinky, jako ten spontánní.  Příznivcem a propagátorem terapie smíchem je i MUDr. Karel Nešpor, CSc., primář Oddělení léčby závislostí mužů v Psychiatrické léčebně Bohnice. Ve své práci „Pozitivní emoce, smích, laskavost a klinická medicína“ mimo jiné uvádí, že smích, který vyvolali u hospitalizovaných dětí klauni, zabral proti předoperační úzkosti lépe, než premedikace.

Zdravotní klauni jako součást léčby těžce nemocných

Smích jako lék ordinovali i lékaři ve středověku – záznamy již ze 13. Století uvádějí, že známý chirurg Henri de Mondeville doporučoval smích jako součást pooperační rekonvalescence. Nebyl sám, kdo si ověřil, že veselý pacient se dřív hojí. V Rusku chtěl lékař Andrej Skutin dokonce o smíchu přednášet na univerzitě budoucím lékařům.

Terapii smíchem doporučuje oficiálně i Americká společnost proti rakovině – ostatně i kvůli jeho příznivým dopadům na psychiku a tím pádem i zdraví pacientů, zná i české zdravotnictví „zdravotní klauny“, které často potkáte na dětské onkologii. „Psychický stav nemocného je velmi důležitým faktorem léčení a někdy i uzdravení. I onkologičtí nemocní, který svůj boj se zákeřnou nemocí nevzdávají, mají prokazatelně větší šanci na dočasné nebo i trvalé uzdravení. Naproti tomu u pesimistů, kteří ztrácejí naději často i optimální léčba zabírá pomaleji a výjimečně je i málo úspěšná.  Snaha o udržení dobré nálady pacienta by tedy měla být nedílnou součástí komplexní péče o nemocného i v onkologii,“ potvrzuje účinky dobré nálady i přední český onkolog prof. MUDr. Pavel Klener.


Inzerce
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Diskuse k článku
Honza

Článek podle mého gusta. Není nad pozitivní a optimistické smýšlení. Přeji ordinaci.cz více takových to článků.

majka

Proto se také říká, že smích je nejlepší lékař


Celkový počet příspěvků v diskusi: 2. Vstoupit do diskuse.

Přidat nový komentář

Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/
Inzerce

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Anketní otázka

Nechali byste svou dceru očkovat proti rakovině děložního čípku?

65%
31%
5%
Zatím hlasovalo 327 lidí

Mohlo by vás zajímat

Více o civilizačních vlivech a psychice

Pojďme si představit obory, které spojují péči o duši i tělo. Můžeme jim také říkat alternativní.

Máme na výběr, jak se postavit k vážné nemoci

Mimořádný talent, vysoká inteligence, ambicióznost – to byly atributy, na kterých Monika stavěla svůj život a své plány. Pak ale přišla těžká nemoc, neúspěšná léčba a neodvratný konec. Jak ho prožívala a proč se ostatním tak vzdálila ještě před smrtí? Druhý díl textu psychologa Jeronýma Klimeše o prožívání lidí s vážnou nemocí.

Už se zas řežu, chci umřít!

Jste si jisti, že za zamčenými dveřmi ve vaší koupelně právě nekape na dlaždice krev z rány, kterou si dobrovolně udělalo vaše dítě? Přísně utajované sebepoškozování je, bohužel, častějším problémem mladých lidí, než bychom si mysleli. Jizvy na jejich těle jsou tichým voláním o pomoc, které by mělo být vyslyšeno. Sebepoškozování - to je další téma naší nové rubriky Tabu, které komentuje psycholog Mgr. Marian Bartoš.

 

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

20. ledna 2008, 12:04:30

ahoj...jsem v prváku na konzervatoři, hra na flétnu..asi pře 14ti dny mě začala pobolívat…

19. října 2010, 18:39:30

Stando, naštvat nás vždy může jen inteligent. A to bohužel zde není splněno. Zkusím…

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.