Vědci a lékaři už tuší, co by mohlo být v nápoji lásky, který by člověka přivedl do stavu bláznivého zamilování. Postupně odkrývají, jakou roli hrají hormony v tom, že se zamilujeme, staráme o děti, ale také rozvedeme.
„Láska je velice pevně zakotvena v evoluční historii člověka, v jeho biologii i biochemii. Byla zřejmě naprogramována do našich genů, protože pomáhala udržovat pospolu lidský pár po dobu nezbytnou pro výchovu potomků - až do prvých známek jejich samostatné životaschopnosti. K naší škodě je toto zřejmé genově zakotvené období omezeno na asi čtyři roky. I podle statistik právě po této době končí rozvodem hodně manželství. Další dítě posunuje tuto lhůtu na sedm roků po svatbě,“ říká na úvod prof. MUDr. RNDr. Luboslav Stárka, DrSc. z pražského Endokrinologického ústavu.
Romantická láska pod taktovkou stresových hormonů
Láska a její proměny v čase jsou z pohledu endokrinologie do jisté míry hrou hormonů. „Podle některých autorů se dá náš stav ve fázi zamilovanosti přirovnat k chemické intoxikaci organismu. Není tedy divu, že pro mnohé je zamilovanost stresem, protože chemické a hormonální pochody jsou u lásky zřejmě podobné jako u stresu. Některé teorie přirovnávají zamilovanost k závislosti, k jisté formě narkomanie,“ vysvětluje přední český endokrinolog.
„Ve fázi naplněné lásky by snad měly hrát roli endorfiny, které stimulují mozková centra pocitu libosti. Vědci prokázali, že během romantické lásky v těle probíhají podobné reakce, jako při u některých psychóz anebo u patologické žárlivosti. Zmapovali závislost mezi vyprcháváním romantické lásky a hladinou hormonů – zcela přirozené je, že počáteční zamilování a euforie přechází postupně do stadia klidu, pocitu bezpečí a vyrovnanosti, které ovládá zcela jiný typ hormonů, než počáteční pobláznění. V klidové fázi vztahu tělo tvoří hormony, které mají uklidňující a bolest tišící účinek.“
Období péče o děti ovládá hormon věrnosti
Fáze reprodukce a péče o děti je další fází lásky. Tu ovlivňuje oxytocin. Oxytocin je v povědomí lékařů spojován spíše se ženami než muži. Pod jeho vlivem totiž dochází u žen k porodním stahům i k vypuzení mléka, ale je i významným hormonálním regulátorem sexuálního a mateřského chování nebo pozitivních sociálních kontaktů snižujících pocit úzkosti. Snad působí i na matky, aby se mazlily se svými dětmi - podobnou účinnost má zřejmě i na aktivitu mezi ženou a mužem. U mužů několikanásobně stoupá jeho hladina při sexuálním vyvrcholení - u žen dokonce ještě více. Je označován za hormon věrnosti, protože prohlubuje vazbu mezi mužem a ženou, zvyšuje vzájemnou důvěru, posiluje snahu pečovat o děti.
Ačkoli to vypadá, že věda už dokáže zdůvodnit závislost mezi vlivem hormonů a tím, jak se mění intenzita citu, hlavní záhada zůstává. „Netušíme, proč tyto děje v nás iniciuje právě ten jeden nebo ta jedna pravá mezi tisíci, jaká to jiskřička přeskočí, aby vyvolala produkci hormonálních drog a afrodisiak. Nevíme, proč ani co nejsprávněji namíchané hormonální koktejly nemohou působit jako nápoj lásky, pokud k tomu nemáme toho pravého partnera. Snad v nedaleké budoucnosti budeme o chemii lásky vědět více a budeme moci ordinovat „antihormony“ proti nešťastné lásce nebo naopak hormony, posilující partnerskou věrnost. Doufám ale, že láska zůstane ještě dlouho elixírem složeným z ingrediencí tělesných i duševních, z reality i imaginace, poezie i bušení srdce, i když snad i trochu z kortizolu, endorfinů a oxytocinu,“ uzavírá profesor Stárka.
Tento článek je první ze série "Láska a sex", kterou jsme pro vás připravili. Zajímalo by nás, jaké téma byste rádi viděli na Ordinace.cz. Co z tohoto okruhu vás trápí, s čím byste chtěli pomoci. Vaše komentáře a návrhy můžete poslat prostřednictvím diskuse nebo na mail [email protected].
Přidat nový komentář