Jedná se o jevy, které jsou vlastní každému člověku, samy o sobě mají ve své podstatě ochranný význam. Umožňují jedinci reagovat včas na hrozící nebezpečí, kterému může organismus čelit buď bojem a nebo útěkem. Proto ne každý takovýto příznak lze "psychiatrizovat", tzn. považovat jej za příznak duševní nemoci.
Co je to deprese?
Deprese (dříve nazývaná melancholie) je závažná psychická porucha, která postihuje až 1O% obyvatelstva.Projevuje se smutnou a sklíčenou náladou, která způsobuje nemocnému nesmírnouduševní trýzeň a bolest. Zcela rozvrátí na přechodnou dobu dosavadní pacientův život. Deprese je doprovázena snížením sebevědomí a ztrátou sebedůvěry, beznadějí, pesimistickými výhledy do budoucnosti, bezdůvodnými obavami a úzkostí, pocity méněcennosti a domělého provinění, myšlenkami na sebevraždu, neschopností se radovat ze zážitků a věcí, které těšily, nezájem o sebe,svou práci, rodinu, přátele či své dosavadní záliby a koníčky. Deprese není slabostí charakteru, ale duševní poruchou, která není vůlí ovlivnitelná. Neléčená deprese může skončit sebevraždou.
Deprese neznamená, že je člověk" nenormální" nebo "bláznivý", ani to není známka osobní slabosti. Léčba pomáhá naprosté většině postižených se příznaků zbavit. Bez léčby mnohdy příznaky úzkosti a deprese trvat i léta. Nejkompetentnějším lé odborníkem pro léčbu deprese je psychiatr. Nejdůležitější pro léčbu deprese je užívání léků. Velmi však může pomoci psychoterapie, která naučí porozumět sobě i tomu, co se v depresi děje a zvýší odolnost vůči stresorům..
Depresi prodělá aspoň jedenkrát v životě asi 20% žen a 10% mužů. Výskyt depresí v posledních desetiletích vzrůstá. V České republice je každoročně nově diagnostikováno kolem pěti tisíc osob s depresivní poruchou a ročně je léčeno na lůžcích psychiatrických zařízeních asi tisíc depresivních pacientů. Přitom lze předpokládat, že dalších 50% depresivních nemocných se vůbec nedostaví k lékaři nebo jsou chybně označeni za trpící neexistující tělesnou chorobou.
