Jedná se o jevy, které jsou vlastní každému člověku, samy o sobě mají ve své podstatě ochranný význam. Umožňují jedinci reagovat včas na hrozící nebezpečí, kterému může organismus čelit buď bojem a nebo útěkem. Proto ne každý takovýto příznak lze "psychiatrizovat", tzn. považovat jej za příznak duševní nemoci.
Jaké jsou možnosti léčby?
Depresivní porucha je dnes dobře léčitelná. Po antidepresivech se podstatně zlepší duševní stav dvou třetin léčených. K zabránění návratu deprese je vhodné antidepresiva užívat ještě 6 měsíců po odeznění deprese.Při akutním stavu dojde obvykle k projasnění nálady ve 2. až 3. týdnu léčby, ale jen při nepřetržitém užívání.Prvé zvolené antidepresivum nemusí být vždy plně účinné a úpravu deprese přinese až jiný nově zvolený lék. Pro nemocné nereagující na antidepresiva jsou rezervovány nové formy elektrokonvulzivní terapie v celkové anestezii. Při opakování depresivních epizod je nutné dlouhodobé i celoživotní podávání antidepresiv Vhodné je použití thymoprofylaktik-lithium, carbamazepi, valproát.Předčasné a samovolné vysazení lékové profylaxe může mít za následek zvýšení frekvence epizod, jejich prohloubení a menší účinnost antidepresiv při dalších depresí.Léčbu je účelné doplnit psychoterapií, zvláště je důležitá psychoterapie u lehčích forem depresí.
