Jedná se o jevy, které jsou vlastní každému člověku, samy o sobě mají ve své podstatě ochranný význam. Umožňují jedinci reagovat včas na hrozící nebezpečí, kterému může organismus čelit buď bojem a nebo útěkem. Proto ne každý takovýto příznak lze "psychiatrizovat", tzn. považovat jej za příznak duševní nemoci.
Formy deprese
Podobně, jako jiné nemoci, i depresivní porucha se může objevit v různých formách.
1. Velká depresivní porucha se projevuje depresivní náladou, depresivním myšlením, snížením aktivity a tělesnými příznaky. Epizody depresivní nálady se mohou objevit v životě jen jednou, ale i opakovaně.Depresivní epizodě může předcházet stresující životní událost, ale může se objevit bez zjevné příčiny.Hlavní příznaky velké depresivní poruchy: depresivní nálada nebo ztráta radosti nebo zájmů o většinu nebo všechny aktivity.
Postižený musí také zažívat nejméně 4 z následujících druhotných příznaků: poruchy chuti k jídlu nebo změny na váze, poruchy spánku, neklid nebo tělesné zpomalení, únava a ztráta energie, pocity bezcennosti nebo viny, neschopnost se soustředit nebo dělat rozhodnutí, myšlenky na smrt nebo sebevraždu.
2. Rekurentní depresivní porucha je charakterizována opakovanými epizodami deprese. V tomto případě jsou úspěšná antidepresiva, je vhodné dlouhodobé, často celoživotní užívání prostředků jako je lithium, carbamazepin, valproát.
3. Dysthymie je méně závažný typ deprese, příznaky dysthynie trvají však dlouhou dobu, někdy i léta. Dysthymie je pojem společný s pojmy depresivní neuroza a neurotická deprese.
4. Reaktivní porucha nálady ( reaktivní deprese) je přímým následkem akutního těžkého stresu nebo pokračujícího traumatu. Zátěžová událost je vyvolávajícím faktorem, k poruše by nedošlo bez jeho působení. Nejtypičtější stresující událostí, po které následuje reaktivní deprese je úmrtí blízké osoby.
5. Poporodní deprese - asi 50-75% žen prožívá 3.-4. den po porodu krátkou epizodu zhoršené nálady, projevující se podrážděním, kolísáním nálady, a epizodami pláče. V zásadě je tato porucha neškodná a rychle odeznívá. Poporodní deprese vzniká prudkým poklesem estrogenů a progesteronů. Déletrvající zhoršení nálady se objevuje asi za 2 týdny po porodu, může se objevit i půl roku po něm.projevuje se únavou, podrážděností, sebevýčitkami, úzkostí, pocity nejistoty a strachu. Klesá schopnost pečovat o dítě.
6. Deprese v menopauze. Období menopauzy je nejčastějším obdobím depresí u žen. Na rozvoji této deprese se podílí řada faktorů jak biologických- hormonální změny, tak psychologických- strach ze stárnutí.
7. Larvovaná deprese, jejímž hlavním projevem jsou tělesné příznaky a porucha nálady je v pozadí. Je zde jasně vyjádřený tělesný příznak, např. pískání v uchu, závratě, bolesti hlavy, ale neobjeví se tělesná příčina onemocnění. Tato deprese velmi dobře reaguje na podávání antidepresiv.
8. Deprese při tělesném onemocnění. Deprese může navazovat na ischemickou chorobu srdeční, cukrovku, poruchu štítné žlázy. Deprese může být též současně důsledkem užívání některých léků, alkoholu nebo drog.
