Jedná se o jevy, které jsou vlastní každému člověku, samy o sobě mají ve své podstatě ochranný význam. Umožňují jedinci reagovat včas na hrozící nebezpečí, kterému může organismus čelit buď bojem a nebo útěkem. Proto ne každý takovýto příznak lze "psychiatrizovat", tzn. považovat jej za příznak duševní nemoci.
Co je deprese?
Deprese (dříve nazývaná melancholie) je onemocněním duše, ale také celého těla. Jde o závažnou psychickou poruchu, která postihuje až 10 % obyvatelstva. Ve své nejtěžší formě se projevuje smutnou a sklíčenou náladou, která způsobuje nemocnému duševní trýzeň a bolest. Na přechodnou dobu zcela rozvrátí dosavadní pacientův život.
Deprese je provázena sníženým sebevědomím a ztrátou sebedůvěry, beznadějí, pesimistickými výhledy do budoucnosti, bezdůvodnými obavami a úzkostí, pocity méněcennosti a domnělého provinění, neschopností se radovat ze zážitků a věcí, které dříve těšily, nezájmem o sebe, o svou práci, rodinu, přátele či své dosavadní záliby a koníčky a myšlenkami na sebevraždu.
Deprese není slabostí charakteru, ale duševní poruchou, která není vůlí ovlivnitelná, naštěstí je však dobře léčitelná. Nejopravdovější deprese je deprese bezdůvodná, deprese dříve označovaná jako endogenní. Její příčiny nebyly nalezeny v povaze nemocného, ani jeho životních osudech, ale ve změněném fungování chemických přenašečů informací (neurotransmiterů) mezi jednotlivými buňkami mozku (neurony).
Jaký je výskyt depresí?
Celoživotní riziko pro rozvoj deprese je u žen 20 až 25 % a u mužů 7 až 12 %. Před pubertou je poměr mužů a žen přibližně stejný, po pubertě se mění -- u žen je deprese 2 až 3x častější. Vrchol pro obě pohlaví je mezi 25 až 40 lety. Častěji se s ní setkáváme u žen v období přechodu a po něm, starší lidé jí trpí po ztrátě partnera, nebo po odchodu do důchodu. S rizikem je u žen spojeno šestinedělí a mateřská dovolená, kdy je žena relativně izolována. Osamělost, chudoba a příslušnost k minoritě patří také mezi rizikové faktory. Období v životě, kdy dochází k citelným změnám (ukončení studia, vojenská prezenční služba, narození dítěte, nezaměstnanost) patří také k rizikovým obdobím. Vyskytují se deprese více v některém ročním období?
Mechanismy působení ročního období nebo jeho změn na psychiku člověka nejsou zcela známy. Zcela jistě však tento faktor působí u poruchy, kterou nazýváme sezónní afektivní porucha. Tímto pojmem označujeme poruchu nálady spojenou s úbytkem energie, zhoršením výkonnosti a nadměrnou únavností pravidelně se objevující zejména v podzimních a zimních měsících. Tyto zimní deprese jsou často spojeny se zvýšenou chutí na sladké a nadměrnou potřebou spánku. Potíže mizí na jaře. Účinnou léčbou, vzhledem k předpokládané hlavní příčině vzniku -- nedostatku denního světla, je terapie jasným světlem, jak o ní bude hovořeno dále. Vzácněji přichází i jedinci, u nichž jsou podobné potíže vázány na jiné roční období, výjimkou není ani slunečné léto. MUDr. Martin Anders
převzato z knihy Deprese vydané v nakladatelství Vašut
