Nastává nám měsíc marného čekání na trochu slušné počasí, měsíc marného čekání na několik slunečních paprsků na zamračené obloze. Všichni víme, že kam nechodí slunce, tam chodí lékař.
Většina lidí sice dnes už ví o spojitosti kouření s rakovinnou plic nebo infarktem, ale že se kouření podílí na rozvoji desítek dalších nemocí, tuší málokdo. Kouření negativně ovlivňuje imunitní a endokrinní systém včetně reprodukčních orgánů a štítné žlázy, zvyšuje riziko vzniku alergií, způsobuje nemoci trávicího traktu, zpomaluje pooperační hojení, zvyšuje pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy nebo vzniku oční katarakty. Výčet tímto zdaleka nekončí. Kouření například může způsobovat těžký deficit vitaminu D, jehož význam pro imunitu vešel během covidové pandemie v relativně širokou známost. Nedostatek vitaminu D se ale projevuje i v dalších oblastech, jak se stále zjišťuje. Například je uváděn jako rizikový faktor pro vznik neurodegenerativních onemocnění nebo roztroušené sklerózy.
Neuropsychické následky kouření
Stresové situace zvyšují u závislých jedinců potřebu sáhnout po droze a platí to i u tabákových výrobků. Představa, že kouření vede k nějaké psychické pohodě, by ovšem byla mylná. Lidé trpící psychickými poruchami kouří dvakrát až třikrát častěji ve srovnání s běžnou populací. Kouří navíc větší počet cigaret než ostatní kuřáci, inhalují hlouběji a déle, přičemž také vynakládají nezanedbatelné objemy finančních prostředků, a prohlubuje se tak jejich sociekonomická nestabilita, strádání a chudoba, což je dalším zdrojem stresu a udržujícím faktorem onemocnění. „Odhaduje se, že až 45 % prodaných cigaret je spotřebováno lidmi, kteří trpí nějakou formou duševní poruchy. Nejčastější příčinou úmrtí psychicky nemocných jsou pak kardiovaskulární onemocnění, na jejichž vzniku se kouření významně podílí, a dochází tak ke zkrácení jejich průměrné délky života o 10 až 25 let oproti běžné populaci,“ říká přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN docent Martin Anders, který zároveň zdůrazňuje, že u osob trpících schizofrenií může kouření nejen zvyšovat výskyt rizikových faktorů, ale i průběh a rozvoj samotného onemocnění spojeného s neurodegenerativními procesy. Naopak jako pozoruhodná se jeví skutečnost, že například v léčbě depresivních a úzkostných poruch má ukončení kouření podobný vliv jako podávání antidepresiv.
„Ačkoliv negativní vliv kouření tabákových výrobků je znám v mnoha oblastech medicíny, vliv na duševní život zůstával kromě tradovaného mechanismu vzniku závislosti dlouho v pozadí. Výzkum dopadů kouření v oblasti moderních neurověd je fascinující a dochází zde k významnému souběhu řady již dříve ověřených hypotéz,“ vyzdvihuje docent Anders a konstatuje, že kouření zvyšuje riziko vzniku řady neuropsychických onemocnění – demence a dalších kognitivních postižení, schizofrenie, depresivních poruch, úzkostných poruch nebo dokonce i sebevražedného chování. Děje se tak proto, že kouření podporuje zánětlivé procesy a zvyšuje oxidativní stres, čímž způsobuje strukturální nebo funkční změny v centrálním nervovém systému. Kouření také snižuje aktivitu některých enzymů, které metabolizují neurotransmitery, tedy přenašeče nervových vzruchů.
Proč kouření u roztroušené sklerózy vadí?
Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, které bez léčby vede u většiny pacientů k významné invaliditě. Nemoc začíná typicky v mladém věku (mezi 20. až 40. rokem života) a třikrát častěji postihuje ženy. Příčina nemoci je multifaktoriální, na jedné straně je genetická dispozice, mnohočetné drobné odchylky v řadě genů, které se v průběhu dětství a dospívání musí setkat s faktory zevního prostředí. Mezi nimi jsou nejvíce doložené virové infekce (zejména virus Epsteina-Barrové způsobující infekční mononukleózu), nedostatek vitaminu D, různé složení mikrobiomu ve střevě a plicích, obezita nebo právě – kouření.
„Kouření jako rizikový faktor je zkoumáno dlouhou dobu. Dnes máme jasné důkazy, že aktivní i pasivní kouření zvyšuje riziko vzniku nemoci a zhoršuje průběh u pacientů již diagnostikovaných. Přispívá k těžšímu klinickému průběhu a výraznějším nálezům na magnetické rezonanci mozku,“ říká docentka Dana Horáková z Centra pro demyelinizační onemocnění na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN. Jako jeden z mechanismů, jak kouření dopadá na imunitní systém, uvádí docentka Horáková negativní působení kouření v oblasti plic, kde ovlivňuje složení mikrobiomu a funkci imunitních regulací ve prospěch prozánětlivých procesů. Z dalších možných mechanismů je zmiňováno zvýšení propustnosti mozkově cévní bariery, což umožnuje snadnější prostupnost různých toxických látek a imunitních buněk do centrálního nervového systému.
Vzhledem k tomu, že samotná nemoc není zatím vyléčitelná ani jinak preventabilní, omezení rizikových faktorů, které známe, má zásadní význam. Kouření jednoznačně patří mezi tyto ovlivnitelné faktory.
Lékárna.cz nabízí prostředky na odvykání kouření.
Kouření snižuje účinek léků
Jednou z mnoha dalších klinických oblastí, kde se lze s důsledky kouření setkat, patří podávání léků. Podstatu problému vysvětluje doktor Jan Miroslav Hartinger z oddělení klinické farmakologie a farmacie Farmakologického ústavu 1. LF UK a VFN:
„Kromě nikotinu obsahuje tabákový kouř mnoho dalších složek. Mimo jiné jsou složkou tabákového kouře polyaromatické uhlovodíky. Jejich vlivem dochází k zesílení účinku enzymů, kterými se odbourávají některá léčiva, a proto při kouření dochází k urychlení jejich vyloučení z těla,“ shrnuje klinický farmaceut Hartinger, podle kterého může u kuřáka problém nastat při zahajování léčby, protože je nutné pro dosažení účinku podávat vyšší dávky a někdy může vzniknout dojem, že léčivo nefunguje.
Riziko vzniká také při odvykání kouření, kdy se naopak vylučování léčiv zpomaluje – vrací se na normální úroveň – a může tak dojít k předávkování. Vzhledem k tomu, že se nejedná o vliv nikotinu, dochází k tomuto efektu i v případě, že pacient nahradí cigarety nikotinovými žvýkačkami nebo náplastmi. Doktor Hartinger upozorňuje, že k tomu dochází postupně po dobu týdnů, až měsíců a nemusí tak být zřejmé, že se jedná o vliv změny kuřáckých návyků.
„Zmíněné polyaromatické uhlovodíky se dobře vstřebávají do těla, kde se dlouhodobě ukládají a velice pomalu se z těla vylučují. Proto i odeznívání jejich účinku je pomalé, v řádu týdnů. Nelze tedy očekávat, že pokud pacient přestane kouřit, druhý den se to jasně projeví.“
Jak uvádí Jan Hartinger, léky, které kouření takto ovlivňuje – snižuje jejich účinnost, a naopak při abstinenci od cigaret může dojít k předávkování – jsou běžně podávané.
„Jedná se o léky na léčbu astmatu nebo chronického obstrukčního onemocnění plic, dále jsou to léky, které předepisují psychiatři – léky na schizofrenii a na depresi. Týká se to například duloxetinu, který také tlumí bolesti u syndromu diabetické nohy, a také relativně běžného antidepresiva mirtazapinu, které se rovněž používá jako lék na spaní a u kuřáků nemusí vůbec ve standardním dávkování účinkovat,“ vypočítává doktor Hartinger a dodává řadu dalších příkladů. Ovlivněna jsou některá léčiva používaná v léčbě rakoviny, například v léčbě plicního karcinomu nebo nádoru tlustého střeva, u kterých dochází ke snížení efektivity léčby. Dále se jedná o léčiva neurologických onemocnění – například na léčbu amyotrofické laterální sklerózy nebo na terapii roztroušené sklerózy – ale také o léky na revmatoidní artritidu a další nemoci.
Kromě zeslabování účinku léků se lze setkat také s interakcemi, které posilují nežádoucí účinky léků. Například podávání beta-karotenu zvyšuje výskyt karcinomu plic u kuřáků. Doktor Hartinger zmiňuje studii, která ukázala, že 20 miliramů beta-karotenu denně zvyšovalo v průběhu osmi let výskyt plicních nádorů o 18 % a celkovou úmrtnost o 8 %. Problematická je také hormonální antikoncepce, která stejně jako kouření může způsobit uzávěry žil krevními sraženinami (trombózu).
„Podávání hormonální antikoncepce ženám nad 35 let, které kouří, je vysoce rizikové,“ varuje klinický farmaceut Hartigner z Farmakologického ústavu 1. LF UK a VFN.
Kouření je nemoc
Profesorka Eva Králíková, která pomáhá kuřákům přestat kouřit v Centru pro léčbu závislosti na tabáku při III. interní klinice – klinice endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN, upozorňuje, že kouření není zlozvyk, ale nemoc s diagnózou F17, která označuje „poruchy duševní a poruchy chování v důsledku užívání tabáku“. Profesorka Králíková zdůrazňuje, že na tuto nemoc existuje účinná léčba a měla by být nabízena a dostupná všem pacientům, jako je tomu v případě jiných nemocí.
„Je zarážející, že to většinou v České republice neděláme – podle Státního zdravotního ústavu v roce 2021 bylo těm kuřákům, kteří navštívili nějaké zdravotnické zařízení, doporučeno přestat kouřit v 30 % a nabídnuta léčba jen v 7 % případů. Nabídku využil nepochybně jen zlomek. Intenzivní intervence byla v České republice vykázána jen 1200krát. Tedy jen 1200 pacientů ze zhruba 2 000 000 bylo léčeno. Porovnejme to například se situací kolem cukrovky: diabetiků je kolem milionu, tedy polovina, a představme si, že při zjištění vysoké glykemie by lékař neudělal vůbec nic, jen 30 % by maximálně řekl, ať nejedí sladké,“ míní profesorka Eva Králíková a vybízí zájemce o léčbu, ať pro více informací k léčbě navštíví stránky Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku nebo Centrum pro léčbu závislosti na tabáku ve Všeobecné fakultní nemocnici.
Chcete přestat kouřit? Léky na odvykání kouření zakoupíte z pohodlí domova na Lékárna.cz.
Pokud si nejste jisti, který produkt je pro vás nejlepší, kontaktujte lékárníky v online poradně na Lékárna.cz - milerádi vám poradí!
