Léčba deprese - nutnost pro obnovení kvality života i jeho záchranu

(MUDr. Tomáš Novák | přečteno: 67220x )

Důležitost léčby deprese zdůrazní následující čísla: až polovina nemocných má během depresivní epizody vážné sebevražedné myšlenky, čtvrtina se o sebevraždu pokusí a část z nich sebevraždu dokoná. Moderní psychiatrie má hned několik nástrojů k léčbě deprese: antidepresiva, elektrokonvulzní léčbu a psychoterapii.

shutterstock.com

Proč depresi léčit?


Deprese je vážné a někdy i život ohrožující onemocnění. Příznaky deprese nemocnému omezují či mu znemožňují kvalitní fungování v osobním, sociálním a profesním životě. Až polovina nemocných navíc prožije během depresivní epizody vážné sebevražedné myšlenky, čtvrtina se o sebevraždu pokusí a část z nich sebevraždu dokoná. Včasná a intenzivní léčba deprese je proto nesmírně důležitá. Deprese má navíc tendenci se opakovat, léčba by proto neměla končit ihned po ústupu příznaků. V některých případech může být i celoživotní.
 

Léčí se všichni lidé s depresí?


Přes pokroky v léčbě depresivní poruchy a zlepšující se dostupnost psychiatrické péče a informovanost praktických lékařů stále zůstává mnoho osob s depresí bez péče. Hlavním důvodem je, že na rozdíl od tělesných onemocnění, kdy je nemocný obvykle prvním, kdo nemoc rozpozná a vyhledá odbornou pomoc, depresi u sebe nemusí člověk vůbec rozpoznat nebo ji nemusí považovat za nemoc. Člověk v depresi si může vysvětlovat svou únavu jako lenost, sníženou výkonnost jako projev neschopnosti, narušení pozornosti jako zhloupnutí, přehnané výčitky jako oprávněné a sebe samého pak považovat za špatného, neschopného či méněcenného jedince. Nemusí tedy sám sebe vnímat jako člověka nemocného, který potřebuje pomoc a léčbu.

 

Role rodinných příslušníků, známých či kolegů je proto nesmírně důležitá. Mohou být prvními, kdo depresi u blízké osoby rozpozná. Proti psychiatrům mají jednu velkou výhodu: znají nemocného i ve zdraví, znají jeho chování, zvyky, zájmy, temperament a postoje a výraznější změny v těchto charakteristikách jim mohou signalizovat, že se něco děje. Přimět blízkou osobu k vyhledání pomoci však nemusí být snadné.


Lidé v depresi někdy sami vyhledají  jiné lékaře než psychiatry pro některé příznaky, které depresi provázejí, neboť je považují za projev tělesného onemocnění (např. nespavost, nechutenství, hubnutí a únavu). Pokud se nenajde tělesné onemocnění, které by tyto obtíže vysvětlilo, je třeba myslet i na depresi a pamatovat, že špatná nálada nemusí být jejím hlavním příznakem.


Kde se deprese léčí?


První kontaktem pro řadu lidí s depresí je praktický lékař nebo ve velkých městech lékaři a psychologové v tzv. centrech krizové intervence. Vlastní léčba obvykle probíhá v psychiatrické ordinaci, méně často v denních stacionářích. Závažnější depresi je někdy nezbytné léčit za hospitalizace. Důvody k hospitalizaci mohou být následující:
•    vážná deprese, kdy je ohroženo zdraví a život nemocného (omezený příjem potravy a tekutin, sebepoškozování, sebevražedné myšlenky či stav po sebevražedném pokusu)
•    nemocný vedle deprese trpí závažnou tělesnou nemocí
•    během deprese se vyskytnou psychotické příznaky (halucinace, bludy)
•    deprese se v ambulantní léčbě nelepší


Jaké jsou metody v léčbě deprese?


Antidepresiva


Antidepresiva (AD) jsou léčiva určená pro léčbu deprese. V současnosti je k dispozici řada AD s různým mechanismem účinku, podle kterého se dělí do několika skupin. Velmi zjednodušeně lze shrnout, že ovlivňují množství neuronových přenašečů (serotoninu, noradrenalinu a dopaminu) v určitých oblastech mozku. Neexistují jasné důkazy, že by některá AD byla účinnější než jiná, existují však mezi nimi rozdíly v nežádoucích účincích. Obecně lze konstatovat, že AD jsou bezpečné, obvykle dobře snášené a nenávykové léky. Není jednoduché rozhodnout, které AD bude pro konkrétního nemocného nejlepší. Lékař proto volí lék, který je pro daného člověka bezpečný (s ohledem k jeho tělesnému stavu, užívání jiných léčiv a věku), který bude dobře snášet (některé nežádoucí účinky jsou časté, některé vzácné, obecně však individuální), a který bude lépe účinkovat na určité příznaky deprese (úzkost, nespavost, nechutenství, únava).

Účinek AD se obvykle nedostaví dříve než po 2 týdnech. První AD pomůže přibližně polovině nemocných. Pokud nemocný nepociťuje zlepšení stavu ani po 4 - 6 týdnech léčby (a lék skutečně užívá), je vhodné po konzultaci s lékařem změnit taktiku léčby:
•    zvýšit dávku AD (pokud došlo alespoň k částečnému zlepšení)
•    změnit AD za AD z jiné skupiny (pokud při správné léčbě nedošlo k žádnému zlepšení)
•    přidat druhé AD, obvykle z jiné skupiny (obě předchozí možnosti)
•    přidat jiné psychofarmakum (antipsychotikum v nízké dávce, lithium, apod.)
•    přidat k léčbě AD psychoterapii (pokud je deprese spojena s psychosociálními problémy)
•    elektrokonvulze (pokud není léčba několika AD úspěšná nebo je stav nemocného vážný)


I po zlepšení stavu je doporučeno pokračovat v užívání AD ještě alespoň 6 měsíců, neboť v tomto období je riziko návratu deprese nejvyšší. Vysazení AD při dlouhodobě stabilním zlepšení je po konzultaci s lékařem možné, vhodné je však vysazování postupné. Rychlé vysazení AD může být spojeno s nepříjemným stavem (tzv. syndromem z vysazení), který se objevuje několik dní po vysazení AD, trvá přibližně jeden až dva týdny a projevuje se podrážděností, bolestí hlavy, závratí, nespavostí či nevolností od žaludku.
 

Elektrokonvulzivní terapie (EKT)

 

Přes všechny obavy, které tato metoda u veřejnosti (ale i mezi psychiatry) vyvolává, představuje EKT stále neúčinnější metodu v léčbě deprese. Všude tam, kde je nezbytné rychlé zlepšení stavu (vážný průběh deprese, riziko sebevraždy, nepřijímání stravy či tekutin, psychotické příznaky, apod.) je užití EKT na místě. Před vlastním prováděním EKT je nutné vyšetření internistou, který posoudí rizika léčby pro nemocného po stránce tělesné. EKT se provádí v celkové anestézii (provádí anesteziolog), nemocný tedy během aplikace nic nepociťuje ani si na průběh nepamatuje. EKT se provádí obvykle 2 - 3x týdně, celkově bývá aplikováno 6 - 12 elektrokonvulzí. Zlepšení se objevuje obvykle po 3. -5. aplikaci. Nežádoucí účinky jsou podobné těm, které člověk zažívá po krátké celkové anestézii (útlum, spavost, nevolnost od žaludku), dále se častěji objevuje bolest hlavy a poruchy paměti (obvykle na události, které nastanou během léčby či krátce před nebo po ni a postupem času se upravují).


Psychoterapie


Pouze psychoterapeutickými postupy lze zvládnout mírnou depresi, u těžší deprese je již na místě podávat antidepresiva. I v těchto případech je však psychoterapie v léčebném režimu užitečná a účinná. Existuje řada psychoterapeutických přístupů, které se orientují na léčbu nemocných s depresí. Mezi nejrozšířenější patří:

Kognitivně behaviorální terapie


Pracuje především s tzv. dysfunkčními schématy, hluboce zakořeněnými, během dětství zformovanými, neuvědomovanými postoji k sobě, druhým, světu a budoucnosti, které ovlivňuji aktuální myšlenky, náladu a chování. U depresivních osob se objevují výrazné negativní postoje k sobě (jsem špatný, zlý, neschopný), k druhým (nikdo mě nemůže mít rád), ke světu (obstojí jen schopní) a budoucnosti (budu stále trpět), které se terapeut snaží nalézt (resp. učí klienta, aby je sám nacházel a uvědomoval si jejich přehnanost a vliv na náladu) a pomocí speciálních technik pozměnit, zmírnit jejich naléhavost a převést v postoje více odpovídající realitě. Dále se klient učí plánovat a strukturovat denní program, postupně zvyšuje aktivitu, orientuje se i na příjemné aktivity, testuje reálnost svých očekávání. Dalšími postupy jsou nácvik komunikace, asertivity, řešení problémů, relaxačních technik apod.  

Interpersonální psychoterapie


Vnímá depresi jako výsledek problémů v mezilidských vztazích, především v těch nejbližších. Zaměřuje se na čtyři hlavní problémové oblasti:
•    interpersonální ztráty (ztráta blízkého člověka úmrtím, rozchodem apod.)
•    změny rolí (nástup do školy, nástup do zaměstnání, svatba, narození dítěte apod.)
•    interpersonální konflikty (nesoulad v blízkých vztazích – manželství, rodina, přátele)
•    sociální deficit (omezená schopnost navazovat a udržovat vztahy)


Terapeut se snaží pomoci klientu identifikovat povahu svých problémů v mezilidských vztazích, jejich souvislost se vznikem, udržováním či opakováním deprese a pomáhá mu změnit některé postoje k sobě i druhým, učí efektivnější komunikaci, zvládání zátěžových situací, plánování a organizování času apod.


Dynamická psychoterapie


Propojuje aktuální problémy s celou životní historií nemocného, větší důraz klade na vývoj v dětství a ranná traumata, případně ztráty blízkých osob. Depresi vnímá jako projev narušení vazby s blízkými osobami v dětském věku. Často je tento přístup užíván při skupinové psychoterapii.


Jak dlouho se deprese léčí?

 

Léčba deprese je proces, který má několik fází:
Akutní léčba (při příznivé odpovědi na léčbu trvá 6 - 8 týdnů) -  hlavním cílem je co nejrychleji odstranit příznaky deprese a obnovit normální fungování.
Udržovací léčba (4 - 9 měsíců po odeznění akutních příznaků) - cílem je udržet stav bez příznaků a je nejkratším obdobím, po které by měl být nemocný léčen, neboť v tomto období je riziko návratu deprese nejvyšší. Předčasné vysazení léků v tomto období je velmi rizikové.
Preventivní léčba (dlouhodobá, někdy i celoživotní) - cílem je zabránit návratu deprese a je doporučena pro nemocné, kteří prodělali tři a více epizod deprese, případně pokud byly epizody velmi vážné nebo se deprese vykytuje i mezi blízkými příbuznými.   





Pokud je deprese i váš problém nebo někoho z vašich blízkých, podělte se o své zkušenosti s ostatními v diskusi nebo nám svůj příběh napište!
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Diskuse k článku
KOLAROVA KATERINA
4x

DOBRY DEN, JMENUJI SE KATKA JE MI 28 LET,ME PRVNI UZKOSTI JSEM U SEBE ZACALA POZOROVAT,ASI PRED ROKEM,ZACALA JSEM SE CITIT MENECENNA,ATD..VSE BYL ASI DUSLEDEK VYCHOVY MICH RODICU,DETSTVI JSEM MELA TAKOVE ZE JSEM ZILA JEN V HADKACH,A KOUKALA NA OPILEHO OTCE,A NA JEHO PONIZOVANI,ME MAMKY I SOUROZENCU.CELE ROKY JSEM ZILA V POHODE,SNASELA JSEM VSE I NEZDARY VELICE DOBRE.AZ JSEM POZNALA SVEHO PRITELE,KTERY CHTEL ABY JSEM OKAMZITE S RODINOU PRERUSILA KONTAKTY,JSEM SI NECHTELA PRIZNAT ZE ME TAHNOU KE DNU,ZE NEJSOU VUBEC SPATNI,ABYLA JSEM NA NE NA TAKOVE ZVYKLA.PO PRIZNANI SOBE SAME JSEM ZACALA MIT UZKOSTI,PRESTALA JSEM JIST,PIT,A RADOVAT SE,ZACALA JSEM BRAT AD.ALE TAK ZE BEZ POMOCI ODBORNIKA ASI 2.ROKY.A VYTVORILA JSEM SI JESTE KE VSEMU ZAVISLOST NA NICH.SAMA JSEM NAVSTIVILA ODBORNOU POMOC A DNES JE MI LEPE A BEY LEKU,NEMAM YADNE BOLESTI,JIM,PIJU,ALE TRVALO TO, VIM ZE SE MI DEPRESE URCITE JESTE VRATI,ALE DOUFAM ZE MAM VEDLE SEBE CLOVEKA KTERY ME PODRZI,A SEMNOU TO VYDRZI.DRZIM VSEM PALCE,NA SVETE JE PRECI KRASNE..

hana
1x

Antidepresiva jen potlačují příznaky, ale nemohou vyřešit skutečnou příčinu depresí. Ta je v okolnostech (rodinná výchova, pracovní a zdravotní problémy, ..), fyzická (organismus trpí nedostatkem čisté vody), duchovní (důsledek vědomého či nevědomého porušení duchovních zákonů, útlak) a osobní (neznalost vlastní hodnoty a její podstaty). Řešením nejsou syntetické "léky", ale dostatek čisté (ničím nenahraditelné) vody a poznání vlastní hodnoty. www.apostol.webnode.cz

t
1x

píšete to jako by to stejné platilo pro všechny a to je nesmysl. Pokud vám to pomohlo, fajn, ostatní mají většinou odlišné problémy a potřeby. Pokud mám depresi danou geneticky, sebelepší rodinné podmínky nemusí stačit.....


Celkový počet příspěvků v diskusi: 10. Vstoupit do diskuse.

Přidat nový komentář

Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Inzerce https://www.oscillococcinum.cz/?utm_source=ordinace.cz&utm_medium=banner&utm_campaign=oscillo-2019-podzim&utm_content=300x300_kreativa_zima_ocsillo

Anketní otázka

Zatím hlasovalo 118 lidí
Inzerce
Inzerce
Inzerce

Mohlo by vás zajímat

Deprese - popis, výskyt, závažnost onemocnění

Deprese je asi nejčastější duševní onemocnění. Někdy během života ji zažije každý pátý člověk a v průběhu jednoho roku tato porucha postihne asi 5 % populace. U žen se objevuje přibližně dvakrát častěji než u mužů. Skutečný příběh ilustruje, jak fatální následky může mít, když není nemoc odhalena včas.

Depresivní příznaky se objeví u více než poloviny pacientů s Parkinsonovou chorobou

Výskyt deprese u pacientů s Parkinsonovou chorobou výrazným způsobem ovlivňuje tíži, progres a mortalitu základního onemocnění a také průběh léčby. Z těchto důvodů je nutné věnovat příznakům deprese pozornost, včas je rozpoznat a zahájit odpovídající léčbu.

Deprese kdy a kde hledat pomoc

Lékaře je třeba volat okamžitě, když nemocný s depresí pomýšlí na sebevraždu .

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.