Jedná se o jevy, které jsou vlastní každému člověku, samy o sobě mají ve své podstatě ochranný význam. Umožňují jedinci reagovat včas na hrozící nebezpečí, kterému může organismus čelit buď bojem a nebo útěkem. Proto ne každý takovýto příznak lze "psychiatrizovat", tzn. považovat jej za příznak duševní nemoci.
Co je příčinou vzniku deprese?
Depresivní poruchy dělíme podle příčiny na sekundární a primární.
Sekundární deprese je vyvolána známým poškozením či onemocněním mozku, již rozpoutanou tělesnou chorobou, nebo je způsobena některými léky či drogami. Příčina deprese je tedy známa a deprese je druhotná při základní chorobě.
Primární deprese je podle současných znalostí způsobena nedostatkem přenašečů nervových signálů mezi mozkovými buňkami a změnou citlivosti nervových zakončení( receptorů). Mezi tyto přenašeče tzv. neurotransmitery patří např. serotonin, noradrenalin, dopamin, aj.
Asi třetina nemocných s primární depresí se vyznačuje výskytem této poruchy v příbuzenstvu, a proto u nich předpokládáme vrozenou poruchu funkce neurotransmiterů v centrálním nervovém systému. Epizodu primární deprese může vyprovokovat psychická zátěž,vůči níž jsou tito pacienti geneticky zvýšeně citlivý.Ovšem ne všichni jedinci s výskytem depresivní poruchy v příbuzenstvu onemocní. Nemocní s primární depresí často zbytečně hledají konkrétní životní události, které by tuto poruchu vysvětlily. Ve většině případů jde o nezávažné zátěžové situace, které nemocný v životě opakovaně bez problémů překonával.
