Přestože menopauza oficiálně nastává až dvanáct měsíců po poslední menstruaci, tělo se na její příchod připravuje už dlouho předem. Již před čtyřicátými narozeninami tak může organismus vysílat první tiché signály, že se hormonální rovnováha vašeho těla postupně mění. Pokud tedy začínáte pozorovat občasné a jemné výkyvy v délce menstruačního cyklu, změny v intenzitě krvácení nebo častější podrážděnost a únavu, zbystřete.
Pokud lidé antibiotika užívají v případech, kdy to není nutné, bakteriální původci infekcí si postupně vůči nim vytváří odolnost – rezistenci – a antibiotika se stávají neúčinnými. „Jen pro příklad, v devíti z deseti případů je bolest v krku způsobená virem, v případě chřipky je to dokonce ve 100 % případů. Nezřídka se přitom setkáváme s tím, že i na tato onemocnění jsou nesprávně antibiotika předepisována,“ říká ministr zdravotnictví Martin Holcát. Zpracovaný Akční plán Národního antibiotického program pro období 2011-2013 se tak mimo jiné zabývá zlepšením informovanosti a posílení spoluzodpovědnosti laické veřejnosti za zachování účinnosti antibiotik a omezení šíření antibiotické rezistence. „Sledování antibiotické rezistence je velmi důležitým zdrojem cenných dat. Monitorování nám umožňuje určit rozsah problému a míru výskytu rezistence a slouží k včasnému záchytu nových typů rezistence,“ doplňuje Holcát.
V průběhu uplynulých čtyř let rezistence v evropském regionu významně vzrostla, patrné jsou však podstatné rozdíly ve výskytu rezistence mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie. Vysokou úroveň rezistence tradičně potvrzují státy jižní a východní Evropy a naopak rezistence nejnižší se vyskytuje v zemích Evropy severní. „Situace v České republice odráží současné trendy výskytu rezistence v ostatních evropských zemích. Klesá spotřeba vysoce účinných základních antibiotik (např. penicilinu), přesně zacílených na určité původce infekcí, a naopak roste spotřeba antibiotik rezervních (např. novějších makrolidů). Jejich široké spektrum potlačuje přirozené bakteriální osídlení a selektuje rezistentní bakterie, přičemž dochází ke ztrátě účinnosti antibiotik v důsledku rezistence a mnohonásobnému zvýšení nákladů na léčbu,“ říká Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika při Státním zdravotním ústavu.
Příčinou vzestupu antibiotické rezistence je časté nadužívání a nesprávné užívání antibiotik v humánní a veterinární medicíně, a také nedostatky v oblasti prevence a kontroly infekcí usnadňující šíření rezistentních mikrobů ve zdravotnických zařízeních i v běžné populaci. V praxi se často stává, že pacienti antibiotika požadují, aniž by to jejich diagnóza vyžadovala. Zde je nutná přímá a otevřená spolupráce pacienta s lékařem a také osvěta, aby byl pacient upozorněn na všechna rizika nadužívání antibiotik a byl mu nabídnut vhodný alternativní způsob léčby.
Přečtěte si také
Výskyt černého kašle dosáhl svého maxima
Kašel je zcela přirozený reflex těla
Napište nám do diskuse nebo na [email protected].
Přidat nový komentář