Růže šípková neboli šípek

"Pro růže šípkové, pro všechno, čím je mi, miluji vlast svou, překrásnou zemi", svěřuje se nám klasik. Kdo by neznal bohatě větvený keř, který lemuje okraje většiny našich lesních a polních cest, který kvete růžově a je strůjcem životního štěstí Šípkové Růženky. Proč nás ale zajímá? Samozřejmě pro své plody, které obsahují vitamin C a mohou nám výborně posloužit v prevenci a léčbě chřipky. Výhodou šípkových růží je, že pro nás nemusí být důležité, která je ta pravá. Ke sběru se hodí všechny druhy.

Šípky, oranžové až červeně zbarvené plody, sbíráme v době dokonalé zralosti, kdy je jejich obsah vitaminu C nejvyšší. To nastává většinou na přelomu září-října, kdy je ještě počasí slunné a suché. Pokud šípky přezrají, obsah vitaminu C opět poklesne.

Bohužel i při sebeopatrnějším a sebedokonalejším sušení se ztrácí značná část vitaminu C, obsažená v čerstvých plodech a to přibližně na 20% původního obsahu. Šípky je však třeba dobře prosušit, jinak zplesniví. Při přípravě nálevu je také nutné vyloučit šípky zčernalé.

V šípcích dále najdeme karoteny, z nichž si organismus dokáže vyrobit vitamin A, dále některé z vitamínů B, vitamín P, K a kyselinu nikotinovou.

Šípkový čaj je užíván jako celoroční zdroj vitamínu C, který zvyšuje obranyschopnost organismu proti infekčním chorobám a příznivě ovlivňuje některé enzymatické pochody. Má také účinky močopudné a potopudné.

Šípkový čaj připravíme tak, že necháme asi 10g rozdrcených šípků vyluhovat 1 hodinu v 0,5 litru studené vody. Pak přivedeme šípky ve vodě k varu a necháme je luhovat další čtvrthodinu. Před pitím výluh scedíme. Je také možné nechat šípky luhovat přes noc ve studené vodě a před pitím ohřát na teplotu přibližně 80o C. V žádném případě bychom šípky neměli dlouho vařit, protože pak dochází ke ztrátám vitaminu C. Také při delším stání a pobytem na světle přichází čaj o cenný vitamin.

Šípkové plody je možné použít i k přípravě marmelád, povidel, dětských přesnídávek, domácích vín a likérů, ale to už je jiná, spíše kulinářská kapitola.