Schizofrenie

Proč a čím je nemoc lidem nebezpečná?

Onemocnění může u třetiny pacientů probíhat příznivě a po jeho průběhu se nemocný vrací k plnohodnotnému životu. V jiných případech se nemoc vrací nebo trvá delší čas a výsledek je do značné míry ovlivněn tím, jak se nemocný a jeho okolí dokáže s chorobou vyrovnat.

Typickým věkem pro začátek obtíží je doba mezi 18. - 30. rokem, první příznaky se však mohou objevit kdykoli dříve či později.

Průběh onemocnění je individuální. Nejčastěji schizofrenie probíhá ve formě akutních atak, během kterých se projevují výrazné příznaky nemoci. Mezi jednotlivými atakami jsou různě dlouhá období s minimálními nebo žádnými příznaky. Méně často dochází po jedné nebo více epizodách k úplnému odeznění nemoci a návratu do života zcela bez následků. U určitého procenta lidí naopak akutní příznaky neodeznívají vůbec a onemocnění chronifikuje.

Schizofrenie je pro své nositele spojena také s řadou dalších rizik, o čemž vypovídá mimo jiné střední délka života, která je o 20% kratší než u zdravých jedinců.

Přesněji tedy, průměrná délka života u lidí nemocných schizofrenií se pohybuje řádově kolem 57 let u mužů a 65 let u žen, zatímco nepostižení muži se dožívají průměrně 72 let a ženy 80 let. Je pochopitelné, že byly opakovaně hledány příčiny tohoto vysokého rozdílu. Jedním z důvodů je zvýšené množství sebevražd těchto postižených.

Pro srovnání, v běžné populaci je sebevražda příčinou úmrtí v méně něž 1 %, zatímco u schizofrenních nemocných odpovídá za 10 - 15 % úmrtí. Obecně je také známo, že přibližně 50% úmrtí v běžné populaci je způsobeno kardiovaskulárními chorobami a u nemocných trpících schizofrenií tvoří tato příčina až 65% všech úmrtí.