Schizofrenie

Jaké jsou příznaky schizofrenie?

Pod pojmem schizofrenie (množné číslo) rozumíme skupinu závažných duševních nemocí, jejichž společným znakem je výrazné narušení psychických funkcí. V důsledku toho nemocný odlišně vnímá svět kolem sebe i sebe sama a nedokáže přesně odlišit realitu od vlastních představ a fantazií. Postižení jedinci si mohou stěžovat na obtíže s myšlením nebo se soustředěním , slyšení hlasů, podivná nebo bizarní přesvědčení (např. že vládnou nadpřirozenými silami, že jsou pronásledováni), nezvyklé tělesné stesky (např. že mají uvnitř těla zvíře nebo neobvyklé předměty. Oproti tomu okolí nemocného může získat podezření kvůli netečnosti, uzavřenosti, špatné hygieně nebo neobvyklému chování postiženého.

U schizofrenie bývají nejčastěji narušeny následující složky psychiky: myšlení , vnímání, vůle, nálada, chování a pozornost. Podle současné klasifikace rozlišujeme čtyři základní typy schizofrenie - paranoidní, hebefrenní, katatonní a simplexní. U paranoidní schizofrenie převládají poruchy myšlení (především bludy = nevývratná mylná přesvědčení, např. o pronásledování, o onemocnění rakovinou apod.) a poruchy vnímání (halucinace = smyslové vjemy bez odpovídajících zevních podnětů, např. slyšení hlasů, vidiny).

Hebefrenní schizofrenie se vyskytuje zvláště v době dospívání. Nápadné je u ní klackovité, nevhodné až necitlivé chování vůči druhým lidem, nálada nepřiměřená situaci, " šroubovaná", někdy nelogická řeč. Oproti tomu simplexní schizofrenie probíhá nenápadně bez dramatických příznaků, nemocný se postupně uzavírá do sebe, ztrácí zájem o okolí, přestává o sebe dbát.

Při vzácně se vyskytující katatonní formě převládají poruchy psychomotoriky, postižení např. zaujímají zvláštní až bizarní polohy, ve kterých jsou schopni setrvat mnoho hodin, jindy mohou být naopak velmi agitovaní a neklidní. Okolí obvykle nejdříve zaznamená změnu v chování a v projevu nemocného, příbuzní často mívají dojem, že se budoucí pacient "prostě mění". Uzavírá se do sebe, je "chladný", jeho odpovědi jsou obtížně pochopitelné. Nápadným se stává chování ovlivněné již přítomnými schizofrenními příznaky - nemocný např. zakazuje ostatním sledovat televizi, neboť je přesvědčen, že na něj vysílá záření. Jindy je patrné ochabnutí až ztráta vůle.

Pacient není schopen se přimět k činnosti, rozhodnout se, plánovat aktivity. Často bývá narušena schopnost koncentrace pozornosti. Člověk trpící schizofrenií si nedokáže vybrat jen důležité podněty a nevšímat si podnětů ostatních, je "rušen" veškerým okolním děním i vlastními myšlenkami, které nemá pod kontrolou, uniká mu tak např. i obsah jednoduchého rozhovoru. Z dalších - nespecifických příznaků jsou nejčastější poruchy spánku, zvýšená podrážděnost a úzkost.