Seniorů za volantem přibývá, ostrý zrak je pro ně stěžejní!

Statistiky hovoří jasně: seniorů stále přibývá! Zatímco na konci roku 2010 bylo podle ČSÚ v České republice 1 368 783 obyvatel ve věku šedesát let a více, o deset let později (k 31. 12. 2020) do této věkové kategorie spadalo už dvakrát tolik lidí – přesně 2 783 787. V souvislosti s tímto faktem přibývá i starších řidičů a vzhledem k předpokládanému nárůstu seniorů v populaci se bude tedy jejich počet za volantem stále zvyšovat. I v pokročilém věku je možnost řídit vozidlo velmi důležitá. Jak uvádí BESIP, až dvě třetiny všech dopravních přesunů u seniorů jsou realizovány právě autem. Vozidlo je pro ně nepostradatelným pomocníkem při cestách za lékařem, za přáteli i rodinou, a zvláště nyní v létě je také prostředkem, jak se dostat na chaty a chalupy, na dovolenou či výlety s vnoučaty. Zejména u obyvatel vesnic a menších měst představuje automobil důležitý nástroj k zachování soběstačnosti. Jelikož s sebou řízení ovšem přináší také zodpovědnost za život svůj i ostatních účastníků silničního provozu, je proto nezbytné dodržovat bezpečnostní pravidla a také dbát o své zdraví. Z těchto důvodů patří ostrý zrak k základním podmínkám usednutí za volant.

Nehody mají u seniorů fatálnější následky

Osvětový neziskový projekt Senior bez nehod uvádí, že senioři jsou v silničním provozu ve srovnání s ostatními věkovými skupinami nadprůměrně ohroženi. Podíl na počtu obětí dopravních nehod u nich dosáhl více než 24 %.
„Zvláště alarmujícím faktem jsou fatálnější následky nehod seniorů. Dle statistik skončí nehoda jedince ve věku 65–74 let s dvakrát vyšší pravděpodobností jako smrtelná než u osob ve věku 30–49 let. U osob starších 74 let je tato pravděpodobnost až 16× vyšší,“ informují webové stránky kampaně. Řidiči ve vyšším věku ovšem nepatří k „pirátům silnic“. Dokládají to údaje Ministerstva dopravy ČR, podle nichž v roce 2019 byli nejvíce bodováni řidiči mezi 40–45 rokem, zatímco s přibývajícími lety se tento počet rapidně snižoval. Největší skupinu řidičů s 12 body tvořili muži ve věku 32 let, kterých bylo 1400. Pro srovnání: v 65 letech jich bylo jen 200. Výhodou řidičů ve vyšším věku jsou jejich letité zkušenosti, oproti mladším řidičům také méně často překračují povolenou rychlost a jsou u nich méně zaznamenávány přestupky, jako je řízení pod vlivem alkoholu či návykových látek anebo telefonování. 

Zdravotní neduhy přinášejí riziko

Na druhé misce vah však stojí přicházející zdravotní neduhy, které je důležité nepodceňovat. Mohou totiž ovlivnit schopnost usednout za volant a bezpečně ovládat vozidlo. S přibývajícím věkem dochází například ke zpomalení reakcí, zhoršení prostorového vnímání, postupně slábne zrak i sluch a smysly mohou být ovlivněny také některými léky. Současná legislativní úprava proto stanovuje, že na povinnou zdravotní prohlídku ke svému praktickému lékaři musí řidiči poprvé ve věku 65 let, poté v 68 letech a pak každé dva roky. Doklad o absolvování zdravotní prohlídky je na maximálně dva roky. Rozsah zdravotních prohlídek stanovuje vyhláška č.277/2004 Sb. Z ní vyplývá, že vyšetření je zaměřeno především na nemoci, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost k řízení. Zahrnuje také vyšetření, a to včetně orientačního vyšetření sluchu, zrakové ostrosti a barvocitu. Praktický lékař vystavuje vyšetřenému Potvrzení o zdravotní způsobilosti a schopnosti řídit, které musí mít řidič u sebe společně s platným řidičským průkazem a malým technickým průkazem při každé jízdě. Odborníci však doporučují, aby se řidiči nespoléhali pouze na stanovisko praktického lékaře, ale pravidelně každý rok navštěvovali také očního specialistu, který provede komplexní vyšetření zraku a dokáže nejen přesně stanovit případnou zrakovou korekci, ale rovněž odhalit další onemocnění očí, jež seniory často postihují. Patří mezi ně například zelený zákal, věkem podmíněná makulární degenerace, anebo šedý zákal. 

Hrozilo mi, že přijdu o řidičák

„Dostal jsem se do situace, kdy lékařka zvažovala, jestli dostanu prodloužení řidičského průkazu na další dva roky nebo ne,“ přiznává Petr Kuchař. Důvodem bylo zhoršující se vidění. K dioptrické vadě se totiž přidal také šedý zákal, což je onemocnění, které se u seniorů nad 60 let často vyskytuje. Po sedmdesátce se katarakta objevuje dokonce u každého druhého. Kromě zamlženého a rozostřeného vidění lze vnímat také jinak intenzitu a odstín barev, tito lidé mohou být citlivější na silnější světlo, nastat může i zdvojené vidění, zkreslený obraz pozorovaného předmětu či rostoucí krátkozrakost. To vše výrazně ovlivňuje řízení. Rozvoj trvá u někoho měsíce, u jiného i roky – a v krajních případech způsobuje slepotu. Šedý zákal se dá naštěstí jednoduše operovat během rychlého a bezbolestného ambulantního zákroku, kdy se zakalená přirozená čočka z oka vyjme a nahradí se umělou.
„K zákroku jsem se odhodlal v pozdějším věku, 67 letech, poté, co jsem zhruba od 50 let měl potíže s dioptriemi. Končilo to na pěti dioptriích a postupně se zhoršovala i barevnost vidění. Když mi diagnostikovali šedý zákal, rozhodl jsem se pro typ operace, která řešila současně šedý zákal i dioptrie,“ vysvětluje Petr Kuchař. Zatímco dříve se operace katarakty odkládala, dnes už oční lékaři doporučují na nic nečekat a přistoupit k operaci hned, jakmile začne šedý zákal ovlivňovat vidění. Platí to zvláště u řidičů, ale je podstatné si uvědomit, že účastníkem dopravního provozu je člověk i jako chodec či cyklista.

Dobré vidění na vozovku i na palubní desku

Výhodou operace šedého zákalu je možnost zvolit si prémiovou oční čočku, stejně jako to udělal Petr Kuchař. Trifokální čočky umožňující lepší vidění na blízko, do dálky i na takzvanou střední vzdálenost. Za volantem tak člověk vidí ostře jak vozovku a dopravní situaci před sebou, tak i palubní desku. Torické čočky dokážou navíc korigovat také astigmatismus a asférické čočky zlepšují vidění za zhoršených podmínek, tedy za šera, v mlze, při náhlé změně světelných podmínek nebo při večerním řízení automobilu. Novinkou je nedifrakční nitrooční čočka Vivity, která je určena těm, kdo ze zdravotních důvodů nemohou mít multifokální čočku, ale přesto se chtějí nejen při řízení zbavit závislosti na brýlích.
 „Čočka Vivity přináší další možnost řešení pro ty, kteří preferují dobré vidění na střední vzdálenost a do dálky. Jeden z prvních pacientů, kterému jsem čočku implantovala, byl důchodce se zálibou v řízení, který si užíval především noční jízdy a zároveň potřeboval dobře vidět na palubní desku vozu (střední vzdálenost),“ uvádí MUDr. Zdeňka Mašková z Oční kliniky NeoVize Brno, kde byla letos unikátní čočka Vivity implantována poprvé v České republice. Typ nitrooční čočky je zapotřebí dobře promyslet ještě před operací, jelikož zůstává v oku trvale. Je vyrobena z hydrofobního akrylátu, proto nepodléhá biodegradaci a nemusí se měnit.
 „Občas se stane, že si pacient vybere nejjednodušší variantu čočky při operaci šedého zákalu a za pár týdnů není spokojen a lituje, že si nevybral čočku, která nabízí lepší možnosti. Explantace (vyjmutí, pozn. red.) čočky z oka je ovšem komplikovaná a my lékaři k ní přistupujeme pouze v krajních případech,“ upozorňuje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno.

Letní výlety a cesty bez omezení

Operaci šedého zákalu lze bez problému podstoupit i v letních měsících. Má to naopak své výhody, poněvadž je v tomto období na očních klinikách více dostupných termínů, a navíc si pak člověk může užít dovolenou i koníčky bez omezení. Samotný zákrok trvá okolo 15–20 minut, je ambulantní, takže pacient jde tentýž den domů a rekonvalescence je velmi rychlá.
„Dnešní operační metody jsou totiž natolik šetrné, že se pacienti vracejí do běžného života téměř okamžitě,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha. Potvrzuje to také Petr Kuchař. „Po samotné operaci byl dva nebo tři dny potřeba mírnější režim: nedělat těžké práce, vyhýbat se extrémně prašnému prostředí... Ale jinak žádná velká omezení,“ vzpomíná senior, jak u něj probíhala rekonvalescence. Z hlediska funkce zraku je většina pacientů po operaci šedého zákalu schopna řídit přibližně 2 až 3 týdny po zákroku. Počkejte ale s řízením do doby, kdy budete mít po operaci i druhé oko.
 „Podmínky pro řízení vozidla se rozhodně zlepšily. Po operaci šedého zákalu se vidění zlepšilo natolik, že běžně řídím ve dne i v noci. Je to skvělá věc, můžu doporučit,“ dodává Kuchař. Ostrý zrak za volantem je důležitý nejen kvůli bezpečnosti, ale také z psychologického hlediska, protože seniorům umožňuje být samostatný a žít aktivní život.
„Možnost aktivního života bývá často rozhodující pro chuť do života, vitalitu i zvládání přicházejících nemocí. Pokud aktivnímu seniorovi či seniorce brání v řízení auta ‚pouze‘ šedý zákal, lze chirurgický zákrok jen doporučit! Co nejvyšší míra soběstačnosti je pro osoby v pokročilejším věku vždy velice prospěšná,“ uzavírá psychologický poradce Mgr. Petr Šusta, Ph.D.

Důležitá fakta

• Zhoršení zraku přichází často plíživě a člověk si změny nemusí sám všimnout. Proto je pro seniory důležité každý rok navštěvovat preventivní oční prohlídky.
• Bezmála polovina řidičů oslovených BESIPem nedodržuje doporučené pravidelné kontroly u očního lékaře. Usednout za volant lze maximálně s desetiprocentním zhoršením zraku, ti, kterým se zhorší zrak o 40 % a více, by za volant nebo řídítka neměli vůbec usednout.⁵
• Správná korekce zraku je za volantem naprosto nezbytná! I za dobrých světelných podmínek je podle odborníků chodec vidět ze vzdálenosti asi 200 metrů, šofér s vadou -0,75 dioptrie jej však spatří jen na 100 metrů, s vadou -2 dioptrie už na pouhých 20 metrů.
• Přeostřování z blízka do dálky trvá 0,5–3 sekundy. Přitom při rychlosti 60 km/hod ujede řidič za vteřinu téměř 17 metrů, při 90km/hod až 25 metrů!
• Podle statistik není výskyt dopravních nehod u řidičů ve věku 65 let a více o nic vyšší než v jiných věkových kategoriích. Skokově se začíná zvyšovat až zhruba od 75 let.²
• SPZ je při výborném zraku vidět na 50 metrů, při zrakové ostrosti dostatečné na řízení bez brýlí z 25–30 metrů.