Spíše než mrazy se na zdraví podepíše změna počasí a inverze

Zejména malé děti, lidé s nemocemi srdce, cév a dýchacího ústrojí by na sebe v mrazivých dnech měli být opatrní. U malých dětí je riziko, že mohou prochladnout či dokonce omrznout, ale na druhou stranu zase není potřeba vyhlásit zákaz vycházení. Dětský lékař Tomáš Karhan říká, že zlomovou teplotu lze považovat mínus šest stupňů Celsia. V tu chvíli by rozhodně rodiče neměli chodit s malými dětmi ven. „Ale pokud se potřebují jenom přesunout, klidně mohou. V kočárku se vytvoří v podstatě mikroklima a přiměřeně oblečenému dítěti se nemůže nic stát,“ říká Tomáš Karhan.

Přitížit se ale podle lékaře může lidem s dýchacími potížemi, které se zhoršují při přechodu z tepla do zimy a naopak. Jakou má pro ně radu? Vycházet co nejméně. Podobně jsou na tom lidé s nemocemi srdce a cév. Jak vysvětluje primář Petr Niederle, primář z kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce, přechod z tepla do zimy může vyvolat bolest na hrudi způsobenou poškozením srdce anginou pectoris.

Postižený se musí zastavit a čekat, až bolest pomine, někdy to trvá až deset minut. Nepomohou-li léky, které nemocní mají mít u sebe (nejčastěji nitroglycerín) a bolest trvá déle než 20 minut je třeba přivolat záchranku. Studené počasí je nepříjemné také pro ty, kteří mají potíže se srdečním selháváním. Při přechodu z tepla do zimy trpí dušností.

Oba lékaři ale upozorňují, že s potížemi se na ně lidé budou obracet spíše ve chvíli, kdy se změní počasí. „V mrazu se totiž nákazy různými nemocemi z nachlazení a chřipkou tolik nešíří. Mikroorganismy jakoby „vymrznou. Pokud je zima, sníh a svítí slunce působí to navíc dobře na psychiku“, vysvětluje Tomáš Karhan. Zdaleka nejhůře pak lidé snášejí inverzní počasí a jakékoli prudké změny teploty a tlaku. „Kardiakům škodí zejména pokles atmosférického tlaku,“ dodává Petr Niederle.