Tenisový loket je onemocnění, které řadíme do skupiny tzv. entezopatií. Je druhým nejčastěji vyskytujícím se onemocněním této skupiny. Prvenství drží bolestivé postižení šlachy m. supraspinatus, což je sval významně se podílející na funkci ramenního kloubu.
V ordinaci, aneb pomoz, doktore!
Pokud se Vám nepodařilo Vaši bolest zvládnout svépomocí, rozhodujete se, že půjdete k doktorovi. Vězte, že v případě tenisového lokte je na místě objednat se rovnou k vyšetření ortopedem. Tento je odborníkem na bolesti pohybového aparátu. Je velmi důležité, aby byl tenisový loket léčen adekvátně.
Mnoho tzv. akutních tenisových loktů přechází do chronicity právě pro prodlužovanou a nesprávně vedenou léčbu. Je potom velmi obtížné tyto chronické formy beze zbytku vyléčit. Podle statistik recidivují až v 50% . Pacienti s dlouhodobými a opakovanými obtížemi jsou indikováni k operační léčbě.
Jakmile vstoupíte do ordinace, trpělivě si vyslechněte podle Vás mnohdy zbytečné otázky ze strany lékaře. Tyto otázky se mohou týkat zdánlivě nesouvisejících tělesných oblastí, jako je krční páteř, ramenní klouby, zápěstí. Vy můžete mít zcela jasnou představu o právě probíhajícím tenisovém lokti, ale věřte, že je nutné vyloučit několik zcela odlišných postižení. Tato mohou obtíže při tenisovém lokti úspěšně napodobovat.
Poté bude následovat samotné vyšetření Vašeho loketního kloubu, zejména pohmatem. Toto bývá pacientem rovněž velmi neoblíbená část programu. Je ale nutné vytrpět si několik chvilek bolesti ke stanovení místního nálezu k určení stupně postižení. To vše je nezbytné k rozhodnutí o následující léčbě. K vyšetření patří i výše popsaný stress test 3. prstu .
Někdy se při jasném obrazu onemocnění lze obejít bez rentgenového vyšetření , které většinou neukáže chorobný nález v oblasti loketního kloubu. V některých těžších případech však mohou být i na rentgenovém snímku patrné změny ve struktuře kostí kolem loketního kloubu. Na základě takového nálezu lze navrhnout různé typy operací (radikální, méně radikální).
Při zhodnocení vyšetření a zkonstatování nálezu tenisového lokte přichází již pro pacienta praktičtější část návštěvy ordinace, a to "co s tím". Rozhodnutí o další léčbě závisí na stupni a tíži patologického nálezu. Obecně však lze říci že naše léčba by měla odstranit bolest a podpořit místní hojení. Naopak, výsledkem léčby by neměla být porucha funkce loketního kloubu či celé horní končetiny. Léčba by měla zabránit přechodu onemocnění do chronického stadia.
Léčbu tenisového lokte dělíme na konzervativní a operační . Konzervativní léčba znamená v první řadě využití sádrových znehybňujících obvazů. Tím přispívá ke zklidnění obtíží. Další v řadě je medikamentózní léčba, která zahrnuje aplikaci protizánětlivých léků (např. generika ibuprofen, diclofenac), dále "oblíbená" injekční terapie . Pomocí této aplikujeme lokální anestetikum s protizánětlivým preparátem do oblasti bolestivého místa.
Tzv. elektroterapie zahrnuje iontoforézu a diadynamické proudy , jsou indikovány v akutní fázi. Ultrazvuková terapie je naopak indikována v chronické fázi. RTG terapii , aneb léčbu ozářením doporučujeme u chronických forem onemocnění, urputně odolávající veškeré jiné léčbě. Terapie laserem je rovněž indikována u chronického průběhu.
V poslední době se objevila tzv. metoda rázových vln , která pracuje na principu působení mechanického působení elektrohydraulických vln různé intenzity a délky působení. Metoda ovlivňuje prokrvení v místě aplikace a rozrušuje vzniklé kalcifikace. S tímto způsobem léčby jsou pouze krátkodobé zkušenosti, její cena je vysoká, výkon není hrazen pojišťovnami.
Operační terapie je indikována v případě chronického, tj. dlouhodobého průběhu onemocnění. Principem operační léčby je uvolnění bolestivého svalového úponu z oblasti onoho již výše popsaného hrbolku na zevní straně dolní části pažní kosti. Operačních výkonů je popsáno několik a každý se určitým způsobem liší. Nelze jednoznačně říci, který typ operace je nejlepší, záleží spíše na zvyklostech pracoviště.
Přidat nový komentář