Již tradičně na 14. listopad připadá Světový den diabetu, který má podpořit povědomí o onemocnění, prevenci a odstraňovat stigmatizaci lidí s cukrovkou. Datum 14. listopadu současně připomíná narození Fredericka Bantinga, který společně s Charlesem Bestem objevil v roce 1922 inzulin.
Lidský věk se prodlužuje a tím se mění i věkové rozložení populace. Ale lidé dnes na stáří myslí neradi. Je to škoda. Dnešní kult mládí má optiku zkreslenou. Opomíjí starou pravdu, že krása je v očích toho, kdo se dívá. Každý věk má své zvláštnosti a opravdu si netroufám tvrdit, že "krásnější" je ten, nebo onen. Přizpůsobivost a ohebnost mládí se věkem proměňuje ve zkušenost, hloubku pohledu, krystalický intelekt a moudrost.
Aby jste však každý věk svého života mohli plně vychutnat a využít -- a lidem okolo být co nejvíce užiteční, musíte se těšit zdraví. A tak, jako radosti, má každý věk i své starosti. Jednou z velikých zdravotních hrozeb středního a pokročilého věku je ztráta intelektu -- demence. Je zákeřná. Nastupuje plíživě -- takže postižený člověk si zprvu dlouho nemusí být ničeho vědom. Potíže s pamětí často bagatelizuje a nevěnuje jim pozornost. Demence sama o sobě je příznakem choroby. Jednou z nejznámějších a nejčastějších je Alzheimerova nemoc. Ve věku 65 let tato nemoc postihuje asi 5% populace a každých pět let se výskyt z dvojnásobí, takže v 80ti letech postihuje celých 30% ! Téměř každého třetího člověka ! A to je jenom jedna z možných příčin úbytku duševní svěžesti, kterých je celá řada. Lidé často v žertu žehrají na svou zapomnětlivost a říkají: to je ta moje skleróza. Mohou mít pravdu. I kornatění tepen může způsobit zbytečný úbytek paměti. A to zvláště u pacientů s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, nebo onemocněním srdce. Jak se v poslední době ukazuje- společným znakem mnoha příčin demence je snížení množství nervového přenašeče acetylcholinu v mozku. Odhalit však vlastní podstatu je vždy úkolem specialisty.
Civilizovaný svět stárne, ale bojuje proti nemocem stáří. Někdy až překvapivě úspěšně. V posledních několika letech se objevily mocné léky proti úbytku duševních schopností velké části těch, kteří onemocněli některou z forem demence. To, co ještě donedávna patřilo do vědecko-fantastických románů se dnes přibližuje realitě. Na trhu se objevily léky, které zvyšují množství acetylcholinu v mozkové kůře i jiných částech centrálního nervstva. Léky vysokého stupně účinnosti , ale patřičně drahé. Od prvních měsíců letošního roku však některé z nich plně, či podstatně začala hradit Všeobecná zdravotní pojišťovna, na čemž má veliký podíl rovněž Česká Alzheimerská společnost.
Tím se radikálně mění situace v péči o tyto pacienty. Na pořadu dne je vznik diagnostických a terapeutických center pro poruchy paměti , zejména při neurologických a psychiatrických klinikách velkých nemocnic, kde je umístěna příslušná vyšetřovací technika a také proto, že paušální platby na léky v podmínkách terénních specialistů jsou často omezené. Jedno z prvních center tohoto typu v současné době vzniká ve Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí při neurologické a psychiatrické klinice (02/24965528) v úzké spolupráci s interní a geriatrickou problematikou, která zde má velikou tradici.
Věřím, že situace se v této dosud často opomíjené problematice začne v dohledné době výrazněji zlepšovat, což může vést k proměně pohledu společnosti na stáří, jako na období úpadku a přiznat mu tak místo, které stáří v lidském životě po právu náleží. Jako období vrcholu moudrosti a osobnostní zralosti, kdy se člověk stává obdivovaným vzorem a studnicí informací, prověřených osobními zkušenostmi.
"\nMUDr. Vladimír Línek CSc.
"
Přidat nový komentář