Na rakovinu tlustého střeva a konečníku zemře ročně více než 3 000 lidí. Tento karcinom patří k nejčastějším u nás. Při včasném odhalení je přitom velmi dobře léčitelný. Lékaři se proto snaží detekovat případné změny ve střevech co nejdříve, aby dali pacientům šanci na úplné uzdravení. Od ledna snížili dolní hranici preventivního screeningu z 50 na 45 let.
„Zdravotní péče v rozsahu odpovídajícím službě pro domácí bude pojištěnci poskytnuta v zemích EU a EHP (Norsko, Lichtenštejnsko, Island) a také ve Švýcarsku, v Makedonii a Srbsku, s formulářem také v Černé Hoře a v Turecku,“ říká výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) Martin Balada.
„Je ale důležité si uvědomovat, že se to vztahuje jen na zařízení fungující v rámci veřejně poskytovaných služeb a že jen v málokteré evropské zemi je zdravotní péče zcela bezplatná. To například v Rakousku znamená, že za každou položku na receptu zaplatí přes 4 eura, na Slovensku je poplatek u lékaře a téměř všude je spoluúčast při pobytu v nemocnici, v Německu jde například o 10 eur denně,“ dodává.
Čtěte také: Lyžařské desatero - prevence proti úrazům
Obecně lze říct, že pojištěnci je poskytnuta taková péče, aby mohl dokončit svůj pobyt v dané zemi. V případě úrazu na lyžích v rámci týdenního pobytu tak je velmi pravděpodobné, že pojištěnec v cizině dostane nezbytné ošetření a zbytek léčby se již odehraje v ČR.
Pokud český pojištěnec platí za péči v zahraničí hotově, může si nechat náklady po návratu refundovat, a to do výše hrazených nákladů v dané zemi nebo v ČR (volba je na pojištěnci).
Čtěte také: Nejčastější zimní úrazy
„Pozor na to, že například náklady na transport horskou službou nebo náklady na převoz sanitkou či letadlem do ČR nejsou z veřejného pojištěné hrazeny. V případě, že se tedy chystají lidi např. na lyžování do Alp či dokonce na provozování rizikových sportů, je více než na místě mít také další, již komerční, pojištění,“ varuje Martin Balada.
