Puchýř vzniká při opakovaném tlaku nebo tření, kdy se oddělí dvě základní vrstvy kůže - pokožka a škára, která se zaplní tekutinou. Tou může být tkáňový mok nebo zánětlivý výpotek. Puchýř tak vlastně kryje ránu v kůži a chrání tak její hlubší vrstvy.
Puchýře vznikají nejčastěji na nohách (paty a chodidla) a na rukách (dlaně), zpravidla v důsledku společného působení tření, vlhkosti a tepla. Především je to podráždění pokožky třením. Pokud se nějaká část oblečení, obuvi nebo čehokoliv jiného opakovaně tře o kůži, po určité době dochází k oddělení svrchní vrstvy kůže od vrstvy bezprostředně pod ní. Prvním varovným signálem je zarudnutí a pocit tepla na zasaženém místě. Pokud dráždění pokračuje, prostor mezi oběma vrstvami kůže se zaplní tekutinou.
Jak zabránit vzniku puchýře
Důležité je minimalizovat tření o pokožku. Nové boty nenosit celý den, ale rozšlápnout si je postupně. Ze sportovního hlediska bývá nejdůležitější zvolit vhodnou sportovní obuv, nejenom pro daný sport, ale především správnou velikost a správnou volbou sportovních ponožek. I pro ponožky platí nejenom určení pro daný sport, ale také správná velikost a potom zejména materiál, z něhož jsou ponožky vyrobeny. Prioritou jsou umělá vlákna a jejich směsi, zaručující odvod vlhkosti od těla a snižující tření. Co se ale vyplatí vždycky, to je mít s sebou náplast na puchýř ve chvíli, kdy ho můžeme čekat – když máme nové boty, když máme i starší boty, ale třeba poprvé po roce, když si vyšlápneme na dlouhou výpravu do terénu… V první chvíli, kdy cítíte tlak, nalepte náplast a máte velkou šanci, že se poraří vzniku puchýře zabránit.
Jak ošetřit puchýř
Před ošetřením si vždy důkladně umyjte ruce, puchýře se snadno infikují.
Nikdy puchýře nestrhávejte. Malý, neporušený puchýř kryjte sterilním obvazem či náplastí, ale neutahujte je příliš pevně. Lehké překrytí platí i pro menší puchýře, volně odkryté je necháme, jen pokud se o něj neotírá oblečení ani boty. Než se místo zcela zhojí, nenoste boty, které vám potíže způsobily.
Speciální náplasti i gel
Puchýře se rychleji hojí při využití principu vlhkého hojení. Toho využívají gelové či hydrokoloidní náplasti. Vytvářejí vlhké prostředí a zároveň umožňují odpaření vody z puchýře. Úleva od tlaku i od bolesti je okamžitá . Zároveň se vytvoří ochranné pouzdro, které zabrání vniknutí infekce. A to i v případě, že jste si puchýř přece jenom strhli. Na rozdíl od klasických náplastí vydrží na místě i několik dní, než puchýř sám zmizí.
Dalším z přípravků mokrého hojení je HemaGel. Naneste jeho slabou vrstvu na puchýř a sterilně obvažte. Pokud se obvaz neznečistí dříve, převazujte ránu po 24 hodinách. Výhodou obou těchto způsobů vlhkého hojení je, že po zahojení po puchýřích nezůstanou nevzhledné jizvy, strupy ani ztvrdlá kůže s otlakem.
Velké puchýře možno propichovat
Velké a hodně naplněné puchýře mají tendenci samy prasknout – v tomto případě je lze velmi opatrně propíchnout a tekutinu z nich vypustit.
Postupujte takto:
- Vyvařte nebo jinak důkladně dezinfikujte jehlu, event. si v lékárně kupte rovnou jehlu sterilní.
- Puchýř opatrně propíchněte od kraje a dejte pozor, abyste neporanili podkoží.
- Jemně vytlačte nadbytečnou tekutinu – použijte k tomu sterilní gázu.
- Ošetřený puchýř dezinfikujte a kryjte sterilním obvazem.
- Místo je možné ošetřit antibiotickou mastí, která preventivně brání vniknutí infekce.V případě, že pokožka pod obvazem začne svědit nebo se objeví vyrážka, přestaňte mast používat, může se jednat o alergickou reakci na některou ze složek.
- Jednou denně ránu převažte.
Kdykoliv v průběhu hojení puchýře může dojít k rozvoji infekce. Mezi příznaky patří:
- Puchýř začne bolet.
- Jeho okolí je oteklé, zarudlé a teplejší oproti okolní tkáni.
- Od puchýře se mohou do okolí šířit červené pruhy.
- Čirá tekutina, kterou je dutina vyplněna, se změní v bělavý hnis.
- Člověk může mít horečku, někdy i s třesavkou a celkovým pocitem nemoci.
Pokud příznaky rychle neustoupí nebo se objeví horečka, je na místě vyhledat lékaře.
Přečtěte si také
Afty - nejčastější nemoc dutiny ústní
