as. MUDr. Alena Slováková,Klinika tuberkulózy a respiračních nemocí, 17. ledna 2002
Mezi nejčastější projevy dýchacích potíží patří pocity ztížení dechu, snížení tolerance zátěže, nucení k prohloubení dechu, tlaky na hrudníku či zádech, potřeba kašlání a pokašlávání, případně i opakované infekce dýchacích cest. Za těmito komplikacemi mohou stát naše geny, vnější vlivy a také stres a schopnost jeho zvládání.
„Po předcích máme zděděnou informaci, jak se ke stresovým situacím postavit – buď je vyřešit (útok), nebo utéct. V organizmu se v ten moment produkují látky, které nám mají pomoci zvolenou variantu realizovat. Dnešní doba však často tyto reakce neumožňuje, a proto mohou produkované látky u predisponovaného jedince vyvolat například generalizované zúžení průdušek či astmatický záchvat. U jiných to může být srdeční arytmie, bušení srdce či dokonce srdeční infarkt nebo mozková mrtvice,“ vysvětluje MUDr. Daniela Pavlíková z oddělení respiračních nemocí EUC Kliniky Praha – Malešice.
Čtěte také: Infarkt myokardu: příznaky a první pomoc
Když stres pomalu zabíjí
Zaměstnání, kde jsme vystaveni permanentnímu (byť jen malému) stresu, může být pro nás nebezpečné. Stres se na dýchacím ústrojí projevuje nenápadně, ve svém důsledku se ale právě důležitost tohoto systému promítá do celého životního rytmu a o to závažnější problémy může způsobit.
„Jak praví lidová moudrost, stokrát nic umořilo osla – zvíře známé pro svou odolnost a vytrvalost. Často lépe zvládneme jednu větší ránu osudu než přetrvávající mikrostresy. Když se nám několikrát za den vlivem stresu zvýší tepová i dechová frekvence, zvětšuje se riziko, že se dostaví vážné problémy. Nepříjemný pocit na hrudníku nebo v oblasti žaludku může narušit i náš spánek, čímž se poruší biorytmus celého organizmu. Do práce jdeme další den neodpočatí a začneme se pohybovat v bludném kruhu,“ uvádí MUDr. Daniela Pavlíková z EUC Kliniky Praha – Malešice.
Čtěte také: Astma nebo zánět průdušek? Jak poznat rozdíl?
Při diagnostice dýchacích obtíží je proto velmi důležité zjištění jejich příčiny. Pokud se jedná o obtíže psychického původu, nestačí běžná léčba na pneumologii či alergologii, ale je vhodné využít také pomoc psychologa nebo psychiatra.
„Psychoterapeut pacientovi vysvětlí, kdy se jeho astma spouští a které životní situace k projevům přispívají. Může ho také naučit, jak své obavy, strachy a úzkosti lépe zvládat,“ uzavírá MUDr. Daniela Pavlíková.
Vice na www.euc.cz
