Záškrt: Jaké jsou příznaky a jak se proti onemocnění bránit?

Záškrt neboli diftérie je vážné infekční onemocnění postihující především horní cesty dýchací. Původcem onemocnění jsou bakterie Corynebacterium diphteriae, případně zvířecí druhy Corynebacterium ulcerans a Corynebacterium pseudotuberculosis. Přenáší se vzdušnou cestou z osoby na osobu prostřednictvím kapének, které vznikají při mluvení, kašlání a kýchání, ale i přes kontaminované předměty a oblečení. Bakterie se mohou do organismu dostat i kožními lézemi.

Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek po očkování, a většinou má souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí.

Inkubační doba je 2 až 5 dní. Pokud jde o nakažlivost pacienta, údajně trvá po celou dobu nemoci, tedy od chvíle, kdy skončí inkubační doba, až do pacientova plného uzdravení. Může se tedy jednat o 14 dnů, ale výjimkou nejsou ani situace, kdy je člověk nakažlivý déle než jeden měsíc. Vylučování v rekonvalescenci pak může trvat až půl roku.

Záškrt začíná dle lékařů nejčastěji horečkou, slabostí a bolením v krku. Při včasném záchytu bývá dobře léčitelný podáním antibiotik. V případě, že se onemocnění nezačne léčit včas, se toxin dostane do krve a poškodí buňky srdce, ledvin a nervová vlákna.

Čtěte také: Plané neštovice postihují hlavně děti

Příznaky záškrtu

Onemocnění většinou začíná horečkou, slabostí, bolením v krku a na sliznici se objevují běložlutá napadená místa, která není možné odstranit bez porušení tkáně. Postupně může dojít k rapidnímu zhoršení stavu s mohutným otokem krku, dýchacími obtížemi a horečkou přesahující 40° C. 

Příznaky záškrtu

• bolest v krku
• polykací obtíže
• otok krku
• zvětšení krčních mandlí
• šedavé či žlutobílé pablány
• dýchací obtíže a dušnost
• horečka
• zimnice
• nechutenství
• malátnost
• únava

Záškrt je velmi nebezpečný, jelikož je snadno zaměnitelný s angínou a jeho neléčení může skončit i smrtí kvůli neprůchodnosti dýchacích cest.

Nosní forma infekce se projevuje krvavou či hnisavou sekrecí a pablánami v nosní sliznici. Při kožním záškrtu se objevují nebolestivé otoky a vředy, které se špatně hojí. Vyskytuje se v zemích, kde je nízká proočkovanost.

Čtěte také: Tetanus nepodceňujte. Ochranou proti tomuto onemocnění je stále jen očkování

Včasná léčba zachrání život

Pro pacienta je nejdůležitější, aby se nemoc diagnostikovala včas a předešlo se tak komplikacím.

Při podezření na záškrt se provede výtěr tamponem z mandlí nebo jiných postižených míst a poté se zahájí léčba antibiotiky. Léčba antibiotiky se provádí ihned, jelikož čas je v tomto případě největší nepřítel. 

Vzhledem k infekčnosti choroby bývají pacienti obvykle izolováni na infekčním oddělení a lékaři by měli vyšetřit také všechny osoby, které s nimi v poslední době přišly do kontaktu. Během účinné léčby pacient postupně vykašlává blánu, která obaluje mandle. Někdy je pacient ve stavu, který nedovoluje domácí ošetřování, je vhodné podávat tekutiny intravenózně a monitoring základních životních funkcí. V případě zhoršeného dýchání je nutné podávat kyslík. Je-li riziko uzávěru dýchacích cest, je vhodné přistoupit k endotracheální intubaci.

Dříve se používalo k léčbě onemocnění antidifterické sérum, které se ale bohužel po zahájení očkování přestalo vyrábět. Proto lékaři tak apelují na rodiče, aby své děti nechali očkovat a riziko onemocnění minimalizovali.

Možné komplikace

Největší nebezpečí je zneprůchodnění dýchacích cest a možnost udušení. Dále také záměna příznaků za běžnou angínu, neléčení záškrtu vede k jeho rozvoji, teplota stoupne až nad 40 °C, krk zduřuje a dotyčný nemůže dýchat, tento stav často končí smrtí. Dále se může objevit zánět srdečního svalu nebo obrna, při které dotyčný huhňá a vypité tekutiny mu vytékají nosem. Postiženy mohou být i oči a svaly končetin a trupu.

Důležitá prevence

Jedinou a nejúčinnější formou ochrany proti záškrtu je povinné očkování v dětském věku. Očkování proti záškrtu se v České republice provádí plošně od roku 1946. Povinně se očkují kojenci od devátého týdne věku třemi dávkami hexavakcíny. Přeočkování se provádí mezi pátým a šestým rokem věku a mezi desátým a jedenáctým rokem věku dítěte.

S ohledem na rychle rostoucí počty případů černého kašle a zároveň stále aktuální možnost nákazy záškrtem je ideální nechat se přeočkovat v dospělosti trojkombinací, a to proti tetanu, černému kašli a záškrtu. První příležitost se pro dospělé pojí s pravidelným přeočkováním proti tetanu v 25 letech života. Tuto trojkombinaci zdravotní pojištění dosud nehradí.

Podle mezinárodní studie má většina očkované populace ve věku 40 až 59 let nedostatek protilátek. Ve světě se přeočkování doporučuje ve věku 25 a 40 let.

Dalším důvodem k přeočkování proti záškrtu může být cestování do zemí mimo Evropu a Severní Ameriku, a to především u starších lidí, v případě zahraničních pobytů delších než 1 měsíc, ale také při plánovaném užším kontaktu s místním obyvatelstvem.

Pokud máte dotazy k volbě léků, dávkování či kontraindikacím, zeptejte se lékárníků v online poradně na Lékárna.cz. Zeptejte se jich sami, nebo se podívejte na dotazy, které už zodpověděli.