Parkinsonova choroba je druhé nejrychleji rostoucí neurodegenerativní onemocnění hned po Alzheimerově nemoci. Postihuje spíše lidi nad 50 let a způsobuje třes, zpomalení pohybů, svalovou ztuhlost i problémy s rovnováhou a zásadně zasahuje do každodenního života pacientů i jejich blízkých. Na 11. dubna připadá Světový den Parkinsonovy choroby, jehož cílem je zvýšit povědomí o této neurodegenerativní nemoci.
Proč začít s otužováním
To, že otužování posiluje obranyschopnost i psychickou odolnost, slyšel každý z nás už jistě mnohokrát. Nesporných výhod tato oblíbená aktivita přináší ale mnohem víc. Zlepšíte si svou tělesnou zdatnost, upevníte silnou vůli a odbouráte přebytečné tuky. Zároveň vás otužování naučí pracovat se stresem, působí preventivě proti alergiím, zlepšuje průtok krve, a dokonce vám může pomoci při nejrůznějších bolestech po úrazech. Přestože se někteří stále domnívají, že se jedná pouze o hit zimních měsíců, opak je pravdou. S otužováním totiž můžete začít opravdu kdykoliv. Jaro je navíc ideálním obdobím, kdy je třeba po chladných měsících probudit tělo i mysl a dopřát si jenom to nejlepší.
Jak začít s otužováním?
Pakliže patříte mezi úplné nováčky a jen stěží si dokážete představit, jak se s ručníkem vydáváte k nejbližší řece nebo jezeru, začněte pozvolna, a to s domácím otužováním. Je jen na vás jakou denní dobu zvolíte, obecně ale platí, že ochlazovací rituály stojí za to praktikovat po ránu, kdy mají dle odborníků největší účinky. Nemusíte hned napoprvé trpět dlouhé minuty pod ledovou vodou. Postupujte po malých krůčcích, začněte u končetin a poslouchejte své tělo. Nejprve stačí pár vteřin, příště můžete interval o něco prodloužit a vydržet třeba i několik minut.
Druhá možnost je více přírodní – s koncem léta nepřestanete plavat ve venkovních vodách, ale pokračujete dál, a to až do zimy. Jak voda chladne postupně, zvyknete si.
Otužování pro pokročilé
Máte-li domácí otužování za sebou, je čas přistoupit k dalšímu kroku. Základem úspěchu je cítit se dobře a uvolněně. Před vstupem do vody prohřejte tělo trochou pohybu, a i když vaše myšlenky budou v dané chvíli možná směřovat trochu jinam, nezapomínejte na pravidelné a hluboké dýchání. Po otužování se důkladně usušte a dopřejte si třeba něco teplého na zahřátí. Ať už ledovou koupel vydržíte jakkoliv dlouho, uvidíte, že se vzápětí budete cítit jako znovuzrození. Dbejte ale na to, že se nic nemá přehánět, a proto se ani otužování nevystavujte častěji než 3x týdně.
NÁŠ TIP: Pokud nepatříte mezi příznivce ochlazování venku a jste přesvědčeni, že vás do ledového rybníku nikdo nedostane, nezoufejte. Otužovat se můžete i v saunových a wellness centrech, která navíc nabídnou krásné a útulné prostředí. Ta vás zaručeně přimějí s otužováním začít mnohem dřív, než představa plavání v ledové řece.
Pro koho otužování není?
Pro sprchování chladnější vodou kontraindikace prakticky neexistují. Pro intenzivnější sprchování ledovou vodou nebo přímo pro plavání v zimních vodách je potřeba mít zdravé nejen srdce, komplikace by mohly nastat i u lidí, kteří mají problémy s tlakem či ledvinami. Namístě je určitě konzultace s ošetřujícím lékařem.
Dopřejte si i saunu
Pro někoho možná překvapivě – ale k otužování neodmyslitelně patří také saunování. I při něm dochází k automatické termoregulaci našeho organismu, jenž pak lépe zvládá teplotní výkyvy v běžném životě. Svůj původ má ve Finsku, kde je sauna téměř povinným vybavením každé domácnosti a kde je její návštěva také tradičně spojená s ochlazovacími procedurami v ledové vodě.
Přidat nový komentář