Inzerce https://www.lekarna.cz/opalovaci-prostredky/?utm_source=ordinace&utm_medium=leaderboard&utm_campaign=opalovaci-prostredky

Výživa předškolních a školních dětí

(Ing. Tereza Burianová CSc. | přečteno: 19955x )

V období růstu a dospívání je optimální přívod nutričních faktorů velmi významný, protože ovlivňuje nejen vlastní vývoj dítěte, ale také jeho vztah k výživě. V tomto období dětský organismus prochází důležitými fázemi psychomotorického vývoje, postupuje vývoj kostry a dotváří se imunitní systém. Odpovídající skladba výživy je důležitá i pro psychický vývoj a schopnost dítěte učit se.

shutterstock.com

V období růstu a dospívání je optimální přívod nutričních faktorů velmi významný, protože ovlivňuje nejen vlastní vývoj dítěte, ale také jeho vztah k výživě. V tomto období dětský organismus prochází důležitými fázemi psychomotorického vývoje, postupuje vývoj kostry a dotváří se imunitní systém. Odpovídající skladba výživy je důležitá i pro psychický vývoj a schopnost dítěte učit se. Případné nedostatky ve výživě se mohou projevit negativně při vývoji zdravotního stavu jedince i v dalších obdobích života.

V dětském věku se v také vytvářejí stravovací zvyklosti, tvoří se obliba ve výběru různých potravin a pokrmů, což má vliv na další způsob stravování, zejména později v dospělosti. Právě z tohoto důvodu by měla být dodržována pravidelnost v jídle a měla by být věnována dostatečná pozornost přípravě pokrmů, aby jídlo bylo nejen dobré, ale i vzhledné a pro dítě zajímavé.

Jak sestavit dětský jídelníček?

Z energetického hlediska je nutno volit dávky jídla tak, aby odpovídaly hmotnostně-výškovým poměrům pro dané věkové kategorie. V tomto období se začíná vytvářet povaha jedince, každé dítě je jinak pohybově aktivní. V dané věkové kategorii je tedy nutné rozlišovat energetický přívod pro dítě (adolescenta) typu "šídlo" nebo typu "pecivála", aby se neporušila rovnováha mezi příjmem a výdejem energie.

Dostatečný přívod potřebných nutričních faktorů by měla pokrýt dobře volená skladba smíšené stravy. Zelenina a ovoce by měly být podávány 3x - 5x denně, pokud se týká masa, pak ze 14 hlavních jídel (oběd a večeře) v týdnu by měly být 4x - 6x pokrmy bezmasé, 2x - 3x pokrmy s poloviční dávkou masa a zbytek (5x - 8x) střídavě pokrmy s masem vepřovým, hovězím nebo telecím, drůbežím ( včetně králičího a jehněčího) a pokrmy z ryb. Uzeniny se doporučuje konzumovat jen zřídka. Při změněných podmínkách a zvýšených nárocích na výživu (zvýšená fyzická a psychická zátěž, určitá onemocnění nebo dietní omezení) je možné a žádoucí doplnit stravu vhodnými potravními doplňky, určenými speciálně pro děti.

Důležitý je také vhodný a dostatečný výběr nápojů. U dětí a mládeže je potřeba vody relativně vyšší než u dospělých a pohybuje se od 125 do 50 ml denně na 1 kg hmotnosti při stoupajícím věku od 2 do 16 let. Dvouleté dítě vážící 12 kg potřebuje tedy 1,5 l tekutin denně, zatímco šestnáctiletý dospívající, vážící 50 kg, potřebuje 2,5 l vody, tedy tolik, jako dospělý člověk. Potřeba tekutin závisí samozřejmě na teplotě a vlhkosti vnějšího prostředí a na tělesné aktivitě jedince. Rozhodně je lepší pít ovocné čaje, případně zelený čaj, místo čaje černého (obsahuje drogu thein). Vhodné jsou nápoje s ovocnými či zeleninovými šťávami, případně obohacené vitaminem C nebo jinými nutričními látkami např. jódem.

Výživa dětí předškolního věku

Děti předškolního věku jsou aktivní, zvyšuje se u nich potřeba energie. Příjem bílkovin by měl činit 1,2 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti, a to živočišného i rostlinného původu. Podíl tuků na celkovém energetickém příjmu by neměl poklesnout pod 27 %, a může dosáhnout až 32 %. Důležité je dostatečné zastoupení polynenasycených mastných kyselin, obsažených v rostlinných olejích i rybách. Celkový příjem cholesterolu by denně neměl překročit 100 mg na 1000 kcal, (např. 100 mg cholesterolu obsahuje asi 40 g másla, 60-90 g vepřového masa, 100 g sádla nebo šlehačky, ale až 700 ml mléka). Příjem sacharidů by měl uhradit jak energetickou potřebu, tak potřebu vlákniny. Sacharóza (cukr, sladkosti) by měla být konzumována s mírou, odpovídající asi 10 - 12 % celkového přívodu energie. V tomto věku, pokud pro to nejsou dietní důvody, není třeba zaměňovat cukr náhradními sladidly. To se netýká medu, med je sladidlo přírodní.

V tomto období děti často začínají navštěvovat kolektivní zařízení. Zde se setkávají více s různými infekty a v závislosti na svém imunitním stavu jim podléhají nebo naopak odolávají. Správná funkce imunitního systému organismu je mimo jiné závislá i na výživě, zejména na dostatečném příjmu všech požadovaných nutričních faktorů (tj. vitaminů, minerálních a dalších látek).

Vitamin D vzniká v kůži z provitaminů působením slunečního záření, takže v létě je jeho příjem touto cestou je většinou dostačující. V zimním období se doporučuje denní dávku zvýšit až na 10 μg. Z minerálních látek je velmi důležitý dostatek vápníku a železa, dále sodíku, draslíku, a hořčíku, ze stopových prvků zinek, měď a selen. K zajištění těchto látek je proto nutné, aby v potravě měly děti nadále dostatek mléka, masa, ale i ovoce a zeleniny.

Jídelníček dítěte předškolního věku by měl obsahovat mléko nebo mléčný výrobek v každém z denních jídel. Denně by mělo dostat půl litru mléka nebo by mělo sníst čtyři porce mléčných výrobků. Mléko a mléčné výrobky jsou cenným zdrojem vápníku, bílkovin a vitaminů. Cenným zdrojem bílkovin, ale i železa, je také maso, drůbež, vejce či ryby. Dítě ve věku 3 - 4 let potřebuje denně asi 40 - 50 g těchto potravin, dítě 4 až 6leté má denní potřebu asi 60 -- 80g. Porce 50 gramů masa odpovídá asi jednomu vejci. Ovoce a zelenina dodává organismu dítěte vitaminy, minerální látky a vlákninu. Obiloviny (chléb, těstoviny a další ) jsou především zdrojem sacharidů, vitaminů skupiny B, ale i bílkovin.

Z tuků je nejvhodnější používat oleje, které jsou bohaté na polynenasycené mastné kyseliny a vitamin E, dále čerstvé máslo, případně i smetanu, bohaté na vitamin A. Sladké potraviny zařazujeme do jídelníčku dítěte umírněně, většinou jako součást jednotlivých porcí stravy. K dochucování pokrmů je vhodné především zelené koření, kmín, koriandr (místo pepře), málo papriky a velmi málo muškátového květu. Dochucovací prostředky s kyselinou glutamovou a jejími solemi není nutné vyloučit, ale použití by mělo být střídmé.

Výživa školních dětí

Školní děti zahrnují věkovou kategorii 7 - 15 let, což odpovídá věkovému rozsahu školní docházky. Toto věkové období lze charakterizovat pomalejším tempem růstu ve srovnání s předchozími obdobími. Potřeba živin a ostatních výživových faktorů na jednotku hmotnosti se proto v porovnání s mladšími kategoriemi poněkud snižuje, celková potřeba energie přitom roste v souvislosti s vyšší tělesnou aktivitou i hmotností. Počáteční období, nástup do školy, může být doprovázen stresem. Ve školním věku dochází ke změnám metabolismu, růstu a vývoje, což může vyústit do zdravotních potížích dětí při některých dědičně podmíněných i jiných onemocněních. Proto lékařský dohled, organizovaný ve školách i v rodinách, má své opodstatnění.

V ČR je zaveden dobře propracovaný systém školního stravování. Výživu školních dětí zajišťuje stát i rodina. Školní stravování tedy poskytuje nejen potřebné živiny a energii (hradí zhruba třetinu potřeb), ale vychovává i budoucí strávníky a rodiče.

Ve věku povinné školní docházky přetrvává problém dostatečného zásobení vápníkem. V mládí si tvoří každý organismus stavební hmotu kostry (vápníkem) a pokud tak neučiní, po 23. roku (někdy i dříve) se mu již vzniklý deficit vápníku nikdy nepodaří dohonit. Proto je zásobení vápníkem (spolu s vitaminem D, fosforem a vitaminy A, C, K1 a B6) v dospívání tak důležité.

Z ostatních minerálních látek hrozí dětem školního věku ještě deficit železa (zejména dívkám) a také jodu. Tato situace se postupně zlepšuje široce pojatým jodovým programem, který také přispěl k tomu, že jodovaná sůl se nepoužívá jen jako stolní sůl, ale uplatňuje se i jako přísada v průmyslu potravin (pečivo, masné výrobky, sýry apod).

Dřívější vyšetření dětí signalizovala rovněž nedostatek některých vitaminů, zejména vitaminu C. V současné době je tento deficit naprosto zbytečný, protože na trhu je dostatečná nabídka ovoce a zeleniny, které jsou bohatým zdrojem nejen vitaminu C, ale i některých minerálních látek a vlákniny. Pro osoby, které se vyhýbají konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny, je na trhu dostatečná nabídka preparátů vitaminu C.

Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Přidat nový komentář

Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Inzerce https://www.lekarna.cz/opalovaci-prostredky/?utm_source=ordinace&utm_medium=square&utm_campaign=opalovaci-prostredky

Anketní otázka

Podle čeho se rozhodujete při výběru matrace?

Zatím hlasovalo 51 lidí

Mohlo by vás zajímat

Osteoporóza a výživa

Jedním z faktorů, který hraje roli v prevenci osteoporózy, je výživa. Chceme-li omezit riziko vzniku této choroby, nebo zpomalit její průběh, musí naše strava obsahovat nejenom dostatek vápníku, ale i dalších látek, důležitých pro zdravé kosti.

Zdravá výživa

Odborníci v oblasti výživy často pracují s termíny „zdravá výživa“, „správná výživa“, příp. „vyvážená a pestrá strava“. Laik však často neví, co si pod těmito pojmy má vlastně představit. Pokusme se tedy tyto termíny blíže vyjasnit a podívat se na naší výživu z úhlu současných znalostí o výživě a složení potravin.

Výživa předškolních a školních dětí

V období růstu a dospívání je optimální přívod nutričních faktorů velmi významný, protože ovlivňuje nejen vlastní vývoj dítěte, ale také jeho vztah k výživě. V tomto období dětský organismus prochází důležitými fázemi psychomotorického vývoje, postupuje vývoj kostry a dotváří se imunitní systém. Odpovídající skladba výživy je důležitá i pro psychický vývoj a schopnost dítěte učit se.

Mléko - ano či ne?

Mléko a mléčné výrobky patří mezi základní potraviny nezbytné pro kvalitní výživu člověka všech věkových kategorií. Mléko je potravina, nikoliv nápoj, a jako potravinu je třeba ho podávat. Mléko nemůže nahradit pití nápojů, protože má syticí účinek a nedá organismu dostatek tekutin, člověk se mlékem dřív nasytí než napije. To neplatí pro mateřské mléko a kojení.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce