Odborníci v oblasti výživy často pracují s termíny „zdravá výživa“, „správná výživa“, příp. „vyvážená a pestrá strava“. Laik však často neví, co si pod těmito pojmy má vlastně představit. Pokusme se tedy tyto termíny blíže vyjasnit a podívat se na naší výživu z úhlu současných znalostí o výživě a složení potravin.
V období růstu a dospívání je optimální přívod nutričních faktorů velmi významný, protože ovlivňuje nejen vlastní vývoj dítěte, ale také jeho vztah k výživě. V tomto období dětský organismus prochází důležitými fázemi psychomotorického vývoje, postupuje vývoj kostry a dotváří se imunitní systém. Odpovídající skladba výživy je důležitá i pro psychický vývoj a schopnost dítěte učit se. Případné nedostatky ve výživě se mohou projevit negativně při vývoji zdravotního stavu jedince i v dalších obdobích života.
V dětském věku se v také vytvářejí stravovací zvyklosti, tvoří se obliba ve výběru různých potravin a pokrmů, což má vliv na další způsob stravování, zejména později v dospělosti. Právě z tohoto důvodu by měla být dodržována pravidelnost v jídle a měla by být věnována dostatečná pozornost přípravě pokrmů, aby jídlo bylo nejen dobré, ale i vzhledné a pro dítě zajímavé.
Jak sestavit dětský jídelníček?
Z energetického hlediska je nutno volit dávky jídla tak, aby odpovídaly hmotnostně-výškovým poměrům pro dané věkové kategorie. V tomto období se začíná vytvářet povaha jedince, každé dítě je jinak pohybově aktivní. V dané věkové kategorii je tedy nutné rozlišovat energetický přívod pro dítě (adolescenta) typu "šídlo" nebo typu "pecivála", aby se neporušila rovnováha mezi příjmem a výdejem energie.
Dostatečný přívod potřebných nutričních faktorů by měla pokrýt dobře volená skladba smíšené stravy. Zelenina a ovoce by měly být podávány 3x - 5x denně, pokud se týká masa, pak ze 14 hlavních jídel (oběd a večeře) v týdnu by měly být 4x - 6x pokrmy bezmasé, 2x - 3x pokrmy s poloviční dávkou masa a zbytek (5x - 8x) střídavě pokrmy s masem vepřovým, hovězím nebo telecím, drůbežím ( včetně králičího a jehněčího) a pokrmy z ryb. Uzeniny se doporučuje konzumovat jen zřídka. Při změněných podmínkách a zvýšených nárocích na výživu (zvýšená fyzická a psychická zátěž, určitá onemocnění nebo dietní omezení) je možné a žádoucí doplnit stravu vhodnými potravními doplňky, určenými speciálně pro děti.
Důležitý je také vhodný a dostatečný výběr nápojů. U dětí a mládeže je potřeba vody relativně vyšší než u dospělých a pohybuje se od 125 do 50 ml denně na 1 kg hmotnosti při stoupajícím věku od 2 do 16 let. Dvouleté dítě vážící 12 kg potřebuje tedy 1,5 l tekutin denně, zatímco šestnáctiletý dospívající, vážící 50 kg, potřebuje 2,5 l vody, tedy tolik, jako dospělý člověk. Potřeba tekutin závisí samozřejmě na teplotě a vlhkosti vnějšího prostředí a na tělesné aktivitě jedince. Rozhodně je lepší pít ovocné čaje, případně zelený čaj, místo čaje černého (obsahuje drogu thein). Vhodné jsou nápoje s ovocnými či zeleninovými šťávami, případně obohacené vitaminem C nebo jinými nutričními látkami např. jódem.
Výživa dětí předškolního věku
Děti předškolního věku jsou aktivní, zvyšuje se u nich potřeba energie. Příjem bílkovin by měl činit 1,2 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti, a to živočišného i rostlinného původu. Podíl tuků na celkovém energetickém příjmu by neměl poklesnout pod 27 %, a může dosáhnout až 32 %. Důležité je dostatečné zastoupení polynenasycených mastných kyselin, obsažených v rostlinných olejích i rybách. Celkový příjem cholesterolu by denně neměl překročit 100 mg na 1000 kcal, (např. 100 mg cholesterolu obsahuje asi 40 g másla, 60-90 g vepřového masa, 100 g sádla nebo šlehačky, ale až 700 ml mléka). Příjem sacharidů by měl uhradit jak energetickou potřebu, tak potřebu vlákniny. Sacharóza (cukr, sladkosti) by měla být konzumována s mírou, odpovídající asi 10 - 12 % celkového přívodu energie. V tomto věku, pokud pro to nejsou dietní důvody, není třeba zaměňovat cukr náhradními sladidly. To se netýká medu, med je sladidlo přírodní.
V tomto období děti často začínají navštěvovat kolektivní zařízení. Zde se setkávají více s různými infekty a v závislosti na svém imunitním stavu jim podléhají nebo naopak odolávají. Správná funkce imunitního systému organismu je mimo jiné závislá i na výživě, zejména na dostatečném příjmu všech požadovaných nutričních faktorů (tj. vitaminů, minerálních a dalších látek).
Vitamin D vzniká v kůži z provitaminů působením slunečního záření, takže v létě je jeho příjem touto cestou je většinou dostačující. V zimním období se doporučuje denní dávku zvýšit až na 10 μg. Z minerálních látek je velmi důležitý dostatek vápníku a železa, dále sodíku, draslíku, a hořčíku, ze stopových prvků zinek, měď a selen. K zajištění těchto látek je proto nutné, aby v potravě měly děti nadále dostatek mléka, masa, ale i ovoce a zeleniny.
Jídelníček dítěte předškolního věku by měl obsahovat mléko nebo mléčný výrobek v každém z denních jídel. Denně by mělo dostat půl litru mléka nebo by mělo sníst čtyři porce mléčných výrobků. Mléko a mléčné výrobky jsou cenným zdrojem vápníku, bílkovin a vitaminů. Cenným zdrojem bílkovin, ale i železa, je také maso, drůbež, vejce či ryby. Dítě ve věku 3 - 4 let potřebuje denně asi 40 - 50 g těchto potravin, dítě 4 až 6leté má denní potřebu asi 60 -- 80g. Porce 50 gramů masa odpovídá asi jednomu vejci. Ovoce a zelenina dodává organismu dítěte vitaminy, minerální látky a vlákninu. Obiloviny (chléb, těstoviny a další ) jsou především zdrojem sacharidů, vitaminů skupiny B, ale i bílkovin.
Z tuků je nejvhodnější používat oleje, které jsou bohaté na polynenasycené mastné kyseliny a vitamin E, dále čerstvé máslo, případně i smetanu, bohaté na vitamin A. Sladké potraviny zařazujeme do jídelníčku dítěte umírněně, většinou jako součást jednotlivých porcí stravy. K dochucování pokrmů je vhodné především zelené koření, kmín, koriandr (místo pepře), málo papriky a velmi málo muškátového květu. Dochucovací prostředky s kyselinou glutamovou a jejími solemi není nutné vyloučit, ale použití by mělo být střídmé.
Výživa školních dětí
Školní děti zahrnují věkovou kategorii 7 - 15 let, což odpovídá věkovému rozsahu školní docházky. Toto věkové období lze charakterizovat pomalejším tempem růstu ve srovnání s předchozími obdobími. Potřeba živin a ostatních výživových faktorů na jednotku hmotnosti se proto v porovnání s mladšími kategoriemi poněkud snižuje, celková potřeba energie přitom roste v souvislosti s vyšší tělesnou aktivitou i hmotností. Počáteční období, nástup do školy, může být doprovázen stresem. Ve školním věku dochází ke změnám metabolismu, růstu a vývoje, což může vyústit do zdravotních potížích dětí při některých dědičně podmíněných i jiných onemocněních. Proto lékařský dohled, organizovaný ve školách i v rodinách, má své opodstatnění.
V ČR je zaveden dobře propracovaný systém školního stravování. Výživu školních dětí zajišťuje stát i rodina. Školní stravování tedy poskytuje nejen potřebné živiny a energii (hradí zhruba třetinu potřeb), ale vychovává i budoucí strávníky a rodiče.
Ve věku povinné školní docházky přetrvává problém dostatečného zásobení vápníkem. V mládí si tvoří každý organismus stavební hmotu kostry (vápníkem) a pokud tak neučiní, po 23. roku (někdy i dříve) se mu již vzniklý deficit vápníku nikdy nepodaří dohonit. Proto je zásobení vápníkem (spolu s vitaminem D, fosforem a vitaminy A, C, K1 a B6) v dospívání tak důležité.
Z ostatních minerálních látek hrozí dětem školního věku ještě deficit železa (zejména dívkám) a také jodu. Tato situace se postupně zlepšuje široce pojatým jodovým programem, který také přispěl k tomu, že jodovaná sůl se nepoužívá jen jako stolní sůl, ale uplatňuje se i jako přísada v průmyslu potravin (pečivo, masné výrobky, sýry apod).
Dřívější vyšetření dětí signalizovala rovněž nedostatek některých vitaminů, zejména vitaminu C. V současné době je tento deficit naprosto zbytečný, protože na trhu je dostatečná nabídka ovoce a zeleniny, které jsou bohatým zdrojem nejen vitaminu C, ale i některých minerálních látek a vlákniny. Pro osoby, které se vyhýbají konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny, je na trhu dostatečná nabídka preparátů vitaminu C.
Přidat nový komentář