Stačí se v posledních dnech rozhlédnout kolem sebe. Lidí, kteří bez kapesníku nedají ani ránu, přibývá.
Závislost na práci nebývá v naší kultuře širokou veřejností považována za špatný návyk, neboť jej lidé považují zkrátka jen za vyšší formu pracovitosti. Workoholici se však dříve či později začnou potýkat se širokou škálou nejrůznějších zdravotních i psychických problémů. Kvůli chronickému stresu a nezdravé životosprávě je totiž výrazně oslaben jejich imunitní systém. Další problémy pak páchá i trvalá produkce stresového hormonu kortizolu. Jaká zdravotní rizika na workoholiky číhají vysvětluje renomovaný celostní lékař MUDr. Bohumil Ždichynec.
Organismus zaplavený kortizolem
Stres jako takový není špatná věc. Jde o přirozenou odpověď organismu na ohrožení či zátěžovou situaci. Naše tělo, konkrétně nadledvinky, ve stresu produkuje stresový hormon kortizol, který ve stresových situacích zvyšuje hladinu cukru v krvi, zvyšuje krevní tlak a působí i na imunitní systém – krátce jej oslabí, aby imunitní reakce neodčerpávaly našemu organismu energii. Z toho logicky vyplývá, že jsme-li postiženi dlouhodobým neboli chronickým stresem, je naše imunita trvale snížená. Zároveň je tím trvale zvýšena hladina cukru v krvi, takže vzrůstá riziko diabetu, rovněž tlak zůstane ve vysokých hodnotách. Kortizol dále působí na žaludeční kyselinu, stimuluje její produkci, čímž vede k překyselení žaludku a vzniku žaludečních vředů.
Vzhledem k tomu, že jsou workoholici plně zaměstnáni svou prací, je zcela běžné, že podceňují i správnou výživu. Aby ušetřili čas, kupují si polotovary nebo jídla z prodejen rychlého občerstvení. Jejich stravování je nepravidelné, nárazové, jedí ve spěchu. K udržení energie se pak spoléhají na sladkosti, kávu či energetické nápoje. Pro dobrou obranyschopnost organismu je přitom vyvážená strava základem. Většina buněk imunitního systému totiž sídlí ve střevech a dalších částech trávicího traktu. Pokud je trávení narušeno nevhodnou stravou, imunitní systém nemůže správně pracovat a je oslaben.
Spánkový deficit nejen oslabí imunitu, ale může způsobit i autoimunitní onemocnění
Imunitní systém workoholiků je dále oslabován nedostatkem spánku. Lidé závislí na práci si běžně ukrajují z doby určené ke spánku, aby mohli déle pracovat. Navíc mají působením stresu potíže s usínáním, jejich spánek je přerušovaný a často u nich dochází k rozvoji nespavosti. Dostatečný spánek je přitom pro imunitní systém mimořádně důležitý, neboť právě během něj naše obranyschopnost sbírá síly a připravuje se na další den. Během spánku jsou vypnuty či utlumeny jiné tělesné funkce, čímž je ušetřena energie, kterou tak může imunitní systém využít. Spánek také mimo jiné snižuje hladinu kortizolu. Spánková deprivace může rovněž vést k rozvoji autoimunitních onemocnění, neboť narušuje imunologickou toleranci organismu na sebe sama. Oslabená imunita se též brzy ohlásí řadou projevů. Člověk se cítí unavený, nesoustředěný, výjimkou není ani výrazná apatie. Samozřejmostí je zvýšená náchylnost k virovým i bakteriálním infekcím a také žaludeční a střevní potíže, kupříkladu bolesti břicha, nadýmání, zácpa, či naopak průjem.
Jak se zbavit závislosti na práci?
Základním krokem pro posílení imunitního systému je u workoholika zbavit se své závislosti na práci. U mírnější závislosti může pomoci stanovení si a dodržování určitých limitů, například si nekompromisně vyhradit víkendy k relaxaci a odpočinku, důsledně si vybírat pracovní volno – a to nejlépe tak, aby si člověk mohl dovolit dva týdny nepřetržité dovolené –, určit si, od kolika hodin večer již nebudu pracovat a tak dále. Následně je nutné upravit svou životosprávu: osvojit si techniky k redukci stresu, naučit se relaxovat, dopřávat si dostatečný spánek, zdravěji jíst a zvýšit svou fyzickou aktivitu, především na čerstvém vzduchu. V případě závažnějších případů je pak již vhodné vyhledat pomoc specialisty.
