Charakteristika:jedná se o poměrně časté onemocnění v terénní praxi. Obvykle vzniká jako komplikace akutního kataru horních cest dýchacích. Nejčastěji bývají postiženy dutiny maxilární, dutiny frontální a etmoideální sice méně často, ale s vyšším rizikem sekundárních komplikací.
Etiologie:na vzniku onemocnění se mohou podílet viry, baktérie, kvasinky a může být i alergického původu. Z virů se uplatňují prakticky všechny respirační viry (např. rinoviry, viry parainfluenzy, viry chřipky aj.), z baktérií jsou to především H. influenzae a S. pneumoniae, dále M. catarrhalis a jen zřídka (asi 2 %) stafylokoky.
Klinický obraz:onemocnění obvykle předchází akutní onemocnění cest dýchacích, kdy edematózní sliznice ucpává nosní ostium vedlejší čelistní dutiny a tento stav umožňuje vznik bakteriální infekce. Nedokonalou drenáží dutiny se otok sliznic zvětšuje a je podkladem pro klinickou manifestaci onemocnění, charakterizovanou bolestmi hlavy, bolestmi nad postiženou dutinou, horečkou a u bakteriálního zánětu hnisavou sekrecí z nosu. Zdrojem infekce v této oblasti může být i kariézní chrup. Z klinického obrazu nelze určit, zda jde o bakteriální infekci. U dětí bývá obvykle kromě uvedeného přítomný kašel, u předškolních dětí někdy i foetor ex ore. Sliznice dutiny nosní je zarudlá, prosáklá, někdy na zadní stěně nosohltanu zjišťujeme hlenový až hlenohnisavý povlak. Bývá únava a nevolnost.
Komplikace:recidivující sinusitidy, přechod v chronickou sinusitidu, hnisavé komplikace CNS.
Diagnóza:klinický nález verifikuje rtg snímek dutin. Pro diagnózu svědčí hladina tekutiny a zduření sliznic více než 5 mm nebo kompletní zastření dutin. U dětí je nález někdy problematický, vzhledem k tomu, že dutiny nemusí být ještě zcela vyvinuté. Kultivační vyšetření výtěru z nosu lze provést, výsledek však není spolehlivý, pouze přímá aspirace z dutin dává jasnou odpověď o vyvolávajícím agens. Tam, kde se obáváme komplikace sinusitidy, je možné použít i vyšetření CT. U protrahovaných průběhů, recidiv a chronické sinusitidy je vyšetření otorinolaryngologem nutné.
Terapie:u bakteriální sinusitidy zahajujeme empirickou léčbu amoxicilinem; v oblastech, kde je vyšší počet kmenů H. influenzae produkujících betalaktamázu, podávána aminopeniciliny chráněné inhibitory betalaktamáz či cefalosporiny odolné vůči betalaktamázám. V případě přecitlivělosti na betalaktamová antibiotika lze použít makrolidy či kotrimoxazol. Součástí terapie je i podávání dekongescencií, při horečce antipyretika.
Prevence a profylaxe:důkladné léčení kataru horních cest dýchacích, otužování, hygiena dutiny ústní, sanace chrupu."\n
Převzato z knihy Infekční nemoci (nakladatelství Galén)
"
Nacházíte se v archivu neaktuálních článků!
Pokud hledáte aktuální informace o nemocech a jejich příznacích, chcete vědět detaily a průběh různých vyšetření, nebo se zajímáte o možnosti prevence, využijte horního menu nebo navštivte hlavní stránku Ordinace.cz.
