as. MUDr. Alena Slováková,Klinika tuberkulózy a respiračních nemocí, 17. ledna 2002
Úpal, úžeh a další potíže způsobené teplem
Vysoké teploty mohou v letních měsících způsobit úpal, úžeh a další potíže...
(24. listopadu 2021, Redakce Ordinace.cz | přečteno: 2215x )
Zápal plic je vážné infekční onemocnění plicní tkáně. Do nejohroženější skupiny patří novorozenci, kojenci, starší lidé, nemocní upoutaní na lůžko a lidé s oslabenou imunitou. Nejčastěji se projevuje kašlem, horečkou, bolestmi na hrudi, potížemi s dýcháním, ale může mít i další příznaky. Pokud je podceníte a nepůjdete k lékaři, mohou mít smrtelné následky. Neléčený zápal plic totiž skončit otravou krve, selháním životně důležitých orgánů i dokonce i smrtí.
Zápal plic neboli pneumonie je zánětlivé onemocnění plic. Nejčastěji pneumonii způsobují bakterie – streptokoky, hemofily nebo stafylokoky. Někdy ji však mohou zapříčinit nitrobuněčné bakterie – chlamydie, mykoplazmata nebo rickettsie. Méně častý je zápal plic způsobený viry – chřipkový virus, herpes viry nebo cytomegalovirus.
Výjimečně mohou být příčinou i mykózy (kvasinky a plísně), tuberkulóza, prvoci a další parazité. Dále také inhalace chemických látek, vdechnutí cizího tělesa nebo ozařování. Pneumonie vzniká i jako komplikace při infekcích horních a dolních dýchacích cest, není ale ojedinělá ani při rakovině plic.
Inkubační doba se odvíjí dle původu onemocnění. U bakteriální pneumonie trvá 1 až 3 dny, u virové 4 až 6 dní. Pokud je na vině chřipkový vir, onemocnění se projeví v rozmezí 18 až 72 hodin po nakažení.
Zápal plic může být jednostranný nebo oboustranný a jeho závažnost se může u nemocných výrazně lišit – od mírného průběhu až po život ohrožující.
Nejnebezpečnější je zápal plic pro novorozence a malé děti, pro seniory nad 65 let, chronicky nemocné a osoby s oslabeným imunitním systémem. Například z hlediska invazivního pneumokokového zápalu plic je nebezpečí značně zvýšené nejen u osob s vrozenou či získanou poruchou obranyschopnosti organismu, ale i u pacientů s chronickým onemocněním srdce a cév, diabetiků, astmatiků, nemocných s CHOPN, kuřáků či alkoholiků. U těchto pacientů je zvýšené nejenom riziko rozvoje samotného onemocnění, ale i závažnějšího průběhu či dokonce úmrtí.
Příznaky zápalu plic se mohou lišit podle původu onemocnění.
Společnými příznaky pak jsou:
U virového zápalu plic bývá kašel suchý a dráždivý, někdy doprovázený bolestmi. U bakteriální infekce se kašel postupně mění na produktivní, s vykašláváním hlenů. Virové onemocnění může doprovázet zvýšená teplota, bakteriální spíše horečka. U virového zápalu plic se navíc mohou přidat i příznaky podobné chřipce, tedy bolesti svalů a kloubů, celková schvácenost, nevolnost a zvracení. U starších osob se zápal plic projevuje také zmateností.
U dětí je průběh zápalu plic v podstatě stejný jako u dospělých. Mezi typické příznaky u dětí mladších 5 let patří horečka, kašel a zrychlené či obtížné dýchání. U dětí školního věku pneumonie nejdříve připomíná akutní virové onemocnění, později však dochází ke zhoršování kašle. U kojenců se bakteriální zápal plic oproti virovému vyskytuje méně často, mívá ale těžší průběh. Obecně platí, že u dětí, které jsou k zápalu plic přirozeně více náchylné, zvyšuje riziko nákazy nedonošenost, podvýživa či vrozené vady (např. srdeční) a chronická onemocnění plic.
Určitě navštivte svého lékaře, pokud zaznamenáte některý z následujících příznaků:
Úspěšná léčba zápalu plic bez následků vyžaduje včasné stanovení diagnózy. U neléčených pacientů totiž může vzniknout trvalé poškození plicní tkáně, snížení funkce plic nebo zhoršení původního onemocnění. Také může dojít k přenosu infekce z plic do dalších částí těla (klouby či srdce). Pokud se objeví bolest na hrudi při dýchání, horečka, kašel, celková schvácenost a dechové obtíže, člověk by měl ihned kontaktovat svého ošetřujícího lékaře.
Lékař vás vyšetří poslechem a při podezření na zápal plic vás pošle na rentgen plic a na laboratorní vyšetření krve. Z krevního náběru zjistí pomocí zvýšené sedimentace a stanovení CRP, že v těle je přítomen zánět. Virové infekce se liší tak, že u nich vzestup sedimentace a CRP nebývá tak vysoký jako u bakteriálních infekcí. Nepostradatelný je rentgen plic, na němž jsou viditelné známky zánětlivého postižení plicní tkáně. V mikrobiologické laboratoři je také možné zjistit přítomnost bakterií ve vzorku krve (tzv. hemokultura). Speciálními metodami lze prokázat ze vzorku krve i chlamydie a viry. Cenné je i mikrobiologické vyšetření vykašlaného sputa (hlenu). Dalším diagnostickým nástrojem je oxymetrie - metoda ke zjištění míry okysličení krve.
Protože ve většině případů není na počátku léčby známý původce onemocnění, je rozhodující zejména aktuální stav pacienta. Nekomplikovaná pneumonie bez závažného průběhu nevyžaduje hospitalizaci a je možná léčba v domácím prostředí. Ve většině případů se začíná s léčbou antibiotiky. Jakmile se lékařům podaří odhalit, co přesně rozvoj nemoci způsobilo, nasadí pacientovi odpovídající léčbu. Pokud je infekce bakteriální, jedná se o antibiotika na zápal plic. Mají-li pneumonii na svědomí viry, nemocní by měli užívat antivirotika. U mykotických infekcí pak mohou pomoci antimykotika.
Léčí se i průvodní příznaky onemocnění. K léčbě suchého kašle se užívají antitussika, k léčbě vlhkého kašle s hleny zase expektorancia. Horečku lze srazit léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. U neinfekčních zápalů plic se podávají kortikoidy. V případě dušnosti je nutné zajistit inhalaci kyslíku.
Obecně je pro léčbu pneumonie nezbytný klid na lůžku – s mírně vyvýšenou hlavou a trupem. Důležitý je pitný režim, vyvážená strava, dostatečná hygiena a úplná absence kouření a alkoholu.
Po zápalu plic je nezbytný fyzický i psychický klid, dostatek spánku a kvalitní strava. Ideální délka klidového režimu po zápalu plic je zhruba měsíc. Později lze opatrně a postupně zvyšovat zátěže.
V řadě případů lze zápalu plic předejít očkováním. Například proti pneumokokovým nákazám, které zápal plic mohou způsobovat, existuje dobrovolné očkování dětí. Dále může k prevenci zápalu plic přispět očkování proti sezónní chřipce, mezi jejíž komplikace zápal plic patří, a v neposlední řadě též očkování proti koronaviru.
Účinnou prevencí je ale také dodržování hygienických zásad a návyků, vyhýbání se pobytu v zakouřených prostorách a místech s vysokou koncentrací lidí.
Obecně pak platí, že by lidé měli dbát na dodržování zásad zdravého životního stylu. Doporučuje se konzumovat vyváženou stravu bohatou na vitamíny a minerály, pít dostatečné množství tekutin a pravidelně se pohybovat. Vyhnout by se lidé naopak měli kouření, které poškozuje plíce a zhoršuje jejich přirozenou obrannou funkci.
Zdroje: healthline.com, euc.cz
Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.
Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi
Anketní otázka
Chodíte darovat krev?