Zápal plic není radno podceňovat

Zápal plic neboli pneumonie je zánětlivé onemocnění plic. Nejčastěji pneumonii způsobují bakterie – streptokoky, hemofily nebo stafylokoky. Někdy ji však mohou zapříčinit nitrobuněčné bakterie – chlamydie, mykoplazmata nebo rickettsie. Méně častý je zápal plic způsobený viry – chřipkový virus, herpes viry nebo cytomegalovirus.

Výjimečně mohou být příčinou i mykózy (kvasinky a plísně), tuberkulóza, prvoci a další parazité. Dále také inhalace chemických látek, vdechnutí cizího tělesa nebo ozařování. Pneumonie vzniká i jako komplikace při infekcích horních a dolních dýchacích cest, není ale ojedinělá ani při rakovině plic.

Inkubační doba se odvíjí dle původu onemocnění. U bakteriální pneumonie trvá 1 až 3 dny, u virové 4 až 6 dní. Pokud je na vině chřipkový vir, onemocnění se projeví v rozmezí 18 až 72 hodin po nakažení.

Zápal plic může být jednostranný nebo oboustranný a jeho závažnost se může u nemocných výrazně lišit – od mírného průběhu až po život ohrožující.

Komu hrozí zápal plic

Nejnebezpečnější je zápal plic pro novorozence a malé děti, pro seniory nad 65 let, chronicky nemocné a osoby s oslabeným imunitním systémem. Například z hlediska invazivního pneumokokového zápalu plic je nebezpečí značně zvýšené nejen u osob s vrozenou či získanou poruchou obranyschopnosti organismu, ale i u pacientů s  chronickým onemocněním srdce a cév, diabetiků, astmatiků, nemocných s CHOPN, kuřáků či alkoholiků. U těchto pacientů je zvýšené nejenom riziko rozvoje samotného onemocnění, ale i závažnějšího průběhu či dokonce úmrtí.

Příznaky onemocnění

Příznaky zápalu plic se mohou lišit podle původu onemocnění. 

Společnými příznaky pak jsou:

• kašel,
• zvýšená teplota, až horečka,
• tlak či bolest na hrudi,
• potíže s dýcháním.

U virového zápalu plic bývá kašel suchý a dráždivý, někdy doprovázený bolestmi. U bakteriální infekce se kašel postupně mění na produktivní, s vykašláváním hlenů. Virové onemocnění může doprovázet zvýšená teplota, bakteriální spíše horečka. U virového zápalu plic se navíc mohou přidat i příznaky podobné chřipce, tedy bolesti svalů a kloubů, celková schvácenost, nevolnost a zvracení. U starších osob se zápal plic projevuje také zmateností.

Zápal plic u dětí

U dětí je průběh zápalu plic v podstatě stejný jako u dospělých. Mezi typické příznaky u dětí mladších 5 let patří horečka, kašel a zrychlené či obtížné dýchání. U dětí školního věku pneumonie nejdříve připomíná akutní virové onemocnění, později však dochází ke zhoršování kašle. U kojenců se bakteriální zápal plic oproti virovému vyskytuje méně často, mívá ale těžší průběh. Obecně platí, že u dětí, které jsou k zápalu plic přirozeně více náchylné, zvyšuje riziko nákazy nedonošenost, podvýživa či vrozené vady (např. srdeční) a chronická onemocnění plic.

Kdy navštívit lékaře

Určitě navštivte svého lékaře, pokud zaznamenáte některý z následujících příznaků:

• potíže s dýcháním
• horečka 38 °C nebo vyšší
• přetrvávající kašel, zvláště pokud vyvolává sputum
• bolest na hrudi

Diagnostika zápalu plic

Úspěšná léčba zápalu plic bez následků vyžaduje včasné stanovení diagnózy. U neléčených pacientů totiž může vzniknout trvalé poškození plicní tkáně, snížení funkce plic nebo zhoršení původního onemocnění. Také může dojít k přenosu infekce z plic do dalších částí těla (klouby či srdce). Pokud se objeví bolest na hrudi při dýchání, horečka, kašel, celková schvácenost a dechové obtíže, člověk by měl ihned kontaktovat svého ošetřujícího lékaře.

Lékař vás vyšetří poslechem a při podezření na zápal plic vás pošle na rentgen plic a na laboratorní vyšetření krve. Z krevního náběru zjistí pomocí zvýšené sedimentace a stanovení CRP, že v těle je přítomen zánět. Virové infekce se liší tak, že u nich vzestup sedimentace a CRP nebývá tak vysoký jako u bakteriálních infekcí. Nepostradatelný je rentgen plic, na němž jsou viditelné známky zánětlivého postižení plicní tkáně. V mikrobiologické laboratoři je také možné zjistit přítomnost bakterií ve vzorku krve (tzv. hemokultura). Speciálními metodami lze prokázat ze vzorku krve i chlamydie a viry. Cenné je i mikrobiologické vyšetření vykašlaného sputa (hlenu). Dalším diagnostickým nástrojem je oxymetrie  - metoda ke zjištění míry okysličení krve.

Léčba zápalu plic

Protože ve většině případů není na počátku léčby známý původce onemocnění, je rozhodující zejména aktuální stav pacienta. Nekomplikovaná pneumonie bez závažného průběhu nevyžaduje hospitalizaci a je možná léčba v domácím prostředí. Ve většině případů se začíná s léčbou antibiotiky. Jakmile se lékařům podaří odhalit, co přesně rozvoj nemoci způsobilo, nasadí pacientovi odpovídající léčbu. Pokud je infekce bakteriální, jedná se o antibiotika na zápal plic. Mají-li pneumonii na svědomí viry, nemocní by měli užívat antivirotika. U mykotických infekcí pak mohou pomoci antimykotika.

Léčí se i průvodní příznaky onemocnění. K léčbě suchého kašle se užívají antitussika, k léčbě vlhkého kašle s hleny zase expektorancia. Horečku lze srazit léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. U neinfekčních zápalů plic se podávají kortikoidy. V případě dušnosti je nutné zajistit inhalaci kyslíku.

Obecně je pro léčbu pneumonie nezbytný klid na lůžku – s mírně vyvýšenou hlavou a trupem. Důležitý je pitný režim, vyvážená strava, dostatečná hygiena a úplná absence kouření a alkoholu.

Po zápalu plic je nezbytný fyzický i psychický klid, dostatek spánku a kvalitní strava. Ideální délka klidového režimu po zápalu plic je zhruba měsíc. Později lze opatrně a postupně zvyšovat zátěže. 

Prevence zápalu plic

V řadě případů lze zápalu plic předejít očkováním. Například proti pneumokokovým nákazám, které zápal plic mohou způsobovat, existuje dobrovolné očkování dětí. Dále může k prevenci zápalu plic přispět očkování proti sezónní chřipce, mezi jejíž komplikace zápal plic patří, a v neposlední řadě též očkování proti koronaviru.
Účinnou prevencí je ale také dodržování hygienických zásad a návyků, vyhýbání se pobytu v zakouřených prostorách a místech s vysokou koncentrací lidí.

Obecně pak platí, že by lidé měli dbát na dodržování zásad zdravého životního stylu. Doporučuje se konzumovat vyváženou stravu bohatou na vitamíny a minerály, pít dostatečné množství tekutin a pravidelně se pohybovat. Vyhnout by se lidé naopak měli kouření, které poškozuje plíce a zhoršuje jejich přirozenou obrannou funkci.

Zdroje: healthline.com, euc.cz