Inzerce

Záškrt – téměř vymýcené smrtelné onemocnění

(1. září 2019, Redakce Ordinace.cz | přečteno: 950x )

Na záškrt v dobách velkých epidemií umíral každý druhý člověk. Dnes je díky zavedení povinného očkování tato choroba ve vyspělých zemích téměř vymýcena. U nás byl poslední případ nahlášen v roce 1995. Vše se ale brzy může změnit kvůli poklesu proočkovanosti, což potvrzují případy z několika evropských zemí, kde se onemocnění opět objevilo.

shutterstock.com

Záškrt – nemoc, jejíž název samotný zní děsivě. Bývaly doby, kdy na ni v některých částech světa umíral každý druhý člověk. Rozsáhlé devastující epidemie záškrtu v 19. století zasáhly většinu Evropy i Severní Ameriky, zabíjely bohaté i chudé a postihovaly převážně děti. Dnes už je ale choroba ve vyspělých zemích téměř vymýcena. Díky zavedení povinného očkování se u nás poslední nahlášený případ záškrtu objevil v roce 1995. Ani dnes však nemáme vyhráno. Jak ukazují případy z několika evropských zemí, nemoc si vybírá svou daň i v 21. století. Mj. i díky poklesu proočkovanosti a nedostatečným zásobám antidifterického séra.

Záškrt neboli difterie je infekční onemocnění způsobené bakterií Corynebacterium diphtheriae. Napadá převážně horní dýchací cesty a nejčastěji se přenáší kapénkovou infekcí z člověka na člověka.

Příznaky záškrtu

Začíná se projevovat mírnou bolestí v krku, obtížemi při polykání a zvýšenou teplotou. Po několik dnech však může přejít v těžkou povlakovou angínu. Postupně může dojít k rapidnímu zhoršení stavu s mohutným otokem krku, dýchacími obtížemi a horečkou přesahující 40° C. Nemocný se dusí, polknutá tekutina spolu s krví odtéká nosem. Takové případy často končí smrtí.

Zbavili jsme se záškrtu jednou provždy?

Difterie trápila lidstvo po celá staletí. První zmínky o ní sepsal už Hippokrates v 5. stol. př. n. l. K pravděpodobně největšímu řádění choroby došlo v 2. polovině 19. století, kdy na záškrt v dobách epidemií umíral v některých oblastech světa každý druhý člověk.

Není divu, že lékaři a vědci usilovně hledali možnosti účinné léčby. Prvními průkopníky se stali německý lékař a bakteriolog Emil von Behring a jeho japonský kolega Shibasaburo Kitasato, kteří v roce v roce 1890 představili světu objev séra k léčbě záškrtu. Vakcína, jak ji známe dnes, začala být ovšem široce dostupná až v průběhu 30. let 20. století v kombinované trojvakcíně (záškrt – tetanus – černý kašel). K rutinnímu celoplošnému očkování proti záškrtu se v Evropě a Severní Americe přistoupilo až ve 40. letech 20. století, v tehdejším Československu konkrétně v roce 1946. O dvanáct let později byla nemoc na našem území v podstatě vymýcena. Vyhráno ale nebylo.

Poslední velké epidemie záškrtu v rámci Evropy a Asie propukly v 90. letech 20. století ve státech bývalého Sovětského svazu - tedy zejména v Rusku,Bělorusku na Ukrajině, ,v Tádžikistánu, a také v Mongolsku; tedy dlouhých 50 let po zahájení povinného očkování. Důvodem epidemií byl zejména pokles proočkovanosti populace.  Celkový počet nemocných se tehdy vyšplhal až na neuvěřitelných 150 000 případů, nemoci podlehlo 5 000 lidí.

Jak jsme na tom dnes?

„V dnešní době už se v Evropě a v Severní Americe se záškrtem setkáme pouze výjimečně, je ovšem třeba zdůraznit, že je to právě díky systematickému dlouhodobému povinnému očkování. V zemích s endemickým výskytem záškrtu, kde je proočkovanost nedostatečná, jsou ročně nahlášeny tisíce případů záškrtu a úmrtnost se stále pohybuje mezi 5–10 %, u dětí mladších 5 let a u osob nad 40 let dosahuje dokonce až 20 %“ upozorňuje MUDr. Kateřina Fabiánová, PhD. ze Státního zdravotního ústavu.

Dva ojedinělé případy onemocnění záškrtem se však nedávno objevily i ve Španělsku a v Belgii. V obou případech šlo o malé neočkované děti (6 a 3 roky); mladší z dětí se bohužel lékařům nepodařilo zachránit. I v dnešní době je totiž léčba difterie velmi náročná z důvodu nedostupnosti antidifterického séra, které se po zahájení očkování přestalo vyrábět.

Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila odmítání očkování za jednu z deseti největších hrozeb lidstva. Jedinou a nejúčinnější formou ochrany proti záškrtu je povinné očkování v dětském věku. Odborníci však doporučují přeočkování i v dospělosti, zvláště pak nemáte-li dostatečnou hladinu protilátek. Také při cestách do zemí mimo Evropu a Severní Ameriku se doporučuje nechat se přeočkovat – zejména u starších cestovatelů, cest delších než 1 měsíc a při plánovaném užším kontaktu s místním obyvatelstvem, kupříkladu v rámci humanitárních aktivit.

thermeeno_500x150_3_v2.jpg
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Inzerce
loading...
Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/
Partner rubriky Infekční nemoci
Partner rubriky Infekční nemoci

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Anketní otázka

Jste již očkováni proti klíšťové encefalitidě?

40%
54%
Zatím hlasovalo 320 lidí
Inzerce
Inzerce

Mohlo by vás zajímat

Záškrt – téměř vymýcené smrtelné onemocnění

Na záškrt v dobách velkých epidemií umíral každý druhý člověk. Dnes je díky zavedení povinného očkování tato choroba ve vyspělých zemích téměř vymýcena. U nás byl poslední případ nahlášen v roce 1995. Vše se ale brzy může změnit kvůli poklesu proočkovanosti, což potvrzují případy z několika evropských zemí, kde se onemocnění opět objevilo.

Lékárníci varují: Nadužívání antibiotik i zbytečné obavy z jejich užívání jsou extrémy, které škodí

Mezi českými pacienty koluje o antibiotikách mnoho mýtů. Neznalost vede ke zbytečným obavám z jejich užívání, nebo naopak k jejich silnému nadužívání. Dle lékárníků jde o extrémní přístupy, které mohou mít neblahé následky nejen pro zdraví samotných pacientů, ale i pro další generace.

Antibiotika se nesnesou s alkoholem: Ano či ne?

Obáváte se, že pokud vám lékař předepíše antibiotika, nebudete si moci dát večer u televize pivo, protože by správné fungování antibiotik ohrozilo, nebo by se dostavily nežádoucí vedlejší účinky?

Koronavirus: Mytí rukou je důležitá součást prevence

Správné mytí rukou je jednou ze základních prevencí před šířením nákazy, včetně viru chřipky nebo COVID-19. Většina lidí si však myje ruce špatně.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.