Fikce a skutečnost.

Filmová fikce : Dojde ke změně dýchání a tepu a pacient je ohrožen.Velký chirurgický tým se usilovně snaží a zoufá si když to nejde. Pravda : Pacient pomalu odchází na zápal plic. Nejí a nekomunikuje s okolím. Jediná interakce s personálem je když třikrát denně přijde sestra ,praští s tácem o pro něj nedostupný stůl a zařve :Večeře – Oběd- Snídaně. Po půl hodině nedotčený tác odnese bez jakékoliv zmínky o tom jestli pacient měl dost síly na to aby se doplazil ke stolu či ne. Po třech dnech této „Pečlivé a vysoce odborné péče“ se to manželce přestane líbit a když pacient – manžel neodpovídá a nereaguje snaží se najít lékaře pro pomoc. Má štěstí a stalo se to v sobotu, tedy v den kdy na oddělení nejsou kmenoví lékaři. Tedy už po dvaceti minutách usilovného hledání se ji podaří najit sestru a ta ji nasměruje do jiného poschodí k lékaři. Lékař se zděsí a nechá převezt pacienta na oddělení JIP a po pár hodinách na ARO. Zde po týdnu pacient umírá. Ten pacient byl můj otec a stalo se to minulý týden v brněnské nemocnici u „ Milosrdných bratří.“ Není to fikce….to se právě teď stalo …Co uděláte aby jste příští týden nepsali to stejné?