Farmakoterapie ME/CFS

Sám jsem trpěl těžkou formou ME/CFS přes 10 let. ME/CFS je onemocněním neboli nosologickou jednotkou plně uznanou patrně nejuznávanější a nejkompetentnější lékařskou institucí na světě, to jest, americkou institucí CDC. Jistě existuje několik podmnožin tohoto onemocnění se specifickou etiopatogenezí, jak je tomu i u mnoha ostatních onemocnění. Na genuinní CFS ukazuje jasně definovaný počátek obtíží manifestující se symptomatologií mimikující infekční mononukleosu, viz. krční lymfadenopatie, faryngitis, febris, exhaustivní syndrom etc. Jak se ukazuje, genuinní syndrom chronické únavy je závažným onemocněním CNS. Nejvíce mě zaujaly dvě, v popředí stojící, hypotézy etiopatogeneze CFS. První předpokládá persistující neuroinfekci mozkové tkáně a nejpravděpodobněji by se v tomto případě jednalo o virus čeledi herpesviridae, totiž HHV-6. Je to známý intracelulární neurotropní a gliotropní patogen, avšak diagnostika této neuroinfekce je zatím nedokonalá. Jak však ukázal Prof. Anthony Komarov, ty studie, které nenalezly signifikantní korelaci mezi CFS a HHV-6 neuroinfekcí, používaly závadnou metodologii, zatímco studie korektní signifikantní korelaci nalezly, korelace ovšem neimplikuje kauzalitu. Za zmínku stojí, že jedním ze tří v současnosti existujících antivirotik účinných proti HHV-6 je cidofovir objevený a patentovaný českým vědcem Prof. Antonínem Holým, dr.h.c. Jako perličku uvádím, že není pravda, co Prof. Holý často uvádí, a totiž, že na jeho objevech nikdo z Ústavu organické chemie a biochemie nezbohatne. Není to pravda, příjmy Prof. A. Holého jenom z patentu na takový adefovir na HBV infekci jsou obrovské, jdoucí do miliard korun ročně. Druhou z význačných hypotéz etiopatogeneze CFS je "hit and run" infekce, tedy známý či neznámý patogen poškodí mozkovou tkáň, ale dále již k symptomatologii nepřispívá, původ obtíží je v organickém defektu mozkové vč. neurochemické architektury.