Roztroušená skleróza a operace

rs mi našly asi před měsicem a ted mam jit na operaci s pupečni kýlou.Kdyby měl někdo nějaký poznatek jestly narkoza škodi prosim o ohlas

Milá Ajo, ,muj manžel před dvěma lety byl ,na operaci a taky mu davali epidurál ,už by si to nikdy nenechal píchnout ,,,, dlouhá ááá, bolest,,Jita

Ahoj všem, sklerózu mám už sedm let.Jsem na tom řekla bych relativně dobře až samozřejmě na nějaký ty výkyvy atd. Na operaci jsem byla celkem jednou za tu dobu a musím říct, že se mi zdravotní stav opravdu zhoršil. Nejdříve to bylo v pohodě, ale asi tak po týdnu se mi to rozjelo. Měsíc jsem se z toho dostávala, kapačky a tak. Já osobně se nějaké příští operaci budu snažit maximálně vyhnout.

A čím myslíš, že se ti zhoršil zdravotní stav. Myslíš, že tou narkózou nebo tím, že do tebe zasahovali.

RS léčím 2 roky,nyní jsem po operaci a můj stav se zhoršil.Před operací jsem nedostala solumedrol a po operaci jsem 2 dny nemohla chodit,zrak se zhoršil,motání hlavy,slabost.Budu se nyní přeléčovat infuzemi solumedrolu.Loni jsem byla na menším gynekolog.zákroku,dostala jsem před a po operaci solumedrol a po zákroku mi bylo fajn.

RS mám již 20 let. Byla jsem na operaci vybočeného palce na nohou,před 4 roky jsem prodělala operaci prsou,odstraňovali mi zhoubný nádor. Následovala chemoterapie, ozařování a operace,při níž mi odstranili vaječníky a dělohu.Řekla bych,že můj zdravotní stav,co se RS týče,se nijak nezhoršil.

Ahoj já mám RS 5let.Před 3 roky jsem byla na menším gyn.operaci,dostala sem pred operácí kapačku solumedrolu a vše bylo vpořádku.Po porodu se to trochu zhoršilo,ale nic velkýho.V listopadu jsem potratila,manžel si utrhl achylovku a ataka na sebe nenechala dlouho čekat.Myslím,že už to tu někdo psal,strašně záleží na psychyce.U mě je to tak pokaždé,jakýkoliv stres mi RSrozjede.

Ahoj...mam Rs 8 let a loni jsem byla na operaci nadorku stitne zlazy. Pulku si vzali,ale jinak vse ok....nemela jsem Solumedrol,ale pred a hlavne po opraci casovane kortizon a prisny valendo a klidecek. Netrvalo dlouho a vedela jsem,ze pujdu z vesela dal. Nepochybuju o tom,ze po konzultaci s anesteziologem se taky priklonil k co nejsetrnejsi anestezii. Moc mily pan doktor a vsem drzim palce,aby kdyz uz je nejaka nutnost dovede na sal,aby narazili na vstricneho a ochotneho doktora,ktrery nepdceni Vas na pohled vyborny zdravotni stav.

Dobrý den, manžel před 3 lety onemocněl klíš.encefalitidou,ale jeho zdrav.stav se ani po půl roce moc nelepšil naopak musel na operaci prostaty (již dříve měl potíže),která se zhoršila zřejmně když byl na kapačkách.Vše pak bylo v pořádku,nic nenasvědčovalo,že se zdravotní stav zhorší.Po dalším necelým půlroce začal mít problémy s chůzí a bolesti svalů na nohou,ztrácel rovnováhu.Na neurochirurgii mu sdělili,že musí podstoupit operaci krčíní páteře se štěpem,jinak prý ochrne.Tak šel.Dával si vlastní štěp,dodržoval vše co měl - nosil límec,nakonec tato operace byla zbytečná,vůbec nic to nepřineslo.Žádné zlepšení,tak byl odeslán na lůžkové a tam byl vyšetřován asi týden. Podstoupil 2x MR a CT a pak odběry z páteře. Poslali je do 2 laborek, jedna potvrdila RS ale ta druhá ji nepotrvrdila,že prý snad dědičnost,nebo následek ztoho zánětu mozku.Léčí jej na RS,některé léky snáží ale ty co ne,musel vysadit.Je mu nyní 58 let.Celý život tvrdě pracoval a věřte mi,byl na tom velice psychicky zle.Nyní přes rok je v plném inv.důchodu.Ale má dny,kdy je muj opravdu hůře,bolí nohy,má vnich i třes,zakopává.Ale zase je několik okamžiků,kdy mu je lépe a snaží se něco dělat.Věřte,naučila jsem se dělat práce,které dříve dělal manžel,jenže nyní je nezvládne,tak se snažím já,nic jiného mi nezbude.Cvičím sním skoro denně,taky chodíval k fyzioterapeutovi,ale nic to nepřineslo.Bydlíme na vesnici,tam je práce pořád,ale zase lepší než ve městě,tam by byl na tom psychicky špatně,tady má kolem domu dost aktivity a zejména může chodit se psem na procházky,což miluje.Nyní za měsíc jde zase na kontrolu,chci aby mu byla provedena vyšetření a to genetika.Pak chci aby šel do lázní.Já to zvládnu,musím, máme doma i slepice a králíky,víte,manžel má takto myšlenky zaměstnané a to je dobře.Věřím,že to spolu zvládneme,zejména nyní,kdy máme ročního vnoučka. Tak vám všem přeji jen hezké příjemné dny. Děkuji.

RS trpím už dlouhou řádku let, určitě od 20 let minimálně, protože zpětně si uvědomuji symptomy, které s tím onemocněním souvisely. Tato nemoc mi nebyla potvrzena do mých 40 let. Pracovala jsem hodně jak v práci tak doma, brzy jsem se vdala, dálkově jsem ukončila střední školu, mám dvě děti, postavili jsme rodinný dům. Po očkování proti žloutence v r. 2003 nastaly 3 ataky v jednom roce, takže jsem dostala injekční léčbu Rebif 44. Nejvíc pociťuji psychické problémy, které patří určitě k projevům této nemoci, dále se v noci probouzím a nějakou dobu třeba 1 - 2 hod. nespím. Se stresem u mně souvisí, že mám pocit, že mé tělo je jakoby tuhé a hůř se pohybuji. Teď jsem doma na nemocenské, 19.1. jsem byla operována, byla mi provedena plastika křižového vazu. Z operace jsem měla velký strach. Myslím si, že pro mně bylo nejhorší překonat dobu, kdy mne to koleno po operaci hodně bolelo. Takže bolest je pro mně špatně snesitelná. Večer před operací jsem hovořila s lékařkou anestezioložkou, která mi doporučila epidurál, který je údajně šetrnější, ale že hodně bude záležet na anesteziologovi, který bude u operace. S tímto však nebyla moc řeč a tento mne uspal normálně, byla jsem uspána asi 1 hod. Zatím cítím, že vše probíhá normálně. Jsem doma v klidu, nepodléhám vlivům zvenčí, doma cítím pohodu, něco už i vařím a peču, protože to dělám ráda. Chvílemi musím odpočívat, protože noha ještě pobolívá. Myslím si, že podstoupit operaci u RS je hodně individuální, že se z tohoto nedá udělat nějaký zákon či pravidlo, jak to může dopadnout. Protože přesto, že trpím touto nemocí, myslím si, že jsem stále hodně aktivní, navíc dělám i psychologii v praxi, která mi určitě pomáhá v mém životě, se s touto nemocí vyrovnat.

Ahoj Jani, jsem moc ráda, že mi dnes syn ukázal, "jak se vetřít". Rs mám diagnostikovanou , v červenci to budou 3roky, ale potíže minimálně 12 let. Měla bych podstoupit odstranění žlučníku, v létě jsem prodělala zánět žluč.cest vyvolaný "zaseknutím kamínku"...Ale nejvíce mi schází kontakt s okolním světem...mám problémy s psychikou, prostě potřebuji kamaráda, budu moc ráda, když mi pošleš třeba mailíka, ještě to moc neumím, tak nevím, jak to dopadne.Moje adresa ruffrova.jar @seznam.cz

Milí "spolubojovníci", Rs mám diagnostikovánu oficiálně v únoru 2008. Ale před 16 lety jsem oslepla, ležela jsem 14 dnův nemocnici na očním odděl., ale vyšetření jsem podstoupila jen plicní a gynekologické (???) , jinak nic!!! Byl nasazen Prednison. Měla jsem potíže s rovnováhou, tuhnutím a brněním končetin, špatným viděním, ale úpokaždé mi řekli, že jsem hypochondr. Do doby, než se potvrdila tato diagnoza, mne operovali 2x. Nikdy jsem nepociťovala zhoršení stavu po narkoze. Možná proto, že jsem nevěděla, jak jsem nemocná a tudíž byla klidná a neočekávala zhoršení. Psychika je velmi důležitá. Pokud bych měla ještě někdy podstoupit operaci (artroza II. stupně), raději bych měla klasickou narkózu, než epidurál. Po zkušenosti s lumbální punkcí, bych s epidurálem nesouhlasila. Co může hrozit? Odpoví někdo? Ája

RS mám 17 let celá ta nemoc se pomalu a jistě zhoršuje ,