Panická ataka

Na začátku jsem myslela, že všechny příznaky (divoké bušení srdce, bolest a pálení na prsou, neschopnost dýchat a strach z infarktu) jsou průvodnímy znaky tzv. magnéziových záchvatů, neboli stavů jako při infarktu, ale ne nebezpečných. Po delší době, kdy se tyto stavy vracely, jsem si vsugerovala, že mám nějakou nezjistitelnou nemoc, že musím jít na vyšetření. Samozřejmě jsem v pořádku. Zlom nastal asi před třemi dny, kdy jsem z nevímjakého důvodu začala šílet z toho, že moji rodiče už brzy umřou(jsou starší) a že to nemůžu přežít. Pak následoval strach ze smrti jako takové a ten mě pronásleduje doteď. Večer usínám s tím, že už se ráno nemusím probudit, přes den mě napadne, že třeba právě teď umřu a že s tím nemlžu nic udělat. Jsem úplně nepoužitelná, myslím jen na to, jaká je smrt a nemůžu s tím přestat. Přítel si myslí, že je to jeho vina, nedokážu mu vysvětlit, že to s ním nemá nic společné, on mě v podstatě drží nad vodou. Včera jsem měla takový záchvat úzkosti, nedokážu to popsat. bylo to strašný, beznaděj, smrt, prostě hrůza. Přítel mě dnes dovedl na krizové centrum a už teď je mi trošku líp. Dostala jsem lexaurin a paní mě objednala na příští týden na sezení. Byla moc hodná a říkala, že trpím panickou atakou. Mám hrozný strach, že se budu tímhle trápit už navždycky, že se s tím nesmířím a že budu celý život nešťastná. Vím, že to zní divně, ale bývá mi dost špatně a mám pocit, jako by mi mohlo pomoct jedině zvracení, už jsem to dvakrát udělala a úplně mě to očistilo. Jestli máte někdo podobný pocit, napište. Jsem hrozně ráda, že jsem našla tohle forum, že vím, kolik lidí má stejné problémy. Všem přeji ať je lépe, Maruska