Noční pláč dítěte může ohlašovat nemoc

Dobrý den, dovedu si představit, že paní doktorka nesklidí zrovna uznání za své názory. Kdybych si tohle četla před rokem, asi bych jí taky napsala, že je to necitelný přístup k miminku, které potřebuje objímat a hýčkat. Ale zažila jsem si docela krušnou dobu - s manželem jsme našeho vytouženého synka nosili na rukou a sebemenší zaplakání v noci znamenalo, že jsme ho uspávali kolébáním v náručí - střídali jsme se přitom, aby se jeden z nás vždy vyspal. Pak se ale manžel vyboural na motorce a musel zůstat pár týdnů v nemocnici. Za tu dobu se pro mne staly noci peklem. Syn plakal a já musela vstávat a houpat ho na rukou. Za 14 dní jsem byla jako mátoha. Když jsem se snažila pláč ignorovat, dostával syn úplné záchvaty, až přestával dýchat a promodrával. Naštěstí si toho, jak vypadám, všimla paní doktorka, u které jsme byli s malým na kontrole. Když jsem jí vylíčila průběh posledních nocí, tak mi řekla to samé, co tady čtu. Že musím změnit rituál - a smířit se s tím, že pár dní bude těžkých. Bylo - tedy trvalo to deset dalších dní, kdy jsem se moc nevyspala, ale pak se to zlomilo a syn se naučil usínat bez houpání v náručí. Ne, že bych ho vůbec nechovala - když jsem viděla, že se mu spát nechce, že se chce bavit a "povídat", tak jsem ho chovala, jen jsem to už nespojovala s usínáním. Teď už usíná normálně sám, i když se v noci probudí - ale to je asi i proto, že už je větší. Musím tedy potvrdit, že má paní doktorka pravdu. Přeji maminkám klidné noci a miminkům krásné sny.

Také nejsem zastánce "krutého" zacházení s dítětem, tedy nechat ho bezdůvodně řvát. Otázkou ale může být jestli opravdu pláče bez důvodu a fakt, že pak přestane je pouhou rezignací, nikoliv vyřešením problému, který se může v budoucnu projevit jako nepřekonatelná nemoc. Jak si být jist, že za pláčem je jenom bezbolestné dožadování se pozornosti? Vše je emoční záležitost a miminka jsou hodně senzibilní na momentální psychický stav svých rodičů. Souhlasím však s trvzením, že dítě si zvykne na rituál a pak si ho vyžaduje. To by si měla každá matka uvědomit včas. Nicméně pláč je vždy projevem nespokojenosti a cílem každé matky je uspokojit jak dítě, tak ve výsledku sebe, otázkou je jak, aby to bolelo co nejméně a jestli existuje i jiná pomůcka, než nechat dítě prostě vykřičet, že si ho nikdo nevšímá.....

Dobře názory rozhodně nemá. . Nemyskite na důsledek kterej vyplakavanim způsobujezea kterej ještě není vidět ale do života jste jim vyplakavanim fakt nepomohlyr

Syna jsem měla naučeného na usínání při chování a cca v 9 měsících ho to přešlo samo od sebe. Dceři je teď 8 měsíců a mám pocit že z ní zešílim. Je schopna řičet klidně i čtyři hodiny a spí nejdéle tak dvě hodinky a pak to začíná vše znovu. Pediatrička mi řekla že mě prostě potřebuje cítit a ať si jí zkusim vzít do postle...

Dobrý den, máme 5ti měsíčního syna a asi před 3 týdny u něho začal noční neklid, kdy pláče ze spánku a hlavičkou hází z jedné strany na druhou a cestuje v postýlce. Stačí ho chvilku hladit, popř. mu dát dudlíka a zklidní se. Tento stav se opakuje vícekrát za noc, někdy hodinu až dvě po uspání někdy až hodinku před probuzením. Může se jednat o noční děsy u takto malého dítěte? Nebo to může být něco jiného? Přibližně ve stejné době, kdy jsme toto poprvé zaznamenali, jsme začali cvičit Vojtovu metodu, kvůli asymetrickému pasení koníčků a neotevírání pěstiček.. Děkuji.

Dobrý den. Máme teď úplně stejný problém. Malému je 5 mesicu a začali jsme cvičit Vojtovku. V noci pláče ze nejde utesit. Vím ze uz je dlouho co jste sem psala ale zajímalo by me jak jste to přečkali? Kdy se to zlepšilo atd... děkuji

Ahojky chtěla bych se zeptat. Dcera 20 měsíců se mi začala opet budit v noci.uz nepila skoro mliko a ted chce před spaním. V noci řev jak blázen a utiší se mlikem a stejne nemůže usnout a to stejne ráno. Ted to dela ve stejne hodiny nechápu. Furt jen pláč a řev. Utisim položím znova.des :-/ už nevím. Dr řekla že máme přijít. Jsem zvědava. Přemýšlím ze se nechám s malou poslat k nějakému specialistovi co říkáte? Děkuji

Dobrý večer .máme roční miminko a už od 3 měsíců se propina do luku, jen zakloni hlavu a je propnuty ,většinou je to nějaký nesouhlas , nechci se oblékat atd . Vzteka se ,ale naopak je to zase moc úsměvy kluk ma silný ruce i nohy a ma dost energie ,ještě nechodi, ale už se postaví a bez držení chvíli vydrží . Slyší na jedno ousko a Dnes večer tedy před hodinou se probudil cely pocurany brecel furt nemohl otevřít oči a nevnimál ,byl uplne vycerpany až mi příšel takovej trochu bilej otevřel oči za 3’minuty hrozne mě to vyděsilo po 5 minutách asi, se uklidnil, ale i přesto unavený nabírál sílu . Možná trochu panikarim ale chci být klidnější . Budu vděčný za vaše zkušenosti .

Vyjádření neurologa? Ktery informovaný neurolog, prosím, může dnes doporučit metodu vyplakávání? Pokud máte pojem o vývoji dětského mozku, pak víte, jaký vliv má přítomnost rodiče u dítěte. Opravdu chcete tvrdit, že to, že dítě v období dokonce už KOJENECKÉM podle vás může přirozeně znovu přejít do hlubší fáze spánkového cyklu sám, naprosto bez následků na psychiku a vztah k rodiči? Já nehodnotím, když se pro to někdo rozhodne. Ale tento odborný "článek" považuji za poškozující rady. Článkem akorát nalomené rodiče deprimujete, že jsou vlastně špatní a měli by dělat něco, co je proti jejich přirozenému instinktu a zaděláváte na problematický vztah dítěte vůči rodiči v budoucnu a zároveň se s tím můžou nést další problémy. Např. Snížení laktace, zesílení či rozvinutí poporodní deprese a mnoho dalších. Nabízím jiný úhel pro rodiče, kteří se necítí dobře a jsou ve stresu a tento článek je vystresoval ještě víc. Ačkoliv jsme po stránce vědomí a ravionálního myšlení již hodně vyvinutí, ve spoustě věcech jsme stále pudová zvířátka, která vlivem sociálního tlaku a vlivu méně a méně umí naslouchat svým pudům. Nicméně když jde o dítě, to opravdu není vyvinuté dost na to, aby rozumnělo našim nastavením, potřebám a zvykům. Opravdu si neomluví, že zůstalo samo bez ochrany, ani nezapomene(ve smyslu, že ho to nijak neovlivní). Myslete na to, že jeho mozek se vyvíjí stejně jako tělo. Je to zvířátko, co přišlo na svět jen s velmi málo známými podněty. Sací reflex, vůně mámy. Hlad, stres a strach. Vnímá když jsme u něj a když jsme pryč. Lidské mládě je nošenec, ne hnízdové mládě. Je-li tedy opuštěné, jeho instikt mu říká jedinou věc. Máma by mě neopustila, jestli u mě není, musela umřít. Jeho pláč je snaha nás přivolat, aby se o tom ujistil. A když nikdo nechodí, dojde závěru, že rodič zemřel a přejde do úsporného režimu, ve kterém šetří síly na přežití a snaží se snížit šanci, že ho najde predátor. Tohle "vidíš to, jak ztichnul, už je v klidu", je úsporný stav s velkým množstvím stresu. Proto pokud to jde a cítíte se v tom dobře, se nikdy neciťte provinile, že jste se svým dítětem.co nejvíce. On nás potřebuje i pro pomoc s těmi přechody mezi spánky, nejpřirozeněji mu pomáhá právě kojení. Takže další věc, za kterou se nemusíte cítit špatně, pokid kojíte na požádání, nejste dudlík. Zamyslete se, jak dudlím vznikl. Asi z toho, že si lidi všimli, že dítě přirozeně dudlá prso pro uklidnění a tak vymyslelk věc, kterou ho uspokojí, dudlík je tedy náhražka vás, nikoliv naopak. A že si to dítě nepamatuje - pokud se vyvíjíme, jaký vliv na nás mají hormony a prožitky, které během vývoje prožíváme? Dá se to představit jako strom. Pokud mu po cestě poskládáme překážky, taky vyroste, obroste je, proroste a cestu si najde. Ale to neznamená, že nejsou celý život patrné vlivy, vždycky bude v daných místech fyzicky omezený, ohnutý. I stresové hormony ovlivňují, jak bude vypadat vyvinutý mozek na konci procesu vývoje(i další orgány). Takže možná si nebudou pamatovat, že spali sami, ale úzkost třeba ze tmy, ta.jim zůstane. Nebo záchvaty úzkosti, které nebudou chápat, proč mají. Oslabený, slabý nebo dokonce žádný vzgah k rodiči, ve kterém se v tomto citlivém období "zklamali" a dnes třeba taky nevědí, proč ten vztah nejde úplně přirozeně vytvořit. To všechno se stát opravdu může. Nechci tím teď vytvářet paniku na druhou stranu, ale prosím, pokud přečtete tento článek a skončíte s myšlenkou - no jo, asi bych to měl zkusit - zhodnoťte i tyhle informace a zkuste najít alespoň nějakou střední cestu. Hezký den vše..

Pardon, oprava, zmátl mě čas na příspěvku. Pokud je článek přes 10 let starý, tak to pak chápu.