začátek je těžký, protože vím, že sis tím prošel také, ale věř mi, konec je pozitivní 😁
Fáze 1:
Poprvé cítíš bolest nebo nepohodlí v oblasti pánve, případně máš neustálé nutkání na močení, bolest na špičce penisu, bolest před nebo po močení, bolest po ejakulaci, bolest varlat, silný tlak v konečníku, bolest při vyprazdňování (příznaků je opravdu hodně). Vyděsíš se a myslíš si, že jde o infekci, rakovinu nebo že se s tebou děje něco vážného a nebezpečného (náhlý nárůst úzkosti a stresu). Obvykle se to objeví po rizikovém pohlavním styku, velkém stresu nebo zneužívání drog, alkoholu a obecně nezdravém životním stylu, a samozřejmě nadměrné MASTURBACI (jedna z hlavních příčin). Někdy se to stává i při nadměrném tréninku. Vždy existuje spouštěč, i když si ho ne vždy uvědomuješ (od samého začátku je přítomen silný psychický spouštěč, i když si to možná neuvědomuješ).
Fáze 2:
Vystrašený jdeš k lékaři, myslíš si, že něco najdou, a doufáš, že dostaneš léčbu, která ti konečně pomůže – ale to se nestane. Nic nenajdou, přesto příznaky přetrvávají. (Pokud nic nenajdou, máš vlastně štěstí, protože mnoho lidí bohužel skončí na několikaměsíční antibiotické léčbě, která jim vůbec nepomůže, ale naopak tělo ještě více poškodí a zvýší utrpení, protože žádné bakterie neexistují.) To vystřelí úzkost na úplně jinou úroveň. Začneš pátrat a narazíš na něco, čemu se říká chronická prostatitida nebo syndrom CPPS. Začneš o tom číst a uvidíš stovky komentářů zoufalých lidí, kteří s tím bojují roky. Přirozeně, příteli, upadneš do zoufalství. Cítíš silný tlak na hrudi, knedlík v krku a myslíš si, že už nikdy nebudeš stejný, že tvůj život skončil a začalo peklo (je velmi důležité tomu NEVĚŘIT!!).
Fáze 3:
Protože tě zdravotní systém zklamal, začneš hledat vlastní lék. I když nemáš potřebné znalosti, aby sis to celé skutečně vysvětlil, ponoříš se do toho a v hlavě si vytváříš scénáře: že jde o nějakou skrytou bakterii, virus nebo rakovinu. Zoufale se snažíš zjistit, co to způsobuje, protože ses rozhodl, že to musíš vyřešit za každou cenu – život v tomto stavu ti připadá bezcenný. Utrácíš peníze za vyšetření a doplňky stravy v naději, že pomohou. Čteš další a další smutné zkušenosti ostatních lidí a propadáš se hlouběji do zoufalství a deprese, protože se cítíš ztracený. Máš pocit, že ti nikdo nerozumí, že nikdo nezná tvou bolest, že jsi odsouzen nést toto obrovské břemeno. Jsi úplně ztracený a zraněný ve všech smyslech – bolí tě duše. Jen velmi málo lidí se zlepší. Většinou čteš komentáře lidí, kteří jsou stejně zoufalí a bezmocní jako ty. Každý den čteš víc a víc a modlíš se k Bohu, aby ti dal něco, důvod, proč se to děje. „Prosím, ať je to kýla. Prosím, ať je to bakterie. Prosím, ať je to nějaké poškození, které lze operovat. Dám všechny své peníze, jen abych se zbavil tohohle hrozného pekla.“
Přidat nový komentář