Parkinsonova choroba je druhé nejrychleji rostoucí neurodegenerativní onemocnění hned po Alzheimerově nemoci. Postihuje spíše lidi nad 50 let a způsobuje třes, zpomalení pohybů, svalovou ztuhlost i problémy s rovnováhou a zásadně zasahuje do každodenního života pacientů i jejich blízkých. Na 11. dubna připadá Světový den Parkinsonovy choroby, jehož cílem je zvýšit povědomí o této neurodegenerativní nemoci.
Úzkost, nejistota a obavy mohou velmi limitovat běžný život. Nedovolí člověku se uvolnit, relaxovat, soustředit se na práci, jasně uvažovat, kvalitně se vyspat, trápí ho napětí a obavy.
Přidružit se také mohou tělesné projevy úzkosti, mezi které patří zrychlený tlukot srdce, bolesti hlavy, zad, vyčerpanost a únava. Při stresových situacích a po nich může být únava a úzkost normální reakcí organismu. Pokud se ale úzkost objevuje bez zjevných důvodů, je třeba se pokusit odhalit její příčinu a problém vyřešit.
Jste úzkostný(á) téměř nepřetržitě?
Ne | odpovědět znovuMáte úzkost při pohybu mezi mnoha lidmi, bojíte se kontaktu s nimi, nedokážete se s nimi bavit a vyhýbáte se večírkům a podobným akcím?
Ne | odpovědět znovuJste nervózní, pokud nemůžete dělat to, co obvykle děláte, nebo máte strach z konkrétních věcí a nedovedete si představit, že byste byl(a) tomuto strachu vystaven(a)?
Ano | odpovědět znovu
Různé fobie mohou být příčinou Vaší úzkosti. Fobie je strach ze specifické okolnosti nebo předmětů. Řadí se sem například klaustrofobie - strach z malých uzavřených prostor, arachnofobie - panický strach z pavouků, agorafobie - strach z velkých prostor a mnoho dalších. Fobie se projeví zrychlením srdeční frekvence a dýchání, opocením, pocitem nezvládnutí situace a panickou obavou, že se Vám něco přihodí.
Dalším typem poruchy, která může působit panické a úzkostné stavy, je obsedantně kompulsivní choroba. Projevem je neustálé nutkání opakovat různé rituály a úkony, aniž by tomu člověk mohl zabránit. Obsedantního člověka se například stále "něco" ptá, zda dobře zamkl dveře, i když ví, že zamykal, kompulsivní člověk chodí dveře opakovaně kontrolovat. Porucha se ve většině případů projevuje smíšeně.
Dalším příkladem kompulse je neustálé nutkání mýt si ruce, počítat zrnka rýže v pokrmu, nebo nutnost chodit pouze po sudých dlaždicích, nešlapat na spáry a podobně. Pokud je tento rituál člověku nějak znemožněn, obyčejně z toho velmi znervózní. Vyhledejte lékaře - psychiatra. Udělá vám specializované psychiatrické vyšetření, předepíše vám antidepresivní a anxiolytické léky (na snížení tlaku) a také Vám nabídne psychoterapeutická sezení, na kterých se naučíte, jak se svými obsesemi bojovat a jak je zmírnit.
