Zánět slepého střeva

Břicho se v lidském těle nachází mezi hrudníkem a třísly. Jeho vnější stěna je tvořena několika vrstvami tělesných tkání. Tyto vrstvy drží svým společným působením ve správné poloze střeva a další životně důležité orgány.

Zánět slepého střeva může být dvojí povahy. V prvním případě se může jednat o akutní zánět slepého střeva, jehož příznaky se rozvíjejí během několika dnů. V druhém případě jde o chronický zánět slepého střeva, který je charakteristický dlouhodobými proměnlivými bolestmi břicha. My se budeme v článku věnovat akutnímu zánětu slepého střeva, který řadíme mezi náhlé choroby břišní, které mohou člověka ohrozit přímo na životě.

Klasické rentgenové metody mají jednu zásadní nevýhodu: záření proniká jednotlivými částmi těla, ale znázorňuje je všechny v jedné rovině, "jednu přes druhou". I školený lékař pak někdy těžko odhaduje vzájemné vztahy zobrazených útvarů, nemluvě o tom, že sytý "stín" kostí překryje vše ostatní, co se znázorňuje méně zřetelně. Snahy zobrazit jednu, poměrně tenkou vrstvu (tomografie) byly jen málo úspěšné. Tento problém mohl být vyřešen teprve tehdy, když rozvoj výpočetní techniky umožnil souběžné zpracování velkého množství dat.

Vyšetřování ultrazvukem je v současnosti základní a pravděpodobně i nejrozšířenější zobrazovací diagnostickou metodou. Má totiž mnoho předností: nezatěžuje vyšetřovaný organizmus pronikavým zářením ani nutností podávat kontrastní látku jako metody rentgenové, a vyšetřovací přístroj není zdaleka tak drahý jako u počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MR). Navíc lze, je-li to potřeba, vyšetřovat přímo u lůžka nemocného. Vyšetření je možno dokumentovat: jednotlivé záběry na speciální papír nebo celý průběh na videokazetu.