Vyšetřování ultrazvukem je v současnosti základní a pravděpodobně i nejrozšířenější zobrazovací diagnostickou metodou. Má totiž mnoho předností: nezatěžuje vyšetřovaný organizmus pronikavým zářením ani nutností podávat kontrastní látku jako metody rentgenové, a vyšetřovací přístroj není zdaleka tak drahý jako u počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MR). Navíc lze, je-li to potřeba, vyšetřovat přímo u lůžka nemocného. Vyšetření je možno dokumentovat: jednotlivé záběry na speciální papír nebo celý průběh na videokazetu.
Appendix, lidově řečeno červovitý přívěsek slepého střeva, je součástí tlustého střeva. Většinou dosahuje délky osmi až deseti centimetrů a tloušťky půl až jeden centimetr. Na povrch těla se promítá do takzvaného McBurneyova bodu, který se nachází v 1/3 na spojnici pupku s předním trnem kosti kyčelní vpravo. V tomto bodě bývá v klasických případech maximální bolestivost při zánětech apendixu. Toto je typická poloha červovitého přívěsku. Zrádné je ovšem to, že jeho umístění může být různé. Někdy bývá uložen až v pánvi, jindy schován za střevem, po boku střeva nebo třeba před slepým střevem. Jeho různé polohy znesnadňují lékařské vyšetření, mnohdy pak nelze dobře zobrazit nebo vyhmatat a může imitovat i jiná onemocnění.
Vzhledem k tomu, že apendix je trubicovitý orgán zakončený slepě, může dojít k jeho ucpání. Takto vzniká ideální zánětlivé prostředí. Ucpat se může zbytky potravy, nádorem, cizím tělesem nebo může uzavření způsobit útlak z vnějšku jizvou nebo srůsty po operacích. Příčinou zánětu mohou být také parazitární onemocnění jako třeba škrkavky nebo tasemnice, ale také mikrobiální nerovnováha po léčbě antibiotiky.
Akutní zánět slepého střeva (apendixu)
Akutní zánět slepého střeva je velmi závažné onemocnění, které se řadí mezi náhlé příhody břišní a vyžaduje urgentní, urychlenou léčbu. Jde o vůbec nejčastější náhlou příhodu břišní. Vyskytuje se nejvíce ve věku mezi pěti a třiceti lety, ale samozřejmě i v jiném věku není výjimkou.
Příznaky akutního zánětu slepého střeva (akutní apendicitida)
Začátek bývá náhlý, většinou rychlý, často za plného zdraví. Jelikož uložení slepého střeva, apendixu, není u každého člověka stejné, nejsou stejné ani příznaky. Typická akutní apendicitida začíná bolestí v oblasti pupku, která se postupně přesouvá do pravého podbříšku. Bolest bývá prudká, zhoršuje se při pohybu, hlavně při otřesech břišní stěny. Pokud pacient prudce dosedne nebo poskočí, pocítí krutou bolest. Často bývá také nevolnost a zvracení. Může se objevit i průjem, nebo naopak zácpa se zástavou odchodu plynů, což už je velmi nebezpečný, život ohrožující stav. Dále může být také zvýšená teplota.
Diagnostika zánětu slepého střeva
Diagnostika zánětu slepého střeva není snadná, jelikož výše zmíněné příznaky se mohou vyskytnout i u dalších onemocnění zažívacího ústrojí, jako je například ledvinová kolika, zánět žlučníku, jiný zánět střeva nebo u žen gynekologické potíže. V těhotenství je správná diagnóza zvláště obtížná a neobjevený problém závažný.
Při určení diagnózy začíná lékař anamnézou a vlastním vyšetřením pacienta. Poté následuje odběr krve, ve kterém se sledují známky zánětu, jako je zvýšený počet bílých krvinek či další zánětlivé hodnoty. Ze zobrazovacích metod se k diagnostice užívá ultrasonografie (ultrazvuk) břicha a malé pánve. Pokud dojde k zástavě odchodu plynů a stolice je vhodné udělat prostý snímek břicha. Pokud i nadále není diagnóza jistá, je vhodné přistoupit k vyšetření pomocí CT. U žen se doporučuje i gynekologické vyšetření k vyloučení onemocnění pohlavních orgánů.
Léčba zánětu slepého střeva
Pokud se nejedná o těžkou apendicitidu, je možné začít léčbou konzervativní, tedy neoperační. Ta zahrnuje klid na lůžku, omezení příjmu stravy ústy, studené obklady a popřípadě podávání antibiotik. Pacient dostává výživu do žíly, důležité je také dostatečné zavodnění. Udává se, že až v polovině případů zánět ustoupí. Nicméně je třeba očekávat, že k zánětu dojde opakovaně.
Při těžším zánětu a riziku vzniku komplikací je nutná operační léčba. Operaci lze provést klasicky, tedy řezem dutiny břišní ale také v současnosti preferovanou laparoskopickou metodou. Při tomto operačním způsobu se do břišní dutiny vstupuje pouze přes malé otvory. Do dutiny břišní se nejprve vpustí vzduch, aby byla lépe přehledná. Přes otvory se pak zavádí operační nástroje a kamera, která je napojena na obrazovku, kde může operatér sledovat zavádění nástrojů a poměry v břišní dutině, u mladých žen je výhodou kontrola vaječníků. Pacienti tedy nemají po operaci žádné větší jizvy, celkově je pro ně výkon méně náročný a zkracuje se i nutná doba pobytu v nemocnici.
Komplikace zánětu slepého střeva
Zánět slepého střeva je onemocnění, které se ihned po propuknutí musí řešit. V opačném případě by se mohly vyskytnout komplikace, které by mohly pro pacienta být i smrtelné. Nejčastější komplikací je perforace, tedy prasknutí zaníceného slepého střeva. To vede k zánětlivému onemocnění pobřišnice. Může dojít také k vytvoření abscesu, což je ohraničená dutina vyplněné hnisem, v oblasti zánětu. Rovněž se mohou vytvořit srůsty kolem zánětlivého červovitého výběžku.
