Ke vzniku této poruchy přispívají i některé vrozené předpoklady až 20 % z těch, kteří se s Crohnovou chorobou léčí, má mezi svými příbuznými dalšího nemocného s touto chorobou.
Zatímco před třemi lety se pohyboval kolem 55 000, v současnosti experti na trávicí trakt léčí už přibližně 70 000 nemocných Čechů. Odhadují, že do roku 2030 toto číslo opět vzroste, a to až na 80 000. Přesnou příčinu tohoto neradostného trendu neznají, zčásti za to může genetika, stres, ale také stravování a prostředí, v němž lidé žijí.
Čtěte také: Crohnova choroba a ulcerózní kolitida: jaký je rozdíl?
Nemoci snižují kvalitu života
„Snad vůbec nejhorším projevem střevních zánětů, o němž se málo ví, je obrovská únava pacientů. Ta jim znemožňuje pracovat, starat se o rodinu, o kvalitním trávení volného času nemluvě. Nemoci sice nezkracují délku života, ale významně snižují jeho kvalitu,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., prezident Vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnů a místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS). Podle odhadu expertů nemůže třetina pacientů se střevními záněty plně pracovat, dalších 10 % je v invalidním důchodu. Asi 10 500 nemocných pomáhá biologická léčba.
„Máme k dispozici řadu biologických preparátů a další přicházejí. Stále zkoumáme možnosti, jak život pacientů se střevními záněty zlepšit. Po čase u nich totiž biologika přestávají fungovat a je třeba je vyměnit nebo kombinovat tak, aby se protizánětlivý efekt sčítal. ‚Hitem‘ poslední doby je použití protilátek proti interleukinu 23,“ vysvětluje prof. Lukáš.
Gastroenterologové čekají od nových léků větší bezpečnost a efektivitu a také se chystají u svých pacientů změnit taktiku léčby.
„Chceme je léčit dříve, než dospějí do devastujícího stadia, kdy ve střevě vzniknou trhliny a další poškození. Jednáme o tom se zdravotními pojišťovnami, aby léčbu pacientům hradila v časnějších stadiích nemoci,“ uvádí prof. Lukáš a připomíná, že cena biologické terapie v posledních letech klesla až trojnásobně, a mohla by tedy být dostupnější většímu počtu potřebných. Dobře léčení pacienti pak mohou pracovat, a peníze tak do systému vracet.
Čtěte také: Co znamená, když se objeví krev ve stolici
Střevní záněty postihují stále častěji mladší ročníky
Idiopatické střevní záněty jsou autoimunitní onemocnění, která napadají střevní sliznici a poškozují ji. Postihují stále mladší ročníky – u Crohnovy choroby se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15 a 30 lety, v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků (asi 15–20 %). Zatímco u této střevní choroby hraje velkou roli genetika, a to až ze 70 %, v případě ulcerózní kolitidy se na rozvoji a opakovaném vzplanutí nemoci zase významně podílí psychický stav. Právě u pacientů s ulcerózní kolitidou se lékaři obávají zhoršení stavu kvůli současné situaci ve světě, válce, zdražování energií a dalším stresorům.
„Naším cílem je dosáhnout u pacientů tzv. hluboké remise – perfektně je zaléčit. Dosud se nám to daří u 30 % z nich. Toto číslo bychom chtěli zvýšit. Řada pacientů je na tom sice objektivně dobře, ale má například vyšší CRP, které ukazuje na aktivní zánět, nebo nemá ideální některý z dalších parametrů, jako je fekální kalprotektin,“ dodává prof. Lukáš. K dosažení cíle by měla vést tzv. precizní medicína, tedy ta, která je ušitá každému pacientovi na míru.
