Akutní leukemie

Typy leukemií

Leukemie se podle typu zmnožených krvinek rozdělují do mnoha druhů. Může být označena jako myeloidní, pokud postihuje tvorbu monocytů či granulocytů, či jako lymfatická, pokud postihuje tvorbu lymfocytů. Podle rychlosti průběhu pak může být označena jako akutní či chronická. Akutní formy mají rychlý průběh a neléčeny vedou velmi rychle ke smrti nemocného. Chronické formy mají pomalý a postupný průběh a nemocný může žít i několik let bez léčby, než je choroba rozpoznána. U akutních leukemií jsou výrazně zmnoženy jedny z nejčasnějších buněk vývojové řady – blasty, zatímco u chronické leukemie dochází ke zmnožení zralejších buněk, které však nemají normální funkci.

Příčina vzniku leukemie

Příčinu vzniku u většiny případů neznáme. Je však velmi pravděpodobné, že vznik většiny leukemií je výsledkem působení řady faktorů, které vedou k poruše normálního vyzrávání buněk kostní dřeně, z něhož se pak stává nekontrolovaný proces.

Jako rizikové faktory pro vznik leukemie jsou udávány: 

• kouření,
• styk s některými chemikáliemi (např. benzen),
• radioaktivní záření,
• zaměstnání v energetice.

Jsou také některé zprávy o možném podílu dědičnosti na vzniku leukemie, ale výskyt dvou či více případů leukemie v jedné rodině je spíše vzácností. Naopak poměrně častým případem bývá, že se leukémie objeví u pacienta, který byl již v minulosti léčen pro jiné nádorové onemocnění. Na vzniku některých případů leukemie u dospělých se spolupodílejí onemocnění imunity a prodělané virové infekce. U mnoha pacientů však zůstává příčina vzniku leukemií nejasná.

Příznaky akutní leukemie

Klinické příznaky leukemií plynou z neschopnosti kostní dřeně tvořit dostatečný počet normálních funkčních krvinek. Proto se u pacientů můžeme setkat se ztrátou energie, rychlou únavností a bledostí, které plynou z nedostatku červených krvinek. Dalším příznakem mohou být dlouhodobě přetrvávající či stále se vracející infekce, které jsou zapříčiněny nedostatkem normálně funkčních bílých krvinek. Nedostatek krevních destiček se pak často projeví krvácením z nosu či z dásní, nadměrnou tvorbou modřin bez předchozího úderu či tvorbou červených prokrvácených teček na kůži.

Někdy se leukemické buňky začnou hromadit v mízních uzlinách, které se proto zvětšují a bývají hmatné na krku, v podpaží a v tříslech. Při velkém zvětšení uzlin dojde ke zpomalení proudění krve a mízy v končetinách a k následnému otoku končetin. Často bývají leukemické buňky nahromaděny ve slezině, jejíž zvětšení se může projevit bolestmi břicha. Běžné jsou mírné bolesti kostí a kloubů na počátku onemocnění.

Někdy je však pacient bez jakýchkoliv obtíží a nemoc je objevena náhodně při vyšetřování krevního obrazu ze zcela jiného důvodu.

Léčba leukemie

Leukemie je v dnešní době u řady nemocných vyléčitelná, velmi však záleží na typu leukemie a na její pokročilosti. U všech typů je důležité, aby léčba byla vedena specialistou hematologem.

Onemocnění se u každého pacienta mírně liší a různé jsou i léčebné postupy, které jsou dle charakteru nemoci, doprovodných chorob a celkového klinického stavu pacienta. 

• Chemoterapie: Chemoterapie je druh léčby, při kterém jsou podávány léky, které se nazývají cytostatika. Ty mají za úkol zničit rychle se množící buňky, mezi něž nádorové buňky patří. Cytostatika ale působí nejen na nádorové buňky, ale i na jiné rychle se množící buňky lidského těla, a je nutno je tedy užívat velmi zodpovědně. 
• Terapie steroidy: Steroidy patří mezi látky, které se běžně vyskytují v lidském organismu. Podstatně vyšších hladin je dosahováno při jejich léčebném podávání zejména při léčbě akutní lymfoblastické leukemie, kdy pomáhají ničit leukemické buňky a mají zde svou nezastupitelnou úlohu. Mezi steroidy patří například prednison nebo dexamethazon.
• Radioterapie: Radioterapie využívá záření ke zničení nádorových buněk v určité části těla při co nejmenším poškození okolních tkání. Většinou je používána společně s cytostatiky. Tento druh léčby je nutný jen u některých typů leukemií, zejména u akutní lymfoblastické leukemie. Radioterapie je také častou součástí přípravných režimů před transplantací kostní dřeně či kmenových buněk, kdy je pak používáno celotělové ozáření.
• Transplantace kostní dřeně: V dnešní době hraje významnou roli v léčbě leukémie. Díky transplantaci může být krvetvorba obnovena. Dárcem by měl být člověk s co nejpodobnější buněčnou stavbou, tedy sourozenec či jiný příbuzný. Vhodní dárci se ale dají najít i v českých nebo mezinárodních registrech dárců.

Prognóza pacienta záleží na tom, o jaký druh leukémie se jedná a v jaké fázi byla zachycena. Obecně platí, že řada typů je v počátečních fázích dobře léčitelná. 

Zdroj: www.fnbrno.cz