Inzerce

Docent Jan Roth: Pohled na Parkinsonovu nemoc dostal v posledních letech nový směr

23. května 2012, Renata Vyšínová   |   přečteno: 13255x

Trpíte chronickou zácpou, nejste zrovna přeborníci v určování vůní, máte opravdu neklidný spánek a cigarety, káva a čaj vám nic neříkají? Podle vědeckých studií byste mohli onemocnět Parkinsonovou chorobou o něco pravděpodobněji, než ostatní. „Víme o této chorobě rozhodně víc, než před pětadvaceti lety, kdy jsem se na ni specializoval, ale to proč lidé onemocní, na to odpověď stále chybí,“ říká v rozhovoru Doc. MUDr. Jan Roth, CSc., vedoucí Centra extrapyramidových onemocnění Neurologické kliniky VFN Praha.

foto: shutterstock.com

Na Parkinsonovu nemoc se specializujete přes dvacet let. Co se za tu dobu změnilo – víte o ní víc, můžete pacientům nabídnout lepší léčbu a tím pádem lepší vyhlídky?

„V době, kdy jsem začínal se svou specializací, tedy před zhruba dvaceti lety jsme mohli již pacientům nabídnout lék, který už doplňoval látku u Parkinsonovy nemoci chybějící, tj. dopamin. Tady bych asi měl vysvětlit princip Parkinsonovy nemoci. Spočívá v tom, že se v mozku netvoří dopamin, tedy látka podílející se na přenosu impulzů v mozku. A netvoří se proto, že buňky, které ho mají vyrábět, předčasně umírají. Ovšem odpověď na to proč umírají, tu jsme neměli ani před dvaceti lety a nemáme ji ani dnes. Víme o Parkinsonově nemoci mnohem víc, než před dvaceti lety, ale zatím  ne proč vzniká.

To, že o ní ale víme víc, to nám moc situaci nezlehčuje. Když jsem začínal, brali jsme Parkinsona jako pouze důsledek nedostatku dopaminu, jehož výsledkem jsou klasické příznaky -  zpomalení a snížení pohybů, typický klidový třes, svalová ztuhlost, poruchy stoje a chůze. Postupem času jsme ale zjistili, že pacienti mají i další příznaky, které s hybností nemají nic společného. Považovali jsme to za náhodné projevy, za vedlejší účinky léčby, za vliv ostatních chorob – relativně nedávno jsme si ale uvědomili, že i to je Parkinsonova choroba. Nedostatek dopaminu a projevy s tím spojené, to je jen část příběhu, ta druhá se týká autonomních nervů, poruch spánku a bdění, celé řady psychiatrických poruch, tedy okruhů, které s nedostatkem dopaminu nesouvisí. V souvislosti s tím jsme si uvědomili, jak limitováni jsme v léčbě. Celé snažení, výzkum, jsme upřeli ke snaze dodat mozku dopamin, který mu chybí, ale teď víme, že to není všechno. To je úkolem 21. století – zabývat se těmi „nedopaminovými“ projevy. Zajímáme se o to, jak vypadají, jak by se daly léčit a co je jejich příčinou. Uvědomujeme si, že se v pozdějším stádiu nemoci mohou být dokonce i závažnější, než parkinsonský syndrom. Nelze ale zastírat, že co se jich týče, jsme v léčbě dost bezzubí.“

Přinesly tyto poznatky i nějaké nové léky?

„Máme k dispozici hodně léků, ale bohužel ani jeden z nich neléčí příčinu nemoci a nezpomaluje její vývoj. Jak už jsem řekl – zaměřují se hlavně na to, aby kompenzovaly nedostatek dopaminu. Pokročilejší jsou v tom, že to dělají s delším efektem, že umí pomaleji uvolňovat účinnou látku – to je výhodnější nejen pro pohodlí pacienta, ale ještě víc pro činnost mozku - ideální by totiž bylo, aby hladina dopaminu v mozku byla po celých 24 hodin stabilní. Při léčbě ale mozek bombardujeme dopaminem, takže jeho hladina stoupá a klesá v neustálých křivkách. Výsledkem je, že po zhruba pěti až osmi letech léčby – i té velmi úspěšné – nastupují komplikace. Myslíme si, že kdyby se nám už na začátku léčby podařilo nastavit hladinu tak, aby nekolísala či kolísala co nejméně, mělo by to být pro pacienta lepší. A je dobře, že to moderní nové léky už umí lépe – nabídnou nejen molekulu, která se dopaminu podobá a má podobné účinky, ale také působí po čtyřiadvacet hodin rovnoměrně.“

Můžete pacientům nabídnout i jinou variantu léčby?

„Důležitým pokrokem v léčbě Parkinsonovy nemoci je hluboká mozková stimulace, operace, která se objevila na konci dvacátého století. Jde o chirurgický výkon, při kterém do jader hluboko v mozku zavedeme elektrody, které vyvedeme ven z hlavy a podkožím až na hrudník, do stimulátoru. Vypadá podobně, jako například kardiostimulátor. Kabely posílají do mozku neustále slabé impulzy, které zlepší hybný stav pacienta. Metodu používáme v komplikovaných stádiích nemoci, tedy když jsou již přítomny komplikace, které charakteristicky „vyrábějí“  střídání stavů ztuhlosti s mimovolními pohyby a tak zapříčiňují výrazné kolísání soběstačnosti... Tahle metoda může vrátit pacientům hybnost, jako měli o více let před tím – a to dlouhodobě. Ovšem ani tato léčba neléčí vlastní chorobu, jen její příznaky spojené s nedostatkem dopaminu. Zlepší se hybnost, ale potíže „nedopaminové“, ty samozřejmě přetrvávají a prohlubují se. Navíc je to drahá metoda – operace stojí přes milion. Ačkoli ji považujeme již za standardní, nabízíme ji jen ve velkých centrech. Není určena pro každého, pacient musí splňovat celou řadu kritérií, protože jsou i případy, kdy bychom mohli tímto zákrokem spíš ublížit. Musíme také zohlednit, že jde o metodu operativní, která má i svá rizika.

V posledních letech se objevila ještě možnost podávání léku v podobě gelu speciální pumpou - hadičkou přes břišní stěnu přímo do tenkého střeva, kde se účinná látka vstřebává. Výhodou je neustálý přísun, tedy zamezení kolísání dávek. Lékaři ji volí u pacientů ve velmi pokročilém stádiu, pokud z nějakého důvodu nemohou podstoupit hlubokou mozkovou stimulaci. Tato léčba ale stojí přes milion ročně, takže ji pojišťovny hradí omezeně. Máme čekací listinu pacientů, kteří by tuto léčbu potřebovali, ale dokud jim neuvolní místo někdo jiný, nemají šanci. Proti tomu, že musí čekat na smrt někoho jiného, velmi brojíme a považujeme to za velkou křivdu.“

Pokud jsme u čísel – kolik pacientů s Parkinsonem vůbec je? Stoupá jejich počet v posledních letech?

„Asi patnáct tisíc v republice, z toho asi 300 až 400 má za sebou operaci a léčí se za pomocí hluboké mozkové stimulace.  Počet nemocných nějak drasticky nestoupá. Kombinace toho, že se dožíváme vyššího věku a zároveň máme lepší diagnostiku, může vzbuzovat dojem, že je případů víc, ale nemyslím si, že nějak dramaticky. Je pravda, že se onemocní i mladší lidé. Devadesát procent pacientů je ve věku padesát a výš, ale deset procent léčíme ještě před čtyřicátým rokem, což je pro některé lékaře dost novum. Když onemocní člověk po padesátce, dědičnost zřejmě nehraje až takovou roli, ale u mladšího čtyřiceti let určité riziko dědičnosti je.“

Jak vypadá klasický pacient?

„Pětapadesátiletý technický inženýr, který přijde s třesem ruky a zmenšováním písma a když ho vyšetříme, tak objevíme ještě sníženou hybnost končetiny – například jí nepohybuje při chůzi.“

Můžete popsat nejčastější první příznak?

„Nemusí to být třes nebo pohybový problém, může to být i deprese. Moc rádi bychom našli příznaky, které by jednou, až bude k dispozici preventivní péče, pomohly vybrat komu ji nabídnout. Zatím to vypadá, že se Parkinsonova choroba vyvine pravděpodobněji u těch, kteří mají chronickou zácpu kombinovanou s poruchou čichu a také mají abnormální chování v REM spánku – rozhazují rukama, vykřikují…“

Má vliv na vznik choroby to, že víc trávíme víc času před televizí, u počítače?

„Ne, vliv mají zřejmě dědičné faktory a určité faktory zevního prostředí jako toxiny… Životní styl zásadní vliv nemá, nedá si říci, že by si Parkinsonovu nemoc člověk nějak zavinil. Velké studie ukazují, že trochu vyšší riziko hrozí nekuřákům, lidem, kteří nepijí čaj, kávu ani alkohol. To ale neberte jako radu, abyste kouřili, pili kávu a tak se bránili onemocnění! Spíš to znamená, že lidé, kteří mají celý život nižší hladinu dopaminu, mají určité povahové vlastnosti – prostě nepropadají těmto požitkům, návykům, závislostem.“

Vysledovali jste nějakou souvislost s jinou chronickou chorobou?

„Existuje něco, čemu se říká esenciální třes. Je to poměrně časté, trpí tím až pět procent populace. Mají to mladí lidé – není to obvykle nějak velmi závažné, jen otravné. Třesou se jim ruce, hlava, hlas. Zdá se, že lidé, kteří mají tento třes od dětství, mají o trošičku větší riziko, že onemocní v pozdějším věku i Parkinsonovou nemocí. Mluvilo se o tom, že pacienti s Parkinsonem mají o něco nižší riziko nádorů než ostatní populace, ale naopak je vyšší riziko vzniku rakoviny kůže – melanomu. Diskutuje se vztah mezi Parkinsonem a Alzheimerovou nemocí, ale to není nějak jasné a přesvědčivé.

Pozorujete změny i na pacientech – jsou aktivnější?

„Pacienti jsou aktivnější, nenechají si nic líbit, vyžadují od lékaře víc informací, aktivnější přístup, což je dobře. Ostatně to bylo naší snahou i v roce 1994, kdy jsme zakládali společnost Parkinson – a podařilo se, dnes už má dva tisíce lidí, vydává časopis, pořádá rekondiční pobyty atd.  Musím ale zmínit jinou věc – morální devastace společnosti dosáhla takového stupně, že psychicky či fyzicky hendikepovaní lidé jsou totálně ignorovaní.“

V jaké fázi choroba člověka zbaví možnosti pracovat?

„To nejde říci obecně. Rozdíly jsou opravdu velké. Jsou pacienti, kteří jsou během tří až čtyř let hrozně špatní. Na druhou stranu máme pacienty, kteří i po dvaceti letech nemoci pracují. Obojí je vzácný extrém. Většině pacientů dokážeme vrátit dobrý život na pět, osm či deset let.  Ale nad deset let mají všichni pacienti nějaké komplikace – což ale neznamená, že jsou jimi vyřazeni ze smysluplného života.“

U těžce nemocných lidí většinou nastává etapa, ve které hledají zázrak, pomoc alternativní. Co to bývá u Parkinsonovy nemoci?

„Bohužel se s tím setkáváme často. Existují soukromé kliniky, např. na Ukrajině, v Číně, dokonce i v Německu (Předtím byli vyhoštěni z Holandska a čeká se na vyhoštění z Německa. Doufejme, že nepřijdou k nám), které se tváří velmi seriózně a nabízí „zaručenou pomoc“- kmenové buňky. I naši pacienti do takových jezdí a utrácí za to obrovské částky. Kmenová buňka je symbol naděje v mnoha oblastech medicíny, ale realizace v současné době je  jen podvod. Neříkám, že jednou z toho třeba něco nebude, ale zatím je na to brzy, účinnost nikdo neprokázal, nic ověřeného není.“

Existuje alternativní metoda, kterou byste jako úspěšnou označil?

Pokud míříte směrem k marihuaně, pak ani její účinky nebyly prokázány. Vlastně nevím o žádné alternativní metodě, na kterou bych během pětadvaceti let své praxe narazil, která by měla nějaké prokazatelné účinky.“  Zásadní význam ale má fyzioterapie, kondiční a speciální cvičení – to je nedílnou součástí péče o každého pacienta s touto chorobou.

Máte zkušenosti s touto chorobou, znáte pacienta, který se s ní musel naučit žít? Napište nám do diskuse nebo na mail redakce@ordinace.cz

autor: Renata Vyšínová , ordinace.cz

Inzerce
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Diskuse k článku
Veselý Petr3 poděkování

Dobrý den, Chtěl bych přidat ještě jeden postřeh který by mohl být přínosem pro Parkinsoniky a který není v článku zmíněn.Je to meditace která v mém případě byla velikým přínosem a žekl bych ,že byla jedním z nejdůležitějších faktorů který se podílel na tom že jsem PD přidal do svého života aniž bych se z toho zhroutil. Nemusí to být recept pro kadého, ale mě to pomohlo.První příznaky se projevili v roce 2003 ,posléze jsem podle plakátu který visel v čekárně v neurologické ordinaci dospěl názoru že ty symptomy které tam popisují všechny mám a tedy že jsem počnajícím vlastníkem tohoto onemocnění.Doktoři ale nesouhlasili a dva roky odmítali mnou stanovenou diagnozu. Konec dohadům učinilo pracoviště v Kateřinské které moji domněnku potvrdilo .V této fázi kdy jsem si uvědomil co tato diagnoza znamená jsem skončil v blázinci .Pobyl jsem si tam tři týdny a začal přemýšlet co s tím. Odjel jsem do Indie a postupně objevoval meditaci jako způsob který změní způsob myšlení v tom smyslu,že vlastně o nic nejde, a že to je vlastně "ptákovina " kterou nemá cenu se zabývat. Postupně jsem navštěvoval státy kde meditace jakožto způsob stabilizace mentálního pole byla věcí zcela běžnou a zaznamenával posun k lepšímu. Ne že by se nemoc zlepšila a byla mě tak trošku ukradená. Nestála za to se s tím moc zabývat.Zkusil jsem také implantaci kmenových buněk v Kolíně nad Rýnem ,ale takový šamany lze spatřit pouze na Sibiři nebo v některých afrických kmenech které vyznávají animismus . Já jsem se s nimi setkal v severním Thajsku .Tam mě vymazali záběr na kameře z jejich seance kterou si nepřáli dokumentovat a kterou jsem si samozřejme nafilmoval. Zanamenal jsem sice divný pohled ze strany šamana ale překvapení mě čekalo doma . Na záběru šel na kameře jenom čas jinak pouze zrnění.To na mě zanechalo docela silný dojem.Ovšem ještě větší dojem na mě zanechali výsledky implantace kmenových buněk výzkumníky v Kolíně který jsem sice nefilmoval ale měli stejný výsledek jako ti animisté v Thajsku. Taky nic Vlastně jo,stálo to 250 000 Kč Jinak souhlasím se vším co je v článku napsáno,obvzláště každodení cvičení a duševní i duchovní vyrovnnost je dúležitým faktorem v zmírnění následků PD. Toť moje zkušenost,která může někomu třeba pomoci. Veselý Petr

Reagovatpoděkovatnahlásit

29. května 2013, 10:58:15

Melatonin

Hodně mi se spánkem pomohl Melatonin. myslíte, že je velký problém, když musís brát doplnky stravy ?

Reagovatpoděkovatnahlásit

31. ledna 2016, 22:34:26


Celkový počet příspěvků v diskusi: 2. Vstoupit do diskuse.
Přidat nový komentář

 Neradi počítáte? Přihlášení uživatelé nemusí.

 [ pravidla diskuse ]
Inzerce
loading...
Nové články emailem
Anketa
Jste také dárcem krevní plazmy?
Zatím hlasovalo 67 lidí.
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Aktuální diskuse
  • Erich (ukončení léčby antidepresivy) 16. srpna 2017, 10:24:57

    Do padesati tri roku jsem bral spoustu psych.leku V dubnu r.2016 jsem postupne vysadil vsechny… Diskutovat

  • Luboš (Diabetická neuropatie ) 14. srpna 2017, 14:14:10

    Musím uznat ,že na tom něco je.I mne to pomáhá. Zejména v noci ,kdy mohu spát ,jako… Diskutovat

  • Pepa (Máte někdo zkušenosti s novým lékem CHAMPIX?) 17. srpna 2017, 14:58:25

    Mrkni na konkurenční diskusi tam je hooodně živo.Hi,Hi. Diskutovat

Napsali jste nám

Děkujeme Vám za všechny dotazy a připomínky.
Vaše redakce

Naši partneři
Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.