Hodgkinova choroba a non Hodgkinský lymfom

Datum: 19. března 2007, MUDr. Jarmila Křížová PhD.Přečteno: 32882x

Dříve smrtelné onemocnění nyní dokážeme s úspěchem ve vysokém procentu zcela vyléčit.

Co je lymfom?

Jaké jsou příčiny lymfomů?

Jaké jsou příznaky

Existuje první pomoc?

U lékaře

Jak se lymfom léčí?

Co neovlivníte

Co můžete sami

Máte riziko vzniku lymfomu?

Časté otázky

Otestujte se…

Doporučení stránky

Hodgkinova choroba i non-Hodgkinský lymfom jsou příkladem úspěchu moderní medicíny. Zatímco ještě před 20-ti lety na tyto nemoci běžně lidé umírali, tak dnes je dokážeme úspěchem léčit a ve vysokém procentu zcela vyléčit.
Non-Hodgkinský lymfom je nejčastějším nádorovým onemocněním ve věku 20-40 let, nyní jeho výskyt stoupá zejména v souvislosti onemocněním AIDS.

Co je lymfom?

Je to nádorové onemocnění mízních neboli lymfatických uzlin.
Základní rozdělení je na lymfom Hodgkinův, nazvaný podle svého objevitele Thomase Hodgkina a lymfomy non-Hodgkinské (NHL), kterých je celá řada. Přesné určení jejich typu je možné jen podrobným mikroskopickým, speciálním imunologickým a jiným vyšetřením postižené uzliny nebo jiné tkáně.

Hodgkinův lymfom postihuje více mladé pacienty, častěji muže, ve věku od 15 do 30 let, ale nemoc se může rozvinout i u starších pacientů nad 60 let věku. Non-Hodgkinské lymfomy se mohou vyskytnout v jakémkoli věku, opět častěji u mužů, střední věk při diagnóze je kolem 50 let.

Hodgkinův lymfom začíná obvykle v mízních uzlinách, ale velmi rychle se nádorově změněné buňky šíří do celého těla- na tuto nemoc pohlížíme jako na systémové nádorové onemocnění.

Non-Hodgkinský lymfom se může vyskytovat ve všech tkáních, ve kterých jsou přítomny lymfocyty (bílé krvinky), takže kromě uzlin postihuje kostní dřeň, zažívací trakt, štítnou žlázu, oko, mozek, kůži, játra, slezinu, plíce, kosti, varlata, ledviny nebo další tkáně.

Non-Hodgkinské lymfomy se dělí na NHL nízkým a vysokým stupněm malignity (zhoubnosti). Ty vysokým stupněm malignity jsou velmi agresivní, od začátku způsobují řadu vážných obtíží, ale při dostatečně rasantní léčbě jsou vyléčitelné. Naproti tomu NHL nízkým stupněm malignity (indolentní) probíhají daleko pomaleji, člověk o jejich existenci nemusí měsíce nebo dokonce léta vůbec vědět. U této skupiny lymfomů je reakce na léčbu obvykle také velmi dobrá, ale nemoc má sklon se vracet, je nutno ji opakovaně léčit a dlouhodobá předpověď je špatná.

Jaké jsou příčiny lymfomů?

Buňky lymfatického systému se změní a začnou se nekontrolovaně množit. Postižená uzlina nebo skupiny uzlin se začnou zvětšovat a ztrácejí své původní funkce. Co je vlastní příčinou tzv. maligního zvratu buňky zatím přesně nevíme. Rozhodně to není jedna konkrétní příčina, ale kombinace mnoha faktorů. Předpokládá se určitá genetická dispozice, vztah k snížené obranyschopnosti těla (až 1000x vyšší výskyt u nemocných těžkou poruchou imunity- např. AIDS), při vzniku některých případů non-Hodgkinského lymfomu hraje roli virus způsobující mononukleózu (virus Epstein-Barrové).

Jaké jsou příznaky?

Prvním příznakem je nejčastěji nebolestivé zvětšení lymfatické uzliny, nejčastěji na krku (80%), v podpaždí či v třísle. Ke zvětšení uzlin dochází i na jiných místech lidského těla (uvnitř hrudníku, břicha, v pánvi), tam ale nejsou hmatatelné. Příznaky mohou být důsledkem nakupení nádorových buněk v postiženém orgánu – uzel ve štítné žláze, poruchy zažívání při postižení žaludku atd. Rozpoznání onemocnění v takovém případě bývá složitější a nemocný pak často vyhledá lékaře až v okamžiku pokročilého stavu.

Celkové příznaky jsou spíše typické pro Hodgkinovu nemoc. Jsou to hlavně opakované horečky nad 38°C, noční pocení, hubnutí, slabost, kašel či dušnost, bolest uzlin po konzumaci alkoholu, svědění kůže, otoky či bolesti různých částí těla

Existuje první pomoc?

V pravém slova smyslu první pomoc neexistuje. každým nebolestivým zvětšením lymfatické uzliny, které přetrvává déle než dva týdny, navštivte lékaře.

U lékaře

Lékař se Vás nejprve přeptá na okolnosti vzniku zvětšených uzlin, zda nepředcházel nebo není přítomen v okolí uzliny zánět, pak Vás celkově vyšetří a pokud je podezření na lymfom je nutné vyšetření zvětšené lymfatické uzliny. Uzlinu chirurg odebere v místním znecitlivění (anestézii), pokud není uzlina dobře přístupná (např. v břiše) je nutná celková narkóza. Mikroskopické, imunologické a další speciální vyšetření vzorku lymfatické tkáně provádí histopatolog, výsledek obdržíme obvykle do 10ti dní po provedeném odběru.

Jestliže histologické vyšetření uzliny prokáže, že se jedná o lymfom, jsou nutná další vyšetření cílem zjistit rozsah onemocnění (tzv. staging). Důležité je, kde jsou lymfatické uzliny postižené, zda jsou pouze na jedné či obou stranách bránice a zda jsou postižena místa i mimo lymfatický systém (játra, plíce, střevo, kosti atd.). Provádí se podrobné zobrazení uzlin a mízních cév speciálním rentgenovým vyšetřením (lymfografií) a počítačovou tomografií (CT) břicha i hrudníku, je nutné absolvovat rentgen hrudníku a ultrazvuk břicha, mikroskopicky se vyšetřuje kostní dřeň, někdy i jiné tkáně (např. játra, mozkomíšní mok).

Dále se provádí laboratorní rozbor krve, kde se sleduje krevní obraz a některé ukazatele aktivity onemocnění.

Jak se lymfom léčí?

Lymfomy patří díky současným postupům většinou k dobře léčitelným i vyléčitelným nádorovým onemocněním. Léčba spočívá v kombinaci protinádorové chemoterapie a v některých případech radioterapie. Volba léků a intenzity léčby závisí na typu lymfomu, na klinickém stadiu nemoci, na celkovém tělesném stavu a na věku pacienta.

V určitých situacích je vhodné použít vyšší dávky chemoterapie, takzvanou vysokodávkovanou chemoterapii. Vyšší protinádorový účinek je spojen se závažnějším negativním dopadem na krvetvorbu. Proto se po vysokodávkované chemoterapii provádí transplantace krvetvorných buněk. Vlastní transplantace se podobá krevní transfúzi, probíhá ve formě nitrožilního podání krvetvorných buněk odebraných před léčbou.

Cytostatika užívaná pro léčbu lymfomů jsou vysoce účinná, ale jejich podání je spojeno s výskytem některých nežádoucích účinků. Používané léky poškozují hlavně rychle se dělící buňky, což jsou především nádorové buňky, ale i krvetvorné buňky kostní dřeně, buňky sliznice zažívacího traktu, mužské pohlavní buňky nebo buňky vlasových kořínků. Poškození kostní dřeně má za následek úbytek bílých krvinek následnou poruchou imunity a vyšší náchylností k infekcím, úbytek červených krvinek (anemie) způsobuje únavu, bledost, dušnost, nevýkonnost, úbytek krevních destiček je spojen rizikem krvácení. Poškození sliznice zažívacího traktu se projevuje bolestivými afty v ústech, poruchami polykání, nevolností, zvracením (to může být způsobeno i přímým vlivem na mozek), průjmy a nadýmáním. Po chemoterapii většinou dojde k vypadávání vlasů a ochlupení. Postižení rychle se množících normálních buněk cytostatiky je dočasné a po ukončení terapie se vše vrací do normálu.

Při radioterapii se ozařuje oblast postižených uzlin, preventivně se mohou ozařovat i dosud nepostižené uzliny. Nežádoucí účinky radioterapie jsou obdobné jako u chemoterapie- únava, nevolnost a ztráta chuti k jídlu, podráždění sliznic dutiny ústní, jícnu, postižení střev, poradiační ožehnutí kůže a ztráta ochlupení (při použití vysokých dávek záření i trvalá).
Někdy je součástí léčby i takzvaná imunoterapie, při které používáme léky, které stimulují vlastní imunitní systém.

Podpůrná léčba odstraňuje potíže, které nemoc a její léčba způsobuje. Podávají se léky proti bolesti, proti zvracení, když je třeba tak krevní transfuze nebo růstové faktory, které povzbuzují vlastní krvetvorbu. Při infekci se podávají antibiotika dříve a silnější než u jinak zdravých lidí, často se kombinuje více ATB, používají se i léky proti plísňovým zánětům a virovým infekcím, ve zvláštních případech i infúze protilátek od dárců krve

Co neovlivníte

Vznik samotného onemocnění neovlivníte. Stejně tak se mohou různě projevit vedlejší účinky léčby a Vaše reakce na ní.

Co můžete sami

Dbejte rad lékařů. Při léčbě, která vede k oslabení imunity, je nutné dbát o prevenci infekcí- v době epidemií se vyhýbejte většímu shromáždění lidí (dopravní prostředky, nákupní centra, kina atd.).

Máte riziko vzniku lymfomu?

Non-Hodgkinský lymfom velmi často doprovází onemocnění AIDS a jiné imunodeficitní stavy.

Časté otázky

Onemocněl jsem lymfomem. Před léčbou mi lékař doporučil odebrat a uložit sperma. Proč?
Léčba chemoterapií a ozařováním ovlivňuje plodnost. U žen poměrně často dochází po určité době od ukončení léčby k obnovení plodnosti, u mužů je však tvorba životaschopných spermií často porušena nevratně. Je však možné ještě před zahájením léčby sperma odebrat a uložit ve sperma bance, u žen pak hormonální léčbou ochránit vaječníky.

Mám zvětšené mízní uzliny na krku. Bojím se lymfomu?
Zvětšení lymfatických uzlin je daleko častěji způsobeno jiným onemocněním, např. zánětem. Zánětlivé uzliny však bývají většinou bolestivé, někdy zarudlé. V okolí se zpravidla vyskytuje infekční ložisko (mandle, zuby atd.). Pokud bude zvětšení trvat déle než 14 dní, navštivte lékaře.

Jak se provádí transplantace vlastní kostní dřeně?
Kostní dřeň se předem odebere v celkové narkóze nejčastěji z lopaty kyčelní kosti a pak (např. po chemoterapii) je podána do těla formou transfuze.

Na základě rentgenového vyšetření hrudníku bylo vysloveno podezření na lymfom. Co budu muset absolvovat?
Především Vás lékař vyšetří, zjistí, zda jsou hmatné nějaké zvětšené uzliny, bude Vám odebrána krev. Případné další postižené uzliny budou hledány pomocí různých zobrazovacích (nebolestivých) metod- ultrazvuk, počítačová tomografie atd. K ověření diagnózy bude muset být uzlina z těla vyjmuta a pečlivě vyšetřena pod mikroskopem