V medicíně se slovo bypass používá k označení uměle vytvořené cévní spojky, nejčastěji na tepnách zásobujících srdce - tedy na koronárních tepnách.
„Většina z nás bývá vystavena spíše menším výkyvům hustoty krve, které vnímá především jako silnou bolest hlavy. Té nás zbaví dostatečný příjem tekutin – v průměru by to mělo být 1,5 až 2 litry denně. Příjem tekutin je třeba výrazně zvýšit při jakékoli infekci, v případě onemocnění Covid-19 ještě důsledněji. Toto onemocnění může samo o sobě vést ke vzniku krevních sraženin v cévním systému a vyšší hustota krve riziko dále akceleruje,“ říká prof. MUDr. Jan Piťha, CSc., spolupracovník AquaLife Institutu z pražského IKEM. Velmi dobrým zdrojem tekutin jsou přírodní minerální, pramenité a kojenecké vody. Mají původní složení, neobsahují chemické přídatné látky, nedezinfikují se. Jsou přírodně čisté, a v podstatě tak představují biokvalitu v pitném režimu.
Krev koluje v cévách poháněna srdečním svalem a musí se dostat ke všem buňkám v těle. Jednou z důležitých podmínek, aby vše probíhalo bezproblémově, je správná hustota krve neboli krevní viskozita. Zjednodušeně řečeno pohybující se sloupec krve by měl mít krevní buňky (především červené krvinky) uprostřed cévy a ostatní složky krve by měly proudit více po okrajích. To zaručuje doslova hladký průběh krevní cirkulace, tedy aby krev snadno doklouzala k periferii a dodala tam kyslík i potřebné živiny. Pokud má krev nízkou hustotu, pohybuje se rychle a bez větších obtíží. Pokud je ale hustější než obvykle, její průtok se zpomalí. Zvýšení hustoty krve může způsobit nadbytek krevních elementů (červené a bílé krvinky, krevní destičky) nebo také výrazný vzestup krevních bílkovin.
„Mírné zvýšení hustoty krve se projevuje bolestmi hlavy a příčinou je velmi často nižší příjem tekutin. Hlavní trojicí závažnějších příznaků v případě výrazného zvýšení hustoty krve jsou mozkové příhody, poruchy zraku a krvácení z nosu, dásní nebo do trávicího traktu. Vyšší hustota krve může vést i ke vzniku krevních sraženin,“ vysvětluje prof. Piťha, vedoucí laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM, a dodává:
„právě v současné době, kdy doznívá pandemie onemocnění Covid-19, které může způsobit krevní sraženinu poškozením cévní stěny, je třeba myslet také na toto riziko i po odeznění akutních příznaků. Zvýšená hustota krve může způsobit také akutní poškození ledvin nebo srdce, a to přes krevní sraženiny v drobnějších cévách.“
Pravidelný a vhodný pitný režim je nezbytnou a odborníky doporučovanou součástí prevence celé řady onemocnění včetně těch způsobených příliš hustou krví. Vhodnou součástí každodenního pitného režimu jsou především přírodní minerálky, které doplňují tělu kromě tekutin i důležité minerální látky (hořčík, vápník, draslík aj.).
„Závažné poruchy hustoty krve se pak léčí dostatečným zavodněním organizmu včetně podávání tekutin infuzemi. Ve velmi těžkých případech se využívá i očišťovací metoda krve (plasmaferéza), která z ní odstraňuje nadbytek bílkovin. Zároveň je nutné co možná nejdříve zahájit léčbu onemocnění, které tento stav způsobilo,“ doplňuje prof. Piťha.
Zdroj: AquaLife Institute
