Inzerce

Léčivé rostliny používané při zánětech dýchacích cest 4. část L-P

28. července 2008, MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková   |   přečteno: 12430x

Lipový květ se v čajových směsích s oblibou kombinuje s květem černého bezu. Používá se u těch chorob, kde je žádoucí potní kůra. Tento léčivý nápoj se podává nejen při horečnatých onemocněních a zánětech dýchacích cest.

foto: shutterstock.com
ORDINACE.cz DOPORUČUJE

Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra)

Tato vytrvalá bylina, původem z Orientu, se pěstuje – i když zřídka, také u nás. Zplaňuje výjimečně. Bývá vysoká 1-2 metry, s dřevnatějícím kořenem. Lodyhy jsou vzpřímené, větvené, s eliptickými listy. Modrofialové květy vytváří květenství – klasy. Kořeny je vhodné sbírat v červnu nebo říjnu. Po vykopání se omyjí a oloupou, po té se šetrně suší při teplotách do 40°C. Sušené kořeny obsahují sladce chutnající glykosid glycirrhizin, vápenatou nebo amoniovou sůl kyseliny glycyrizínové. Dále bývají přítomny: glykosid liquiritin, silice, třísloviny a flavonoidní glykosidy, oxykumaríny, látky podobné pohlavním hormonům (estrogenům), hořčinu glycyramín a další. Účinné látky z lékořice rozpouštějí hleny a usnadňují odkašlávání. Mají také protizánětlivé účinky. Blokují růst a množení bakterií. Vnitřně se užívá odvar, kde se lékořice kombinuje s jinými rostlinami usnadňujícími odkašlávání. Je vhodným prostředkem při kašli i chrapotu. Bývá oblíbenou součástí průduškových čajových směsí, kde přispívá zároveň ke zlepšení jejich chuti.

Kdy se užívání nedoporučuje

Užívání lékořice není vhodné při vysokém krevním tlaku, jaterních onemocněních, užívání některých močopudných léků nebo při snížené hladině draslíku v krvi (dále zvyšuje jeho vylučování z těla.)

Len užitkový (Linum usitatissimum)

Čas od času se i nyní na našich polích můžeme setkat s rostlinou, která kvete výrazně modrými kvítky. Nevíme přesně, odkud tato prastará kulturní rostlina pochází, ale odedávna se u nás pěstuje pro textilní vlákna a olej. Ve farmacii se používají zralá semena získávaná z odrůd lnu, jejichž tobolky po dozrání puknou. Semena se suší na plachtách při teplotách do 40°C. V osemení lněného semínka je přítomno velké množství slizu. Součástí slizu bývají jednoduché cukry (arabinóza, galaktóza, ramnóza, xylóza aj.). Semena obsahují vysýchavý olej složený zejména z acylglycerolů kyseliny linolenové, linolové a olejové, bílkoviny, fosfatidy, steroly, glykosidy. Sliz lněného semínka má protizánětlivé, projímavé účinky. V lidovém léčitelství se užívalo jako mucilaginosum při zánětech dýchacích cest. Na sliznicích vytváří sliz ochrannou vrstvu. Při zánětech nosohltanu je vhodné kloktat neslazeným odvarem ze lněného semínka. Vnitřně se užívá macerát získaný : přelitím 7g rozdrcených lněných semen sklenkou studené vody a nechá se stát do večera. Poté se přecezený nápoj vypije. Semena drtíme těsně před přípravou nápoje, nikdy ne do zásoby. Po dvou hodinách od rozdrcení na vzduchu ztrácí účinnost.

Kdy se užívání nedoporučuje

Z nežádoucích účinků se může projevit průjem, plynatost, nevolnost a nucení na zvracení. Přípravky ze lněného semínka by neměli užívat děti či mladiství, těhotné, kojící ženy a muži, trpící onemocněním prostaty.

Libeček lékařský (Levisticum officinale)

Tato mohutná vytrvalá rostlina se s oblibou pěstuje v našich zahrádkách. Má velmi výraznou vůni. Její nať čerstvá i sušená se používá jako koření do polévek či omáček. Pro léčebné účely se sbírá oddenek a kořen. Sklízí se na podzim nebo časně z jara. V lidovém léčitelství se užívaly také sušené listy a plody. Hlavní účinnou složkou je silice, složená z laktonových sloučenin kyseliny ftalové, terpineolu, cineolu, karvakrolu, aj. Dále jsou v kořenech přítomny sacharidy, furanokumaríny (bergapten) a organické kyseliny. Furanokumaríny libečku jsou málo rozpustné ve vodě, proto není třeba se příliš obávat jejich nežádoucích účinků. Léčebně se využívají hlavně močopudné účinky libečku. Silice podporuje také vylučování trávících šťáv. Při onemocnění dýchacích cest se v lidovém léčitelství doporučoval sušený libeček k inhalaci. Odvar ze sušeného kořene se pil také při zánětu průdušek.

Na co si dát pozor

Použití libečku by se měli vyhnout pacienti, kteří se léčí pro vysoký krevní tlak, těhotné a kojící ženy, děti, pacienti s chorobami ledvin a ti, kteří užívají diuretika (léky zvyšující tvorbu moči a vylučování tekutin z těla). Libeček by neměl být používán déle než týden a denní dávka nemá překročit čajovou lžičku sušeného kořene, listu či plodu.

Lichořeřišnice větší (Tropeolum majus)

Jednoletá bylina původem z Jižní Ameriky s dužnatou poléhavou lodyhou a dlouze řapíkatými listy s okrouhlou čepelí. Kvete od května do října oranžově žlutými až červenými květy. Plody jsou tobolky. Rostlina má velmi specifickou vůni, která nemusí být každému příjemná. U nás se běžně pěstuje v zahrádkách. Používají se čerstvé květy, listy, semena a čerstvá šťáva. Tyto části lze sklízet po celou dobu vegetace s výjimkou semen, které se sbírají v době zralosti v srpnu či září. Lichořeřišnice obsahuje glykosid glukotropeolin, který se štěpí enzymem myrosinem. Při štěpení vzniká benzyliisothiokyanát, glukóza a hydrogensíran draselný. Benzyliisothiokyanát i další obsahové látky s antibiotickým působením se vylučují močí, ale i plícemi a dýchacími cestami. Při zánětech horních cest dýchacích akutních i chronických lze použít vnitřně: 30g vylisované šťávy nebo 40-50g salátu z této rostliny dvakrát denně.

Lípa srdčitá, Lípa velkolistá (Tilia cordata, Tilia platyphyllos)

Tyto obyčejně impozantní rozložité stromy bývají ozdobou našich stromořadí, zahrad či parků. Kvetou od konce května do července. Květenství s blanitým podpůrným listenem se sbírají hned po rozkvětu, samozřejmě za suchého počasí. Sušit se musí velmi šetrným způsobem, tedy rychle ve stínu. Je-li k sušení použito tepla umělého, pak nesmí teplota překročit 35°C. Lipový květ je ceněn zejména pro obsah silice. Dále jsou přítomny sliz, glykosidy a látky chemicky příbuzné vitamínu E. Komplex obsahových látek utišuje křeče, rozpouští hleny, působí protizánětlivě a podporuje pocení. Ze sušeného květu lípy se připravuje k vnitřnímu použití nálev: 4g sušeného lipového květu se přelijí 2dcl vroucí vody. Vše se nechá 10 minut zakryté stát, po té se nálev scedí. Takovéto dávky je vhodné vypít čtyři denně. Důležité je nálev pít v klidu, na lůžku co nejteplejší. Lipový květ se v čajových směsích s oblibou kombinuje s květem černého bezu. Používá se u těch chorob, kde je žádoucí potní kůra. Tento léčivý nápoj se podává nejen při horečnatých onemocněních a zánětech dýchacích cest.

Mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum)

Mateřídoušková nať se sbírá obvykle těsně před rozkvětem, od června do září. Při sběru se seřezávají pouze vrcholky bez spodních dřevnatých částí. Sušíme ji ve stínu v průvanu co možná nejrychleji, nikdy ne na slunci. Při sušení umělým teplem používáme teplotu maximálně 35°C. Mateřídouška obsahuje silici tvořenou: tymolem, citralem, eugenolem, cymolem, karvakrolem a dalšími látkami, třísloviny, kyselinu ursolovou, flavonoidy. Množství silice přítomné v rostlině a její chemické složení se liší podle stanoviště, na kterém roste. Mateřídouška ze slunných lokalit má vyšší obsah silic a je kvalitnější. Mateřídoušková silice má silné antiseptické účinky. Rozpouští hleny, usnadňuje odkašlávání, uvolňuje křeče a tišší kašel. Vnitřně se používá nálev, který připravíme z: 5g řezané natě na čtvrt litr vroucí vody. Necháme 10 minut stát zakryté na teplém místě. Po scezení pijeme nejlépe čtyřikrát denně před hlavními jídly a před spaním. Takto připravený nálev lze použít také jako kloktadlo při zánětech v dutině ústní, angíně, zánětech nosohltanu. Mateřídoušku je možné použít také k inhalacím při rýmě a zánětech dýchacích cest. Podává se také ve formě sirupu, zejména dětem. Někdy se malá množství mateřídoušky užívají v kuchyni jako koření.

Kdy je třeba opatrnosti

Dlouhodobé používání mateřídoušky ve vysokých dávkách není vhodné pro těhotné, kojící ženy či malé děti. Podávání větších dávek by mohlo být škodlivé pro lidi s akutními střevními záněty nebo pro pacienty, kteří se léčí se srdečními chorobami. Silice izolovaná z mateřídouškové nati obsahuje tymol ve větších koncentracích a je při vnitřním užití toxická. Může způsobit mimo jiné poškození štítné žlázy, které bývá provázeno nárazovým vyloučením velkého množství jejích hormonů. To mívá negativní vliv na srdce a krevní oběh.

Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum)

Pochází ze Středomoří a je rozšířena také na Ukrajině, v Maroku, v Číně i Indii. V těchto zemích se také pěstuje jako kulturní rostlina. Je to jednoletá bylina dorůstající výšky až jeden metr, se vzpřímenou málo větvenou lodyhou. Kvete žlutě. Sklízí se semeno, které se dosuší. Obsahuje především sliz, tvořený manogalaktany s malým podílem xylózy, bílkoviny, olej, steroidní saponiny, steroly, flavonoidy, alkaloid trigonelín, hořké furostanové glykosidy a silici. Vnitřně se používá pro svůj obsah slizu jako mucilaginosum a jako posilující prostředek.

Pivoňka lékařská (Paeonia officinalis)

Do našich zemí se rozšířila z jižní Evropy. Bývá pěstována v zahrádkách jako dekorativní rostlina, zřídka zplaňuje. Kořen se sbírá na podzim, nejlépe v září či říjnu. Omyje se a suší ve stínu nebo v sušárnách při teplotě do 45°C. Okvětní lístky se sbírají krátce před odkvětem. Suší se ve stínu, rychle a šetrně. Nesmí při sušení zhnědnout. Musí se uchovávat v temnu a suchu. Kořeny obsahují třísloviny, alkaloidy (peregrinin), škrob, jednoduché sacharidy, glykosidy, organické kyseliny. V korunních plátcích jsou přítomny sliz, třísloviny, glykosidy (peonin). V lidovém léčitelství bývaly korunní plátky součástí směsí sušených bylin užívaných proti kašli. Kořen byl užíván k uvolnění křečí hladkých svalů dýchacích cest, např. při astmatu. Nyní je použití pivoňky k léčebným účelům obsolentní.

Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis)

Plicník lékařský je trvalá rostlina rozšířená v teplejších oblastech celé Evropy. Bývá až 30 cm vysoký, porostlý četným chloupky. Květy jsou červenofialové, později tmavě modré. Kvete v březnu až dubnu. V lidovém léčitelství se používá sušený list nebo sušená plicníková nať. Obsahové látky jsou: saponiny, sliz, třísloviny, alantoin, minerální látky (kyselina křemičitá, sodné, vápenaté, draselné soli), sacharidy, fytosterol, pyrolizidinové alkaloidy. Saponiny způsobí menší vazkost hlenu, a tak ulehčují odkašlávání. Sliz tvoří na zanícené sliznici ochrannou vrstvu. Vnitřně býval doporučován ve formě nálevu připraveného z: 1,5g sušeného listu či nati plicníku přelitého čtvrtlitrem vroucí vody. Nálev se nechá stát asi 15 minut v zakryté nádobě. Pije se v průběhu celého dne před hlavními jídly a před spaním.

Na co si dát pozor

Užívání plicníku by se měly vyvarovat těhotné, kojící ženy, velmi malé děti a pacienti s chorobami jater. Vzhledem k obsahu pyrolizidinových alkaloidů není vhodné užívat plicník vnitřně déle než týden a překračovat jednorázovou dávku 1,5g sušeného plicníku.

Prvosenka jarní (Primula veris)

Téměř všichni ji známe pod lidovým názvem petrklíč. Petrklíč nacházíme na vlhčích loukách, v křovinách, hájích či mezích. Lze ji také pěstovat na zahrádkách. Roste v celé Evropě i v Přední Asii. Jedná se o vytrvalou bylinu s válcovitým oddenkem, který bývá porostlý četnými kořeny. Z oddenku vyrůstá růžice listů oválného tvaru. Jejich povrch je zkrabacený, okraj nerovný, podvinutý. Ze středu listové růžice vyrůstá asi 20 cm dlouhý stvol. Ten bývá podobně jako listy pokryt jemným chmýřím. Petrklíč kvete žlutě od dubna do května. Květy jsou převislé, pětičetné a příjemně voní. Po opylení se vytváří plod- jednopouzdrová tobolka. Užívanou částí jsou oddenky a květy. Z květů otrháváme žluté koruny, které se musí sušit velmi opatrně, aby neztratily barvu. Dobře usušené květy medově voní. U nás roste také Prvosenka vyšší (Primula elatior) její květy se však ke sběru nedoporučují, neboť jsou méně účinné. Oddenky se sbírají před rozkvětem, v březnu či dubnu. Stejně tak možný je sběr pozdě na podzim, kdy oddenky obsahují rovněž velkého množství účinných látek. Dobře se omyjí a suší nejlépe umělým teplem. Teplota umělého tepla při sušení nesmí překročit 40°C. Oddenek má anýzovou vůni a škrablavou chuť. Oddenky i květy obsahují hlavně saponiny. To jsou látky, které usnadňují odkašlávání, protože rozpouštějí hlen v dýchacích cestách a podporují jeho vstřebávání. Stejný účinek má také silice obsažená v oddencích i květech. Vnitřně se užívá odvar jedenkrát denně. Odvar připravíme tak, že: 10g sušených květů přelijeme 4dcl studené vody a přivedeme k varu v zakryté nádobě. Povaříme 10-15 minut, pak ještě necháme 15 minut stát. Odvar se přecedí a připraven k podávání. Sušené květy a oddenky bývají součástí řady čajových směsí usnadňující odkašlávání.

Podběl léčivý (Tussilago farfara)

Podběl léčivý je vytrvalá bylina, která kvete brzy na jaře. Stonky bývají zakončeny výrazným žlutým květenstvím-úborem. Listy tvoří přízemní růžici a vyrůstají až po odkvětu. Roste hojně v Evropě a Asii, na vlhkých půdách, na úhorech, při okrajích cest, na loukách i pastvinách. Pro léčebné účely se sbírají květy a listy, které se suší. Květy obsahují sliz, silici, glykosidové hořčiny, třísloviny, flavonoidy. Účinnými látkami v listech jsou katechinové třísloviny, sliz, inulín, flavonoidy, organické kyselin (vinná, galová, jablečná), steroly, triterpeny, minerální látky, např. draslík, zinek. V podbělových listech i květech se mohou vyskytovat pyrolizidinové alkaloidy, které mají hepatotoxické i kancerogenní účinky. Jejich obsah bývá značně proměnlivý podle stanoviště, kde podběl roste. Sliz obsažený v květech a listech má ochranné účinky na sliznici postiženou zánětem (mucilaginosum). Podběl byl v minulosti doporučován při zánětech dýchacích cest doprovázených suchým dráždivým kašlem či tvorbou hustých sekretů, tedy k tlumení kašle a usnadnění odkašlávání. Silice a flavonoidy v květech působí proti růstu bakterií a uvolňují křeče hladkého svalstva. Vnitřně se podává list i květ ve formě nálevu nebo macerát: 3g podbělových listů se zalijí 4dcl vroucí vody a nechají 10 minut stát zakryté, aby se vyluhovaly účinné látky. Po přecezení se pije 2-3x denně, ráno nalačno, před obědem a večer před spaním. Jednotlivá dávka, která je bezpečná je 1,5g, celková denní dávka pak 6g sušeného květu či listu

Čemu se vyhnout

Obsah nebezpečných pyrolidizinových alkaloidů skladováním klesá, proto není vhodné používat čerstvě sušený květ nebo list. Podběl by neměly používat těhotné a kojící ženy či malé děti. Délka jeho užívání nesmí překročit měsíc lépe čtrnáct dní.

Popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea)

Opoňka je jeden z lidových názvů pro tuto vytrvalou  bylinu se zvláštní vůní a plazivým na uzlech kořenícím oddenkem. Chloupky porostlá lodyha bývá větvená, vystoupavá, 30-40 cm vysoká. Listy jsou okrouhlé srdčité v dolní části lodyhy ledvinovité, hrubě vroubkované. Modrofialové květy vyrůstají ve skupinkách po 2-3 v úžlabí prostředních a horních listů. Kvete od března do července. Popenec se vyskytuje velmi hojně, roste podél cest, na mezích, lukách, stráních, v křovinách, na okrajích lesů i jinde. Najdeme ho v nížinách stejně jako v podhůří i na horách. Je rozšířen v celé Evropě i v severní Asii. Popenec se používá nejen jako koření ale především v lidovém léčitelství. Čerstvý popenec má typickou vůni a příjemnou chuť. Do pokrmů se přidává mladá nať, čerstvá i sušená. Nať se sbírá v březnu až v červenci tedy v době, kdy popenec kvete, nejlépe v poledne či časném odpoledni. Suší se ve stínu nebo při umělém teple. Teplota při sušení v tomto případě nesmí přesáhnout 30°C. Sušený popenec má nahořklou chuť a aromatický pach. Hlavními účinnými látkami jsou: hořčina (glechomin), silice, třísloviny. Vnitřně se používá nálev připravený tak, že: 3g sušené nati přelijeme 2dcl vroucí vody, nádobu přikryjeme a necháme 15 minut odstát. Po té se nálev scedí, pije se třikrát denně před jídlem. Výjimečně se také užívá čerstvá vymačkaná šťáva v dávce 30-50g na den. Popenec usnadňuje odkašlávání, protizánětlivé a svíravé (adstringentní) účinky. V lidovém léčitelství se tedy podává při kašli, zahlenění, infekčních onemocněních dýchacích cest. Přípravky připravené z popence používáme nejdéle deset dní, pokud obtíže neustupují, je nezbytná návštěva lékaře.

Proskurník lékařský (Althaea officinalis)

Za domovinu této zajímavé rostliny bývá považováno okolí Středozemního moře a střední Evropa. Má ráda půdy s vyšším obsahem soli a v takových lokalitách planě roste i u nás. Často ji vídáme v zahrádkách jako léčivou i okrasnou rostlinu. Do volné přírody se dostává druhotně. Pro použití k léčebným účelům se pěstuje ve velkém na polích, např. v Německu či Belgii. Proskurník je trvalá bylina, která dorůstá do výšky více než jeden metr. Kořeny bývají velmi dlouhé s bílou dužninou. Její listy jsou měkce plstnaté. Pětičetné květy mívají bílou nebo světle růžovou barvu. K léčebným účelům se používá doslova celá rostlina, tedy kořen, list, květ, případně celá nať, semeno. Kořen se sklízí pozdě na podzim nebo časně z jara. Květ se sbírá v červenci a srpnu, nať pak těsně před rozkvětem. V kořeni proskurníku je přítomno až 35% slizu, 10% hroznového cukru, xylóza, arabinóza, 40% škrobu, organické kyseliny (např. kyselina glukurónová), flavonoidy, betain, třísloviny, pektín a stopová množství dalších látek. V listech bývá přítomno 10% slizu, pektin, flavonoidy, třísloviny, organické kyseliny, malé množství antokyanových barviv, silice, šťavelan vápenatý. Květy obsahují až 20% slizu a obdobné látky jako kořen a list. Sliz vytváří na pokožce a sliznicích ochranou vrstvu chránící zánětem poškozené tkáně před dalším mechanickým i chemickým podrážděním. Urychlí se tak hojení a sníží se dráždění ke kašli. Proskurník působí také protizánětlivě. Hemicelulózy a sekviterpenové laktony povzbuzují vlastní obranyschopnost organismu. Kořen se užívá ve formě macerátu připraveného za studena: 3g proskurníkového kořene se přelijí čtvrt litrem studené vody a nechají 3-12 hodin stát v chladu při teplotě 15-20°C. Používá se 2-3 denně ke kloktání při angíně či zánětech nosohlatanu. 2-3 x denně se macerát pije při zánětech dýchacích cest. Pokud je v popředí příznaků dráždivý kašel, lze podávat 3-6krát denně lžíci macerátu k jeho utlumení. Nálev se připravuje také ze: 3g sušeného kořeně, které se přelijí čtvrt litrem vroucí vody a nechají se 15 minut stát v zakryté nádobě. List se používá podobně, k přípravě macerátu či nálevu: 1,5g sušeného listu na čtvrt litr vody. Z proskurníku se připravuje také sirup, který se podává dětem v dávce jedna polévková lžíce 3-6 denně.

Proskurník topolovka (Althaea rosea)

Tato statná vytrvalá bylina k nám byla dovezena ze Středozemí. Můžeme jí vidět v našich zahradách, občas zplaňuje. V některých evropských zemích se pěstuje na velkých plochách pro využití ve farmaceutickém průmyslu. Může dorůst až 3 metry do výšky. Velmi nápadné bývají jeho růžové, jasně červené nebo fialové květy. Květ se sbírá v plném květu i s kalichem, obvykle v červenci a srpnu. Teplota při jeho sušení nemá být vyšší než 40°C. Obsahové látky jsou stejné jako u proskurníku lékařského. Liší se pouze v poměru v jakém bývají v rostlině zastoupeny. I zde nacházíme sliz, třísloviny, antokyanové glykosidy, silice a fytoestrogeny. Při zánětech dýchacích cest a dráždivém kašli se opět terapeuticky využívá přítomnost slizu. Ke kloktání při angíně, zánětech nosohltanu lze používá macerát připravený za studena či nálev ze: 3g sušeného květu proskurníku topolovky na 2dcl vody. Doporučuje se kloktat 2-3 denně. Nálev či macerát k vnitřnímu použití při dráždivém kašli lze připravit z: 0,5-1,5 g sušeného květu na čtvrt litr vody. Podává se třikrát –čtyřikrát denně před hlavními jídly a na noc. Květy lze využít také k barvení potravin, čajů, likérů, vín apod.

Pozor na fytosterony

Vzhledem k obsahu fytoestrogenů se nedoporučuje, aby ho užívaly těhotné a kojící ženy.

Pupava bezlodyžná (Carlina acaulis)

Víceletá rostlina, jejíž listy vytváří přízemní růžici. Vytváří 5-10cm velká květenství, úbory bývají bílé či hnědobílé. Kvete v červenci až září. Plody jsou ochmýřené nažky. Má ráda suché kamenité půdy a slunečné stráně. Kořeny se nejlépe v říjnu vyrýpnou, omyjí, rozkrojí na polovinu a suší nejdříve ve stínu. Dosušit se mohou umělým teplem, ale teplota při sušení nesmí překročit 40°C. Sušený kořen snadno přijímá vzdušnou vlhkost, proto je občas třeba jí přesušit. Kořen obsahuje hlavně silici s antibakteriální složkou karlinaoxidem, třísloviny, pryskyřici a jako všichni zástupci čeledi hvězdnicovité zásobní sacharid inulín. V lidovém léčitelství se používal odvar připravený ze sušeného kořene jako prostředek proti déle trvajícímu kašli a při zánětech průdušek : 5 g sušeného kořene se zalily čtvrt litrem studené vody, pomalu se přivedly k varu a povařily. 1-3krát denně se po doušcích popíjel tento teplý odvar. Výjimečně se můžeme setkat s použitím čerstvého kořene, semen, listů i nati.

Pozor na dávkování a nevhodné podávání

Doporučené dávkování není vhodné překračovat, jinak se mohou dostavit závažné vedlejší účinky. Nesmí se užívat v těhotenství, při kojení a podávat malým dětem.

autor: MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková

Inzerce
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Nové články emailem
Anketa
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Aktuální diskuse
  • Monica (vypadávání vlasů) 9. prosince 2017, 19:27:28

    Za jak dlouho jsi viděla výsledky? Já jsem brala iosil, ale nic moc... a když jsem si myslela,… Diskutovat

  • Tomas (Operace hemoroidů) 12. prosince 2017, 22:33:54

    Jsem po operaci 2 den vecer.. tu bolest bych nepral ani nejhorsimu nepriteli. Bez kapacky se neda… Diskutovat

  • Zuzka (Zkušenosti s léčbou diabetu) 13. prosince 2017, 09:06:18

    Dobrý den, zdravím ... Ráda bych se zeptala jestli někdo z Vás neslyšel o knize diabetes no… Diskutovat

Napsali jste nám

Děkujeme Vám za všechny dotazy a připomínky.
Vaše redakce

Naši partneři
Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.