V roce 2025 bude prý mít třetina dospělých vysoký krevní tlak

V roce 2000 trpělo zhruba 972 milionů lidí touto chorobou, s níž je mimo jiné spojeno velké nebezpečí mozkových příhod a poškození ledvin. Američtí vědci v nejnovějším vydání britského odborného časopisu The Lancet tvrdí, že do roku 2025 počet hypertoniků vzroste o 60 procent na 1,56 miliardy lidí.

Jaing He a jeho kolegové ze zdravotnické univerzity v americkém New Orleansu analyzovali údaje o více než 700.000 osobách zapojených v období 1980 až 2002 v různých oblastech světa do klinických studií. Na základě těchto údajů byl počet lidí trpících v roce 2000 vysokým krevním tlakem stanoven na 972 milionů. Z tohoto počtu 333 milionů lidí žilo v průmyslových státech a dalších 639 milionů lidí v rozvojových zemích.

Vysoký krevní tlak je především důsledkem tzv. západního životního stylu, pro nějž je charakteristický nedostatek pohybu, tučná a slaná strava a také stres. Skutečnost, že i v rozvojových zemích se stále více rozmáhá tento životní styl, dokládá neúměrně vysoký počet hypertoniků v zemích třetího světa. V budoucnu to má být ještě výraznější: zatímco podle výpočtů počet lidí trpících vysokým krevním tlakem v průmyslových zemích stoupne do roku 2025 o 20 procent, v ostatních státech světa bude toto zvýšení činit 80 procent.

I když tento problém je znám léta, stále je příliš málo případů vysokého krevního tlaku diagnostikováno a dostatečně léčeno. V České republice, podobně jako v okolních zemích, postihuje hypertenze podle odhadů zhruba 25 procent obyvatelstva; většina hypertoniků ovšem o svém postižení neví. Hypertenze svými komplikacemi významně ovlivňuje nemocnost a úmrtnost.

I když je vysoký krevní tlak diagnostikován, nemusí to ještě pro hypertonika znamenat záchranu. Rakouská studie, kterou provedla Rakouská společnost pro hypertenzi, nedávno konstatovala, že 90 procent léčených hypertoniků nedosahuje žádoucích hodnot 135 mmHg systolického tlaku (při němž srdce čerpá krev) a 85 mmHg diastolického tlaku (při němž je srdce v klidu).

Podle jednoho z našich předních diabetologů, profesora Jaroslava Rybky, je v ČR krevní tlak dobře korigován (pod 140/90 mmHg) pouze u 17,8 procenta pacientů s hypertenzí (v západní Evropě je to 22 procent). V některých oblastech ČR prý dosahuje žádoucího tlaku jen devět procent obyvatel.

S hodnotou 140/90 mmHg je ovšem podle profesora Rybky možno se spokojit pouze u starších nemocných, kdežto u mladších jedinců a u diabetiků je doporučováno radikálnější snížení. Podle posledního doporučení Světové zdravotnické organizace z roku 1999 činí "ideální" tlak maximálně 120/80 mmHg, zatímco "normální" tlak by neměl přesáhnout 130/85 mmHg.

Hypertonikům se doporučuje změnit životní styl: prioritou je snížit tělesnou hmotnost, dále pak nekouřit, věnovat se pravidelným fyzickým aktivitám, především vytrvalostního charakteru, omezit sůl v potravě a snížit konzumaci alkoholu. Důležité je ovšem také pravidelné užívání léků snižujících krevní tlak. Čeští i zahraniční odborníci se shodují v tom, že ve většině případů je za neúspěchem léčby vysokého krevního tlaku nedostatečná spolupráce pacientů.