Inzerce

Výživa předškolních a školních dětí

4. května 2007, Ing. Tereza Burianová CSc.   |   přečteno: 13940x

V období růstu a dospívání je optimální přívod nutričních faktorů velmi významný, protože ovlivňuje nejen vlastní vývoj dítěte, ale také jeho vztah k výživě. V tomto období dětský organismus prochází důležitými fázemi psychomotorického vývoje, postupuje vývoj kostry a dotváří se imunitní systém. Odpovídající skladba výživy je důležitá i pro psychický vývoj a schopnost dítěte učit se.

foto: shutterstock.com

V období růstu a dospívání je optimální přívod nutričních faktorů velmi významný, protože ovlivňuje nejen vlastní vývoj dítěte, ale také jeho vztah k výživě. V tomto období dětský organismus prochází důležitými fázemi psychomotorického vývoje, postupuje vývoj kostry a dotváří se imunitní systém. Odpovídající skladba výživy je důležitá i pro psychický vývoj a schopnost dítěte učit se. Případné nedostatky ve výživě se mohou projevit negativně při vývoji zdravotního stavu jedince i v dalších obdobích života.

V dětském věku se v také vytvářejí stravovací zvyklosti, tvoří se obliba ve výběru různých potravin a pokrmů, což má vliv na další způsob stravování, zejména později v dospělosti. Právě z tohoto důvodu by měla být dodržována pravidelnost v jídle a měla by být věnována dostatečná pozornost přípravě pokrmů, aby jídlo bylo nejen dobré, ale i vzhledné a pro dítě zajímavé.

Jak sestavit dětský jídelníček?

Z energetického hlediska je nutno volit dávky jídla tak, aby odpovídaly hmotnostně-výškovým poměrům pro dané věkové kategorie. V tomto období se začíná vytvářet povaha jedince, každé dítě je jinak pohybově aktivní. V dané věkové kategorii je tedy nutné rozlišovat energetický přívod pro dítě (adolescenta) typu "šídlo" nebo typu "pecivála", aby se neporušila rovnováha mezi příjmem a výdejem energie.

Dostatečný přívod potřebných nutričních faktorů by měla pokrýt dobře volená skladba smíšené stravy. Zelenina a ovoce by měly být podávány 3x - 5x denně, pokud se týká masa, pak ze 14 hlavních jídel (oběd a večeře) v týdnu by měly být 4x - 6x pokrmy bezmasé, 2x - 3x pokrmy s poloviční dávkou masa a zbytek (5x - 8x) střídavě pokrmy s masem vepřovým, hovězím nebo telecím, drůbežím ( včetně králičího a jehněčího) a pokrmy z ryb. Uzeniny se doporučuje konzumovat jen zřídka. Při změněných podmínkách a zvýšených nárocích na výživu (zvýšená fyzická a psychická zátěž, určitá onemocnění nebo dietní omezení) je možné a žádoucí doplnit stravu vhodnými potravními doplňky, určenými speciálně pro děti.

Důležitý je také vhodný a dostatečný výběr nápojů. U dětí a mládeže je potřeba vody relativně vyšší než u dospělých a pohybuje se od 125 do 50 ml denně na 1 kg hmotnosti při stoupajícím věku od 2 do 16 let. Dvouleté dítě vážící 12 kg potřebuje tedy 1,5 l tekutin denně, zatímco šestnáctiletý dospívající, vážící 50 kg, potřebuje 2,5 l vody, tedy tolik, jako dospělý člověk. Potřeba tekutin závisí samozřejmě na teplotě a vlhkosti vnějšího prostředí a na tělesné aktivitě jedince. Rozhodně je lepší pít ovocné čaje, případně zelený čaj, místo čaje černého (obsahuje drogu thein). Vhodné jsou nápoje s ovocnými či zeleninovými šťávami, případně obohacené vitaminem C nebo jinými nutričními látkami např. jódem.

Výživa dětí předškolního věku

Děti předškolního věku jsou aktivní, zvyšuje se u nich potřeba energie. Příjem bílkovin by měl činit 1,2 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti, a to živočišného i rostlinného původu. Podíl tuků na celkovém energetickém příjmu by neměl poklesnout pod 27 %, a může dosáhnout až 32 %. Důležité je dostatečné zastoupení polynenasycených mastných kyselin, obsažených v rostlinných olejích i rybách. Celkový příjem cholesterolu by denně neměl překročit 100 mg na 1000 kcal, (např. 100 mg cholesterolu obsahuje asi 40 g másla, 60-90 g vepřového masa, 100 g sádla nebo šlehačky, ale až 700 ml mléka). Příjem sacharidů by měl uhradit jak energetickou potřebu, tak potřebu vlákniny. Sacharóza (cukr, sladkosti) by měla být konzumována s mírou, odpovídající asi 10 - 12 % celkového přívodu energie. V tomto věku, pokud pro to nejsou dietní důvody, není třeba zaměňovat cukr náhradními sladidly. To se netýká medu, med je sladidlo přírodní.

V tomto období děti často začínají navštěvovat kolektivní zařízení. Zde se setkávají více s různými infekty a v závislosti na svém imunitním stavu jim podléhají nebo naopak odolávají. Správná funkce imunitního systému organismu je mimo jiné závislá i na výživě, zejména na dostatečném příjmu všech požadovaných nutričních faktorů (tj. vitaminů, minerálních a dalších látek).

Vitamin D vzniká v kůži z provitaminů působením slunečního záření, takže v létě je jeho příjem touto cestou je většinou dostačující. V zimním období se doporučuje denní dávku zvýšit až na 10 μg. Z minerálních látek je velmi důležitý dostatek vápníku a železa, dále sodíku, draslíku, a hořčíku, ze stopových prvků zinek, měď a selen. K zajištění těchto látek je proto nutné, aby v potravě měly děti nadále dostatek mléka, masa, ale i ovoce a zeleniny.

Jídelníček dítěte předškolního věku by měl obsahovat mléko nebo mléčný výrobek v každém z denních jídel. Denně by mělo dostat půl litru mléka nebo by mělo sníst čtyři porce mléčných výrobků. Mléko a mléčné výrobky jsou cenným zdrojem vápníku, bílkovin a vitaminů. Cenným zdrojem bílkovin, ale i železa, je také maso, drůbež, vejce či ryby. Dítě ve věku 3 - 4 let potřebuje denně asi 40 - 50 g těchto potravin, dítě 4 až 6leté má denní potřebu asi 60 -- 80g. Porce 50 gramů masa odpovídá asi jednomu vejci. Ovoce a zelenina dodává organismu dítěte vitaminy, minerální látky a vlákninu. Obiloviny (chléb, těstoviny a další ) jsou především zdrojem sacharidů, vitaminů skupiny B, ale i bílkovin.

Z tuků je nejvhodnější používat oleje, které jsou bohaté na polynenasycené mastné kyseliny a vitamin E, dále čerstvé máslo, případně i smetanu, bohaté na vitamin A. Sladké potraviny zařazujeme do jídelníčku dítěte umírněně, většinou jako součást jednotlivých porcí stravy. K dochucování pokrmů je vhodné především zelené koření, kmín, koriandr (místo pepře), málo papriky a velmi málo muškátového květu. Dochucovací prostředky s kyselinou glutamovou a jejími solemi není nutné vyloučit, ale použití by mělo být střídmé.

Výživa školních dětí

Školní děti zahrnují věkovou kategorii 7 - 15 let, což odpovídá věkovému rozsahu školní docházky. Toto věkové období lze charakterizovat pomalejším tempem růstu ve srovnání s předchozími obdobími. Potřeba živin a ostatních výživových faktorů na jednotku hmotnosti se proto v porovnání s mladšími kategoriemi poněkud snižuje, celková potřeba energie přitom roste v souvislosti s vyšší tělesnou aktivitou i hmotností. Počáteční období, nástup do školy, může být doprovázen stresem. Ve školním věku dochází ke změnám metabolismu, růstu a vývoje, což může vyústit do zdravotních potížích dětí při některých dědičně podmíněných i jiných onemocněních. Proto lékařský dohled, organizovaný ve školách i v rodinách, má své opodstatnění.

V ČR je zaveden dobře propracovaný systém školního stravování. Výživu školních dětí zajišťuje stát i rodina. Školní stravování tedy poskytuje nejen potřebné živiny a energii (hradí zhruba třetinu potřeb), ale vychovává i budoucí strávníky a rodiče.

Ve věku povinné školní docházky přetrvává problém dostatečného zásobení vápníkem. V mládí si tvoří každý organismus stavební hmotu kostry (vápníkem) a pokud tak neučiní, po 23. roku (někdy i dříve) se mu již vzniklý deficit vápníku nikdy nepodaří dohonit. Proto je zásobení vápníkem (spolu s vitaminem D, fosforem a vitaminy A, C, K1 a B6) v dospívání tak důležité.

Z ostatních minerálních látek hrozí dětem školního věku ještě deficit železa (zejména dívkám) a také jodu. Tato situace se postupně zlepšuje široce pojatým jodovým programem, který také přispěl k tomu, že jodovaná sůl se nepoužívá jen jako stolní sůl, ale uplatňuje se i jako přísada v průmyslu potravin (pečivo, masné výrobky, sýry apod).

Dřívější vyšetření dětí signalizovala rovněž nedostatek některých vitaminů, zejména vitaminu C. V současné době je tento deficit naprosto zbytečný, protože na trhu je dostatečná nabídka ovoce a zeleniny, které jsou bohatým zdrojem nejen vitaminu C, ale i některých minerálních látek a vlákniny. Pro osoby, které se vyhýbají konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny, je na trhu dostatečná nabídka preparátů vitaminu C.

autor: Ing. Tereza Burianová CSc., Nadace NutriVIT

Inzerce
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Přidat nový komentář

 Neradi počítáte? Přihlášení uživatelé nemusí.

 [ pravidla diskuse ]
Nové články emailem
Anketa
Měl by stát a zdravotní pojišťovny podle vás více přispívat na léčbu celiakie?
Zatím hlasovalo 87 lidí.
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Aktuální diskuse
  • David (Stolica) 25. května 2017, 13:44:19

    Změna stravy nebo zařazení nových potravin do jídelníčku je super rada...bohuzel to… Diskutovat

  • kalmir1937@seznam.cz (Příčiny a příznaky anginy pectoris) 24. května 2017, 18:11:05

    Dobrý den pečlivě jsem si pročetl o angíně pektoris a jistě jí mám.Bolesti zatím nemám… Diskutovat

  • tomas (Tenisový loket) 22. května 2017, 08:17:48

    tenisák jsem měl půl roku. ultrazvuk nepomohl, rázovou vlnu jsem odmítl (zdálo se mi to… Diskutovat

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.