Aspartam - pro a proti

Před několika měsíci jsme na Lékárně.cz zveřejnili článek Je konzumace náhradních sladidel riziková? od ing. Terezy Burianové. Nyní vám přinášíme alternativní názor dr. Terezy Vrbové.

Aspartam (E 951, NutraSweet) je syntetické sladidlo a látka zvýrazňující aroma. Byl objeven náhodně při vývoji léku na žaludeční vředy a v přírodě se přirozeně nevyskytuje. Aspartam byl původně považován za dokonalé umělé sladidlo a výrazně přispěl k rozmachu průmyslu nízkokalorických potravin. Látka je asi stoosmdesátkrát (100 až 200krát) sladší než cukr a zanechává v ústech pocit sladkosti. Ve směsi s dalšími sladidly se ještě zvyšuje její sladivost.

Aspartam je stabilní v pevném stavu, a proto se často používá v sypkých a tabletovaných výrobcích. Používá se jako stolní nízkokalorické sladidlo (stolní sladidlo IRBIS) a jako sladidlo v sypkých směsích pro výrobu nejen nízkokalorických, ale i běžných nápojů (nápoj v prášku Tang). Setkáme se s ním také ve žvýkačkách (Wrigley) a v nízkokalorických mléčných výrobcích (jogurt Yoplait Light a Danone Vitalinea).

Používání tohoto sladidla v potravinách bylo povoleno počátkem osmdesátých let v mnoha zemích. Po určité době začala být zpochybňována kvalita testů na karcinogenitu, které by měly být podle některých nevládních organizací zopakovány. Zastánci tohoto sladidla však poukazují na fakt, že se jedná o jedno z nejdůkladněji testovaných potravinářských aditiv, a že dávky obvykle konzumované nemohou působit toxicky.

Ve vysokých dávkách vykazoval aspartam neurotoxické účinky u hlodavců. Část aspartamu se v těle rozkládá na toxický methanol, který je nebezpečný zejména pro děti a těhotné a kojící ženy. Podle FDA se však po požití aspartamu (v dávce nepřesahující ADI) nepodařilo prokázat zvýšené hodnoty methanolu v krvi pokusných jedinců. Jedním z dalších produktů rozkladu aspartamu je aminokyselina fenylalanin. Jedinci trpící vzácnou genetickou poruchou zvanou fenylketonurie se musí vyhýbat potravinám obsahujícím aspartam.

Aspartam je spojován s rakovinou mozku, která se v západním světě vyskytuje čím dál tím častěji. V rámci studie na pokusných krysách z roku 1996 bylo zjištěno, že testovaná zvířata konzumující aspartam měla vyšší pravděpodobnost výskytu rakoviny mozku než kontrolní skupina zvířat. Diketopiperazin je látka, která vzniká během metabolického zpracování aspartamu v těle. Existuje podezření, že tato látka hraje roli při vzniku mozkových nádorů.

V rámci studie, která byla provedena výrobcem aspartamu a která měla za úkol otestovat bezpečnost této látky, bylo zjištěno, že jak testovaná zvířata, tak kontrolní zvířata měla stejnou pravděpodobnost výskytu mozkových nádorů. Ovšem pozor, tato pravděpodobnost byla šestnáctkrát vyšší než je průměrná pravděpodobnost výskytu mozkových nádorů u pokusných krys! Americká státní FDA se tedy jala vyšetřovat v laboratořích výrobce a zjistila, že testovaná a kontrolní zvířata nebyla řádně oddělena a všechna měla pravděpodobně přístup ke krmivu obsahujícímu aspartam.

Pozor, aspartam zvyšuje chuť k jídlu, i když se jedná o nízkokalorické sladidlo, které většina lidí používá při snižování váhy! Podle některých konzumentů jsou nápoje slazené aspartamem návykové. Tito lidé jsou schopni vypít až 15 plechovek denně. U citlivých jedinců se po požití dietních limonád dostavují různé potíže, například bolesti hlavy či závratě, svědivé vyrážky a poruchy chování (u dětí). Tyto obtíže však nebyly potvrzeny v kontrolovaných studiích. Pokud máte pocit, že se u vás po požití aspartamu dostavily nežádoucí účinky, raději se mu pro příště vyhněte!

Nezávislá organizace CSPI doporučuje vyhýbat se této látce z několika důvodů: aspartam může ovlivňovat mozkové funkce a způsobovat změny chování, někteří lidé mohou navíc trpět závratěmi, bolestmi hlavy, záchvaty připomínajícími epileptické záchvaty a ženy také menstruačními problémy.

V České republice se aspartam smí používat v omezeném množství v různých výrobcích se sníženým obsahem využitelné energie nebo bez přidaného cukru (například ochucené nápoje, nápojové koncentráty, různé dezerty, mražené krémy, žvýkačky, cukrovinky a cukrářské výrobky). Aspartam se také smí přidávat ke zvýraznění aroma do stolních sladidel, majonéz, hořčic, salátů, vitaminových přípravků, ovoce a zeleniny v sladkokyselém nálevu, některých druhů piva včetně nealko piva a do žvýkaček. Stolní sladidla a potraviny obsahující aspartam musí být na obalu označeny textem: "Obsahuje zdroj fenylalaninu". Používání aspartamu v potravinách je povoleno v USA, Kanadě a mnoha evropských zemích.

Tento text je výňatkem z knihy Dr. Terezy Vrbové Víme, co jíme? aneb Průvodce "Éčky" v potravinách, a je uveřejněn se souhlasem autorky. Tuto publikaci si nyní můžete koupit v knihkupectvích Kanzelsberger, Academia, Zdravotnická literatura a dalších. Více o knize: http://surf.to/Ecka