Sociálními sítěmi se šíří další „zaručený trik“ na kocovinu: vzít si Nimesil proti bolesti a ondansetron proti nevolnosti. Lékárníci z Lékárna.cz varují, že nejde o chytrou lékařskou fintu, ale o rizikový návod, který může po alkoholu zbytečně ohrozit játra, žaludek i srdce.
Zvláštní pozornost si choroba zaslouží především proto, že se čím dál více projevuje u dětí v předškolním věku. Patří tak k vůbec nejčastějším chronickým onemocněním v dětském věku, neboť trápí až 10-15 % dětí. Mohou za to především vlivy prostředí v domácnostech i venku, životní styl, zvyšující se množství průmyslově vyráběných potravin i rostoucí znečištění životního prostředí. Rozhodnutí, jestli svého potomka vezmete včas k lékaři, přitom dokáže zásadně ovlivnit to, jak těžký zdravotní dopad bude mít astma na jeho život v dospělosti.
„Pro účinnou léčbu astmatu je nejdůležitější včas toto onemocnění odhalit a zavést potřebnou terapii. Mnoho lidí vůbec netuší, že astmatem trpí oni sami nebo jejich děti. Podle statistik je v České republice přes 350 tisíc lidí, kteří o své chorobě nevědí,“ říká prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc. z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol a ředitel České iniciativy pro astma a dodává: „U nejmenších dětí je diagnostika astmatu nejobtížnější. Proto je v oblasti jeho rozpoznávání nutná součinnost specialistů a pediatrů. Zpoždění léčby o několik let od prvních příznaků nenávratně poškozuje plíce a zhoršuje výhledy pacienta na budoucí život bez obtíží.“
Má moje dítě astma?
Každé zakašlání neznamená astma. Je třeba si trvale všímat celkových projevů dítěte a při jakémkoli podezření navštívit lékaře.
Zpozorněte, pokud vaše dítě:
- často ztíženě dýchá, stěžuje si na bolest nebo tlak na hrudí nebo trpí dušností,
- má opakované záchvaty kašle v noci, během fyzické aktivity nebo při smíchu,
- vydává pískavé zvuky při dýchání,
- často rychle ztrácí energii při aktivitě,
- je slabé, zadýchané, vyčerpané.
Kdy jít k lékaři?
Klíčové je umět rozeznat příznaky obyčejného nachlazení od projevů začínajícího astmatu. To pro laika samozřejmě není vůbec snadné. Zpozornět je třeba zejména tehdy, pokud se problémy s dýcháním u dítěte projevují pravidelně. Především pokud dítě kašle až příliš často, naoko bez zjevného důvodu, sípe při dýchání po tělesné námaze, stěžuje si na tlak na hrudi a dušnost. V případě, že dítě zároveň trpí alergickou rýmou nebo alergickým ekzémem, je pravděpodobnost astmatu několikanásobně vyšší. Při sebemenším podezření je na místě návštěva praktického lékaře a následně i vyšetření u odborníka.
Choulostivým obdobím jsou první dva roky života dítěte, kdy až 50 % dětí může zažít dechové potíže s pískoty. Někdy nedokáže s jistotou astma rozeznat ani praktický lékař, a je proto zapotřebí vyhledat specializované pracoviště. Přestože u takto malých dětí ještě nelze některé testy provést, podle rodinné anamnézy a zdravotních obtíží dokáže odborník určit, zda se jedná o astmatika. „Největší nebezpečí spočívá v záměně astmatu za běžnou virózu nebo zahlenění. Často je těmto dětem v ordinacích praktických lékařů podávána antibiotická léčba a na astma se vůbec nepřijde. Rozpoznání choroby proto někdy může trvat déle,“ upozorňuje profesor Pohunek.
Jak se léčí dětské astma?
Předně je třeba připomenout, že astma patří k chorobám, jež zatím nelze zcela vyléčit. Pomocí vhodné terapie je ale možné dosáhnout velkého zlepšení kvality života pacienta. Ten se tak může bez větších omezení věnovat všem běžným činnostem, a především dokáže omezit riziko největších zdravotních komplikací. Mezi ty patří astmatické záchvaty různé intenzity, nedostatek klidného spánku nebo například omezení při sportovních aktivitách z důvodu ztíženého dýchání. Z medicínského hlediska jde především o udržení normální funkce plic a potlačení projevů nemoci.
Pro co nejlepší výsledek terapie je nutná součinnost okolí pacienta, především informovanost rodiny nebo učitelů dítěte tak, aby dokázali včas rozpoznat jeho zhoršující se stav. Neméně důležitá je i prevence, kterou představuje úplné zamezení pasivního kouření dětí (i během těhotenství). Nepřímou roli hraje i upravení jídelníčku. V něm by se neměly nacházet alergeny nebo sulfity. Ty nalezneme například v sušeném ovoci. Dle výzkumů toto opatření u dětí snižuje výskyt ekzémů, které jsou významným faktorem pro rozvoj astmatu. Hlavní léčba ale spočívá v dlouhodobém podávání léků.
Přečtěte si také
Roztoči čekají v posteli i v autobuse
Máte problémy s dýcháním? Jděte na spirometrii, radí odborníci
Alergická rýma může způsobit i astma
Napište nám do diskuse nebo na [email protected].
Přidat nový komentář