Biologická léčba snižuje počet záchvatů migrény

Migrénou trpí každý desátý Čech

Migréna hlavy je závažné neurologické onemocnění s opakovanými záchvaty bolesti hlavy, která je charakteristická tím, že je jednostranná (omezena na jednu polovinu hlavy) a pulsující. Bolesti hlavy jsou opakující se a zhoršují se fyzickou aktivitou. Kromě bolesti hlavy u některých osob doprovází migrénu zvracení, světloplachost, nevolnost a jiné. Dále se u některých pacientů před samotným nástupem migrény objevuje tzv. aura (zraková, motorická či senzorická dysfunkce =porucha).

Migrénou u nás trpí zhruba 10 procent populace, záchvaty postihují dvakrát častěji ženy než muže. U nich se objevuje s příchodem první menstruace a s příchodem menopauzy mnohdy zmizí. U některých pacientek však můžou záchvaty bolesti přetrvat až do vysokého věku. Na vzniku migrén mají vliv genetické dispozice, ale i stres, únava a hormonální změny, které způsobí pokles mozkového prokrvení.

Čtěte také: Bolí vás hlava? Veďte si deník

Léčba migrény

První zásadou u všech pacientů je vyhýbat se výše uvedeným vyvolávajícím faktorům. Dále se rozlišují léky používané při akutní migréně. Mezi ně patří skupina léčiv NSAID (ibuprofen, aulin atd. – léky proti bolesti), paracetamol. Při těžších bolestech hlavy léky ze skupiny triptanů (sumatriptan, zolmitriptan aj.), případně opioidní analgetika.

„Přílišná konzumace akutních léků, jako jsou analgetika nebo triptany, paradoxně vede ke vzniku bolesti hlavy, a lidé se tak ocitají v začarovaném kruhu, kdy na bolest hlavy berou léčiva, která ji při nadměrném užívání způsobují,“ vysvětluje sledování této hodnoty předseda správní rady ReMig MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D., který je zároveň předsedou Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti.

Čtěte také: Stres je nejčastějším spouštěčem migrény

Záchvaty migrény tiší biologická léčba

Co je biologická léčba migrény?

Jedná se o léky, které využívají schopností našeho těla. Aplikované monoklonální protilátky působí přímo na receptory, které migrénu spouští. Tato léčba vychází z nejnovějších poznatků o tom, jak migréna vzniká. Hlavním viníkem migrény je neuropeptid, konkrétně CGRP (calcitonin gene related peptid). Při biologické léčbě jsou aplikovány protilátky, které jsou schopny ho deaktivovat.

Léčba musí být použita v pravý čas. Když je záchvat rozběhnutý, tak většinou nepomůže a člověk se musí zachraňovat jinak. Tato preventivní léčba má za cíl záchvatu zabránit. Aplikuje se injekčně jednou měsíčně a během této doby podle klinických studií vydrží.

Migréna se tím nevyléčí, ale poskytuje pacientům úlevu na mnoho dní. Lidé po této léčbě říkají, že mají úplně jiný život. Umožňuje jim to například koupit si lístky do divadla, slíbit rodině výlet či nevypadávat z práce.

Jedná se o nejnovější preventivní léčbu speciálně vyvinutou a licencovanou pro léčbu migrény. Většina současných preventivních léčiv používaných k léčbě migrény byla vyvinuta na prevenci jiných onemocnění. Výhodou této léčby je cílený účinek zaměřený na daný receptor v mozku, což zajišťuje menší výskyt nežádoucích účinků a větší účinnost oproti běžné léčbě.

Pro koho je léčba vhodná?

Novou metodou jsou léčeni pacienti, kteří projdou přísnými kritérii zdravotních pojišťoven. Podmínkou jsou časté záchvaty migrény, na které běžná léčba nestačí. Pokud pak u nich není léčba monoklonálními protilátkami dostatečně účinná, musí se ukončit. Za účinnou léčbu se považuje taková, která sníží frekvenci záchvatů migrény o více než 50% za měsíc. Důvodem přísných podmínek je finanční náročnost léčby. Léčit se mohou začít pacienti od 18 let, horní věková hranice není stanovena. Před zahájením léčby je však nutné vyloučit možné sekundární příčiny bolestí hlavy – např. nádorové onemocnění nebo cévní mozkovou příhodu. Biologická léčba není vhodná pro pacienty s vážnými kardiovaskulárními onemocněními.

Jak se začít léčit?

Lékaři mohou biologickou léčbu nasadit v centrech pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, kterých je v Česku jednatřicet, jejich seznam lze nalézt například na www.migrena-kompas.cz/centra-pro-lecbu/. Pacient musí splnit určitá kritéria – mít více než čtyři záchvaty měsíčně a projít klasickou preventivní léčbou. Teprve když ta nezabere, může odborník uvažovat o léčbě monoklonálními protilátkami. O doporučení k léčbě je potřeba požádat neurologa či praktického lékaře, v centru pak lékaři posoudí, zda pacient splňuje kritéria pro zahájení biologické léčby.

Jaké jsou výsledky?

„Data ukazují, že tato léčba umí snížit počet atak o polovinu a více, kromě toho zkracuje dobu trvání záchvatu a zmírňuje jeho intenzitu. U biologických léků také pozorujeme minimum nežádoucích účinků,“ dodává MUDr. Nežádal.

Čtěte také: Jak přežít migrénu během cestování

Registr pacientů s migrénou (ReMig)

Úkolem registru ReMig, který je jedním z prvních v Evropě, je lépe a účinněji bojovat s nemocí, kterou v Česku trpí odhadem přes milion lidí. Dle světových studií by to dokonce mohlo být 15 % celé populace, nejčastěji žen ve věku mezi 30 a 39 lety.
 „Očekáváme, že údaje z registru povedou k lepšímu pochopení potřeb pacientů, k včasnému odeslání správně diagnostikovaných do specializovaných center a ke zmapování efektu biologické léčby této nemoci,“ pokračuje MUDr. Nežádal. Přestože zdravotní pojišťovny již biologickou léčbu proplácí více než dva roky, v Česku ji užívá jen zlomek těch, kteří by na ni měli nárok.
 „Důvodem je mimo jiné to, že řada lidí nemoc před svým okolím tají – bojí se zlehčování a posměchu – a odhadem 40 % pacientů vůbec neví, že jejich problémy má na svědomí právě migréna. Záchvat migrény přitom dokáže jedince zcela zneschopnit. Není s to pracovat, studovat, starat se o běžné denní věci, a to někdy i několik dnů v kuse,“ popisuje neurolog.

Registr v současné době nabírá data ze specializovaných center. K závěru loňského roku poskytlo údaje deset z nich, a to o 231 pacientech na biologické léčbě, z toho podíl žen činil 87,9 %. Průměrný věk pacientů byl 46,8 let, nejmladšímu bylo 21 a nejstaršímu 75 let. Většina pacientů (55 %) je středoškolsky vzdělaná, dalších více než 30 % má vysokou školu. Přes 70 % lidí v registru pracuje na plný úvazek, 10 % na částečný, invalidní důchod pobírá jen 7,4 % pacientů. Více než 64 % léčených má migrénu v rodině. Většina si nepamatuje, co jejich nemoc poprvé spustilo. Ti, co si to pamatují, uvádí nejčastěji stres, 9,5 % pacientek uvedlo jako spouštěcí událost první menstruaci. Celkem 58,9 % pacientů trpí kromě migrény dalším přidruženým onemocněním, nejčastěji psychiatrickým (32,4 %), především depresemi a úzkostmi, poté nemocemi srdce (28,7 %).  

Komerční sdělení