„Je dokázáno, že nedostatek vitaminu D přímo ovlivňuje náš imunitní systém a dělá jej zranitelnějším vůči okolním vlivům. Lidé s jeho deficitem jsou náchylnější k infekčním nemocem, jako je covid nebo chřipka. Studie opakovaně prokázaly, že lidé nakažení covidem, kterým zároveň chyběl vitamin D, byli častěji hospitalizovaní na jednotkách intenzivní péče a také na nemoc více umírali,“ vysvětluje prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, z Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN a LF Olomouc.
Co hrozí člověku, který má málo vitaminu D?
Přestože vitamin D chybí každému sedmému Čechovi, málokdo o jeho nedostatku ví – nijak se totiž neprojevuje. O jeho nedostatečné hladině se lidé dozví často až v momentě, kdy jim způsobí zdravotní komplikace. Například ženám v menopauze, u nichž lékař odhalí řídnutí kostí. Právě osteoporóza je jednou z typických nemocí, kterou má nedostatek vitaminu D na svědomí. Spojován ale bývá také se srdečními potížemi, depresemi nebo rakovinou.
Slunce jako zdroj vitamínu D
„Nedostatek vitaminu D většinou odhalíme u starších lidí, trápí ale bezesporu i mladší generaci. Na naší klinice jsme prováděli zkušební měření mezi personálem a mnoha mladým kolegům vyšla velmi nízká hodnota,“ popisuje prof. Sovová. Podle ní za to může moderní styl života. Vitamin D je totiž nejlépe vstřebáván kůží, a to pod určitým úhlem, kterého sluneční paprsky v Česku dosahují především v létě.
„Lidé ale často na slunce vůbec nechodí. Do práce jedou autem, přes den sedí v kanceláři a domů se vrací až večer. Nemají tak šanci si hodnotu vitaminu ‚dobít‘. Vstřebávání vitaminu D zhoršují i opalovací krémy, které chrání proti škodlivému záření, ale současně částečně blokují pozitivní sluneční vlivy, jako je právě tvorba vitaminu D. Samozřejmě nedoporučuji, aby lidé chodili bez ochrany za pravého poledne na slunce, ale zcela se mu vyhýbat také není prospěšné,“ říká prof. Sovová.
Kolik vitaminu D lidé získají, ovlivňuje také míra pigmentace kůže. Čím tmavší barvu pokožka má, tím hůř se vitamin D do těla dostává. Sledování dnů s dostatkem slunečního svitu pro vstřebávání vitaminu D umožňují i některé mobilní aplikace.
Odkud čerpat vitamín D, kdy slunce nesvítí
Kromě pobytu na slunci lze menší množství vitaminu D získat z potravin. Nejvhodnější jsou tresčí játra, tučné ryby, vajíčka nebo mléčné výrobky.
„Strava je sice menším zdrojem než sluneční záření, nicméně oba zdroje jsou pro nás nejlepší, protože jsou přirozené. Pokud ale tyto zdroje nemáme, lze ‚déčko‘ do těla dodat ve formě tablet. Vzhledem k počtu lidí s deficitem vitaminu D byl měly dorovnání hladiny zvážit zejména rizikové osoby, tedy lidé starší 65 let, obézní, diabetici, těhotné ženy a lidé s nemocnými játry nebo ledvinami, a to hlavně v zimním období,“ upozorňuje prof. Sovová. Rizikoví lidé podle ní mohou sáhnout po doplňku stravy ve formě tablet i bez znalosti své hladiny vitamínu D, protože při dodržení doporučeného denního dávkování nemůže dojít k předávkování.
Jak a kolik vitaminu D máme správně užívat?
V zásadě je jedno, jaký přípravek zakoupíte. Nejdůležitější je užívat doporučenou denní dávku 1500-2000 IU (mezinárodních jednotek). Je zcela nepodstatné, zda tuto dávku užíváte každý den, nebo ji rozložíte do dvou až tří dávek během týdne. Hlavní je přijmout týdně součet sedmi denních dávek. Užívání vitaminu D s jídlem je klíčové, neberte ho proto nalačno.
Rychleji a lépe než z tablet se vitamin D vstřebává ve formě roztoku, užívaného v kapkách (Vigantol). Tento produkt je pouze na předpis, měl by ho předepsat praktický lékař.
Lze se vitaminem D předávkovat?
Předávkování je možné pouze u lidí, kteří mají poruchy funkce jater, ledvin, eventuálně když jsou po závažné operaci. Doplňky se lze předávkovat jen tehdy, když je dávkování 5 až 10 vyšší, než je doporučeno a když tyto nadměrné dávky člověk bere dlouhé týdny. U běžných dávek předávkování nehrozí.
Jak se testuje dostatek vitaminu D?
Hladinu vitaminu D lze zjistit pouze stanovením v krvi. Vyšetření by vám měl předepsat váš praktický lékař. Nebojte se a požádejte ho o to.
Můžete se nechat vyšetřit také jako samoplátce v nestátních laboratořích. K vyšetření se využívá vzorek krve z žíly na paži pacienta.
